Za dobu více než čtyř let nebyl stavební úřad Prahy 1 schopen efektivně zjednat nápravu v případě restaurace, která svým provozem porušovala kolaudační povolení a byla neustálým předmětem stížností obyvatel domu kvůli hluku. Podle zástupce ombudsmanky taková nečinnost alarmující. Upozornil také na možnou podjatost úředníků a zajistil, že záležitost bude řešit jiný úřad.
Lidem, kteří včas nesplnili svou povinnost zapsat se v registru silničních vozidel jako vlastníci a o svá auta tak úředně přišli, svitla nová naděje. Ministr dopravy přislíbil veřejné ochránkyni práv individuálně prozkoumat možnost „vrácení“ jednotlivých vozidel zpět do provozu.
Konflikty rodičů jsou vždy nepřehlednou situací, kdy se obě strany vzájemně obviňují. Nelze však rezignovat na nestrannost a přistoupit nekriticky na verzi jedné strany. Takový případ jsme však šetřili. Otec odešel od matky a dvou dětí (7 a 13 let). Na svou ženu podal trestní oznámení pro údajné týrání dětí a požádal orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) o jejich odebrání z péče matky. OSPOD se neptal na názor dětí – o jeho šetření v rodině neexistuje oficiální záznam – a podal návrh soudu na jejich umístění do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP). Soud na návrh OSPOD přistoupil. Takhle však postupovat nelze.
Téměř sedm let bojoval muž z Prahy proti sankčnímu vyřazení z evidence úřadu práce. Poslední čtyři roky bylo Ministerstvo práce a sociálních věcí zcela nečinné a ani přes urgence nevydalo v jeho záležitosti rozhodnutí. Nyní mu za to přiznalo alespoň odškodnění ve výši 66 000 Kč jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu.
Zimní stadion, i když je budován jen jako dočasná stavba kvůli jednomu sportovnímu utkání, není z hlediska stavebního zákona to samé, co cirkusový stan, a nelze ho stavět bez povolení. V Brně v loňském roce přesto hokejový stadion právě takhle postavili. Ministerstvo už proto vydalo metodiku k demontovatelným stavbám.
Dítě má právo požádat o pomoc a orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) a ten je povinen pomoc v rámci svých možností poskytnout. Smyslem jeho existence je sledovat nejlepší zájem dítěte. Bohužel se občas setkáváme s případy, kdy tomu tak není. Obrátila se na nás šestnáctiletá dívka ve složité životní situaci, kterou však sociální pracovnice významně zlehčovala. Po vleklých sporech s příslušným OSPOD se nám nakonec podařilo zjednat nápravu.
Ochránkyni se podařilo vyřešit potíže prababičky, která si vzala do péče své dvě pravnučky. Chybou úřadu jí totiž vznikl přeplatek na rodičovském příspěvku a přídavcích na děti. Díky ochránkyni přistoupilo ministerstvo na řešení, které ženu nepoškodilo.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2016 se na ochránkyni obrátilo s žádostí o pomoc a radu 2050 osob. Nejčastěji se jejich problémy týkaly sociálního zabezpečení (375 případů), staveb a územního plánování (137 případů), činnosti Vězeňské služby ČR (99 případů) a sociálně-právní ochrany dětí (93 případů). V 58 podnětech lidé namítali diskriminaci ve smyslu antidiskriminačního zákona, a to zejména v oblasti práce a zaměstnání. V rámci prevence špatného zacházení a dohledu nad omezováním osobní svobody realizovala ochránkyně 5 systematických návštěv tří zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, léčebny dlouhodobě nemocných a věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence.
Ministryně pro místní rozvoj má do konce března vládě předložit návrh fungujícího systému, který zajistí financování výkonů rozhodnutí stavebních úřadů ve veřejném zájmu. Vláda to ministryni uložila na základě žádosti veřejné ochránkyně práv. Jde zejména o případy zchátralých staveb ohrožujících bezpečnost a zdraví lidí.
Jestliže se rodiče neshodnou na tom, na kterou školu dítě přihlásí k plnění povinné školní docházky, může o výběru školy rozhodnout jedině soud. Tyto spory vždy negativně dopadají především na dítě a jeho školní vzdělávání.
Poté, co byla žena poslána z práce domů, protože odmítla nosit boty na vysokém podpatku, iniciovala petici požadující změnu zákona týkajícího se firemního dress codu. Stávající úprava firmám umožňuje, aby nošení vysokých podpatků po zaměstnankyních vyžadovaly.
Vláda v pondělí 16. 1. projedná žádost veřejné ochránkyně práv, aby Ministerstvo pro místní rozvoj odstranilo nezákonnou praxi a zajistilo náhradní výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Neukázněné stavebníky by tím přiměla respektovat právo a rozhodnutí úřadů.
U dětí mladších 6 let musí nemocnice umožnit pobyt rodičů, nebo zákonných zástupců, a to bez ohledu na pohlaví rodičů. Tato povinnost vyplývá ze zákona o zdravotních službách. Bohužel jsme řešili případ, kdy nemocnice odmítla poskytnout pobyt s dvěma malými dětmi jejich otci. Za přijatelný považovala pouze pobyt matky nebo babičky. Takový postup však odporuje právu na rovné zacházení.
Od roku 2012 "získá" každý občan při vyřizování nového občanského průkazu číselný kód, který si má zapamatovat. Když zapomene, za odblokování zaplatí správní poplatek 100 Kč. Kód ale k ničemu neslouží – elektronizace veřejné správy, kde by se používal, je totiž stále v nedohlednu.
Každoročně vyřídíme tisíce podnětů a dotazů týkajících se důchodů. Proto jsme připravili malý grafický seriál, ve kterém se snažíme na nejčastější otázky odpovědět. Více informací k důchodům najdete také na odkazu bit.ly/duchody.
Vánoce jsou symbolem klidu, míru a vzájemného porozumění. Jsou to také svátky smíření a odpuštění. Veřejná ochránkyně práv se v těchto dnech obrátila dopisem na ředitele jedné české věznice, aby podpořil cestu z vězení jednoho odsouzeného v tíživé rodinné situaci. Jde o čerstvě ovdovělého otce, na kterého doma čekají dvě nezaopatřené děti. Odsouzený nespáchal žádný závažný zločin. Do vězení se dostal za přečin maření úředního rozhodnutí
Města a obce musí přijímat taková opatření, která umožní osobám se zdravotním postižením využívat parkoviště nabízená veřejnosti. Pokud je to možné a dané osobě to přinese užitek, mají obce povinnost zřizovat vyhrazené parkovací stání. Bohužel se veřejná ochránkyně práv setkává s případy, kdy obce rezignují na individuální posuzování žádostí a na základě vlastních formalistických pravidel je zamítají.
Poskytovatel přizná dotaci, ale pak část nevyplatí s odůvodněním, že má pochybnosti, jestli příjemce neporušil pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Finanční úřad sice posléze ve prospěch příjemce konstatuje, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo, ale poskytovatel „zadrženou“ část dotace stejně nevyplatí a tvrdí, že nikoli finanční úřad, ale poskytovatel sám může posoudit, jestli byly podmínky porušeny nebo ne. Porušení pravidel však nemusí příjemci prokazovat, nevede žádné transparentní správní řízení a donedávna zákon dokonce vylučoval soudní přezkum zastavení toku průběžně proplácené dotace.
V letošním roce výrazně stoupl počet podnětů z oblasti územního plánování a stavebního řádu. Za jedenáct měsíců letošního roku řešil zástupce ombudsmanky už 575 podnětů k činnosti stavebních úřadů, což je o čtvrtinu víc než za celý loňský rok. Lidé si mnohem častěji ověřují, jestli je postup stavebního úřadu v pořádku, brání se proti jeho rozhodnutí nebo namítají nečinnost úřadu.
Loni uplynulo 50 let od vzniku prvního závazného katalogu lidských práv. Valné shromáždění OSN v roce 1966 přijalo dvě mezinárodní smlouvy – Pakt o občanských a politických právech a Pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tehdejší Československo oba pakty podepsalo již v roce 1968, ale ratifikovalo je až téměř po deseti letech. Lidská práva jsou naším společným dědictvím a týkají se každého člověka bez rozdílu. Některá z nich jsme proto připomněli krátkým videoseriálem.