Senát dnes odhlasoval novelu zákona o veřejném ochránci práv. Díky ní by Česká republika měla již brzy získat dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituci (NHRI). Novelu už nyní čeká poslední krok k definitivnímu schválení, a tím je podpis prezidenta. Pokud se tak stane, zákon nabude účinnosti 1. července 2025.
Funkce přísedících je dlouhodobou součástí českého soudnictví, kdy se lidé z řad veřejnosti podílejí na soudním rozhodování. Od roku 1996 se však nevalorizovala výše náhrad, které mají přísedící obdržet za čas strávený nad studiem spisů a účastí na soudních jednáních. To vedlo k minimálnímu zájmu veřejnosti vykonávat tuto funkci. Soudy se tak potýkaly s nedostatkem přísedících, což mělo vliv například i na délku soudních řízení. Ombudsman proto apeloval na Ministerstvo spravedlnosti, aby náhrady zvýšilo, což se od roku 2025 podařilo. Změna se týká především osob výdělečně činných (OSVČ). Zaměstnancům vykonávajícím funkci přísedících nadále náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Až do roku 2020 sahá případ týkající se výškové stavby Šantovka Tower v ochranném pásmu Městské památkové rezervace v Olomouci. Tehdy ombudsmanka Anna Šabatová podala žalobu ve veřejném zájmu k olomouckému krajskému soudu. Hlavním důvodem bylo narušení historického panoramatu města a podezření na systémovou podjatost rozhodujících úředníků. Nejvyšší správní soud dal v lednu tohoto roku ombudsmanovi za pravdu a podezření na podjatost potvrdil. Nyní došlo k dalšímu posunu. Krajský soud, který je vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, rozsudkem ze 17. února zrušil územní rozhodnutí olomouckého magistrátu.
Tíživá sociální situace, nejisté bydlení a podezření, že je vůči nim uplatňován diskriminující přístup – to spojovalo dvě matky z různých koutů Česka. Obě se pokoušely vyřešit bytovou situaci svých rodin prostřednictvím obcí, každá s různou mírou úspěšnosti. Méně přísný přístup v jednom případě a jasná komunikace v druhém mohly zmírnit alespoň část jejich potíží. Na to také cílila doporučení, která obcím zaslal ombudsman Stanislav Křeček.
Studenti ubytovaní na kolejích Technické univerzity Harcov v Liberci měli obavy o své zdraví. V nadlimitní míře se zde totiž vyskytla bakterie Legionella způsobující například zánětlivé onemocnění plic. Studenti tak měli několik týdnů omezený přístup ke sprchám, které představují pro přenos bakterie vhodné prostředí. Opakovaně se obraceli na Krajskou hygienickou stanici v Liberci, přesto se problém nedařilo dořešit. Do případu se proto vložil ombudsman. Kromě hygienické stanice kontaktoval také rektora univerzity a ministra zdravotnictví.
Včera prezident podepsal novelu tzv. lex Ukrajina, která mimo jiné zavádí zvláštní termín zápisů do prvních tříd základních škol pro děti ukrajinských uprchlíků. Ředitelé škol tak v letošním školním roce budou moci zorganizovat zápis těchto ukrajinských dětí později než zápisy všech ostatních českých i zahraničních dětí. Ombudsman s touto změnou nesouhlasí, protože ji považuje za neopodstatněnou, a dokonce škodlivou. Podporuje proto doporučení Senátu, který se proti této změně rovněž vymezil.
S jak rozsáhlou agendou stížností v oblasti zdravotnictví se potýkají správní orgány? A co jim jejich práci komplikuje? Právě dokončený výzkum systematicky mapuje současnou praxi. Jako jeden z nejpalčivější problémů se ukazuje nedostatek odborníků ochotných při šetření stížností spolupracovat. Na vině je jejich časové vytížení i malá motivace. Na základě analýzy aktuálního stavu přichází ombudsman s doporučeními ke změnám, která poskytl i Ministerstvu zdravotnictví.
Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v průběhu let několikrát chybovala, když neurčila, zda má disidentka s bydlištěm v České republice, jíž byl přiznán český starobní důchod podle evropských předpisů, nárok na doplatek do minimální výše důchodu podle českých předpisů. Její pochybení bylo částečně způsobeno nedostatečnou spoluprací švédských orgánů, které ČSSZ opakovaně nezaslaly potřebné informace. Žena se dostala až do situace, kdy neměla na zaplacení základních životních potřeb, proto se obrátila na ombudsmana, který ji pomohl.
Ombudsmanka Anna Šabatová podala v roce 2020 žalobu ve veřejném zájmu k olomouckému krajskému soudu kvůli výškové stavbě Šantovka Tower v Olomouci. Hlavním důvodem bylo narušení historického panoramatu města a podezření na systémovou podjatost rozhodujících úředníků. NSS dnes rozhodl, že v územním řízení byla skutečně překročena nadkritická míra systémového rizika podjatosti, tedy nestrannosti. Dal tak za pravdu ombudsmanovi, který na problém upozorňuje již několik let a usiloval o spravedlivé a především nestranné jednání ze strany úředníků.
Rozkladové komise na ministerstvech nepostupují podle jednotných pravidel. To přinesly závěry z dat a poznatků, se kterými přišel ombudsman. Úkolem lidí, kteří v rozkladových komisích sedí, je nezávisle a nestranně ověřit postup úředníků na ministerstvu. Měli by přispět k tomu, aby ministři vydávali objektivní a spravedlivá rozhodnutí o rozkladech. Podle zjištění ombudsmana však všechny rozkladové komise nemají v jednacích řádech správně upravená pravidla, nebo se řídí pravidly, která jsou problematická či dokonce nezákonná.
Ombudsman Stanislav Křeček si uvědomuje potřebu zásadní změny ve vyplácení sociálních dávek. Obává se však, že připravovaný zákon by mohl příliš tvrdě dopadnout na domácnosti v nepříznivé situaci. Prosazuje proto změnu navrhovaného zákona, zejména ve dvou oblastech: podmíněnost dávky na bydlení a dítě pracovní aktivitou a vymezení zranitelných skupin. Své výhrady k novým pravidlům přednesl ve středu 15. ledna na jednání Výboru pro sociální politiku. Mimo to shrnul i vývoj v procesu odškodňování nezákonných sterilizací.
Jen shodou okolností se český občan dozvěděl, že údajně páchal krádeže a loupeže na území Španělska. Muž však ve skutečnosti nebyl nikdy obžalován, natož odsouzen. Přestože to španělské úřady potvrdily a uznaly svou chybu, trvalo řadu měsíců, než byly vadné záznamy o provinění odstraněny z rejstříku trestů. Případ se podařilo dořešit až díky spolupráci zástupce ombudsmana Víta Alexandera Schorma a českých úřadů.
Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením si pro rok 2025 stanovil dvě klíčové priority – podporu kvalitního a inkluzivního vzdělávání dětí s postižením a podporu zaměstnávání na otevřeném trhu práce. Lidé s postižením často pracují na chráněném trhu práce, například v chráněných dílnách. Chráněný trh plní svou důležitou roli, ale v ideálním případě by měl sloužit spíše jako přestupní stanice, která lidem s postižením usnadní přechod na otevřený trh práce, který je cílem. Stejně jako poradní orgán se ombudsman v roce 2025 bude v oblasti ochrany práv lidí s postižením věnovat tématům vzdělávání a zaměstnávání. Mezi jeho priority budou patřit také deinstitucionalizace, rovnost před zákonem a podpora participace lidí s postižením.
Historicky prvního českého ombudsmana, Otakara Motejla, zvolila Poslanecká sněmovna v roce 2000. Po uplynutí čtvrtstoletí od této chvíle můžeme s hrdostí říci, že ombudsman se v České republice stal respektovaným strážcem práv. Letos se však Kancelář veřejného ochránce práv nejen ohlíží za minulostí, ale také se připravuje na novou kapitolu. Rok 2025 jí totiž chystá výzvu v podobě předpokládaného vzniku dětského ombudsmana a nezávislé instituce zaměřené na prosazování lidských práv (NHRI).
Stěžovatelka žije s dítětem v České republice, odkud pracuje na dálku z domu pro zaměstnavatele se sídlem v Portugalsku. Úřad práce proto rozhodl, že nemá nárok na rodičovský příspěvek v Česku, protože je zaměstnaná v Portugalsku, kde pracuje také otec dítěte. Dle platných právních předpisů ale matka neměla nárok na rodičovský příspěvek v Portugalsku, protože primární stát pro výplatu je pro ni Česká republika. Matka se proto obrátila na ombudsmana, díky kterému získala český rodičovský příspěvek v celkové výši 278 250 korun.
Sousedé chovatele vlků si konečně mohou oddechnout. Poslední ze sedmi zvířat, která žila v nevyhovujícím prostředí u rodinného domu v Praze-Řepích, našlo nové útočiště. Vlk byl transportován do specializované záchranné stanice v Řecku. Ombudsman se zasazuje o rozšíření kapacit podobných zařízení i v České republice.
Krajský úřad odmítl uznat odbornou způsobilost pracovnici v sociálních službách, ačkoli ji měla. Zaměstnanci úřadu nedostatečně vyhodnotili dokumenty o její odborné kvalifikaci a nesprávně poučili stěžovatelku o dalším postupu. Po ženě chtěli potvrzení od Ministerstva zdravotnictví, které se však nevydává. Po prošetření případu zástupce ombudsmana zjistil, že došlo k pochybení ze strany krajského úřadu. Ten svou chybu napravil.
Ani v novele vodního zákona nepřineslo Ministerstvo životního prostředí jasná pravidla pro zvládání havárií. Novela platí od letošního srpna. Ombudsman apeloval na její přijetí už v roce 2021 v souvislosti se šetřením toho, jak úřady postupovaly při zneškodnění ekologické katastrofy na řece Bečvě. Naléhavost změny zákona potvrdila i havárie na říčce Trkmance na Hodonínsku. Do té se po požáru tamní galvanovny v roce 2023 dostaly těžké kovy a další nebezpečné látky. Ze šetření ombudsmana z případů Bečvy i Trkmanky vyplývá, že vodní zákon nevyjasňoval, co má úřad při havárii dělat a co přesně je jeho úkolem. Nová právní úprava situaci příliš nezlepšila.
Každý rok připadá na 10. prosince celosvětový Den lidských práv. V současné době má ombudsman ve své pravomoci pouze část agendy, která se lidských práv týká. Novela zákona o veřejném ochránci práv, nyní projednávána v zákonodárných sborech, proto počítá se vznikem národní lidskoprávní instituce (NHRI), v rámci které by její mandát vykonával ombudsman. ,,Pevně věřím, že se během následujícího roku podaří dotáhnout do konce vznik instituce dětského ombudsmana a NHRI, která bude mít za hlavní úkol dohlížet na dodržování lidských práv. Nově bychom mohli mít širší pole působnosti a větší rozsah pravomocí, což umožní větší efektivitu naší práce,“ dodal ombudsman Stanislav Křeček.
Magistrát města Brna zakázal vjezd do ulice v městské zástavbě s bytovými domy. Výjimka je momentálně možná jen na základě individuální povolenky, za kterou magistrát účtuje „manipulační“ poplatek. Ten je však v tomto případě nezákonný. Magistrát jej obhajoval administrativní zátěží spojenou s vydáváním povolenek. Po výzvě ombudsmana magistrát přislíbil poplatek zrušit.