Šetřením, upozorňováním a výzvami k nápravě se ochránkyni podařilo vymoci muži ve III. stupni invalidity nejen invalidní důchod ve správné výši, ale i doplatek téměř 400 000 Kč za původně nesprávně stanovený invalidní důchod.
Pokud někdo má – nebo musí mít – datovou schránku, je povinen podat daňové přiznání jejím prostřednictví. Platí to už druhý rok, přesto o této povinnosti řada lidí stále neví. Proti pokutě se přitom nelze bránit.
I sedmdesát let od konce 2. světové války žijí v České republice lidé, kteří osobně pociťují její důsledky na své současné sociální situaci. Každý rok tak veřejná ochránkyně práv řeší několik podnětů týkajících se možného zvýšení důchodu nebo nároku na odškodnění v souvislosti s totálním nasazením, vězněním, účastí na národním boji za osvobození nebo úmrtím rodičů v důsledku nacistické perzekuce. Některým z nich dokáže ombudsmanka pomoci a alespoň trochu zmírnit jejich těžký osud.
Na doporučení ochránkyně vznikne zákon chránící práva osob se zdravotním postižením, které využívají speciálně vycvičené psy.
Ministerstvo pro místní rozvoj odmítá jako jediné poskytovat odškodnění za nepřiměřenou délku řízení. Nejčastěji se jedná o řízení před stavebními úřady. Veřejná ochránkyně práv se snažila přesvědčit ministryni a její náměstky, aby od této nezákonné praxe upustili. Bohužel marně. Nyní se proto obrací na vládu, aby ministerstvu uložila zjednání nápravy.
Pokud má někdo dluh na zdravotním pojištění, jsou zdravotní pojišťovny oprávněny a také povinny tyto dluhy vymáhat. K rutinnímu úkonu však nesmí najímat externí advokáty a neúměrně tak navyšovat náklady na vymáhání dluhu. Tyto další náklady zbytečně dopadají na bedra dlužníků. Pojišťovna má povinnost tyto rutinní úkony vykonávat sama.
Základním kamenem demokratických společností a jejich právního řádu je přesvědčení, že všichni lidé mají stejná individuální práva. Bez rozdílu. V České republice je jejich katalog zakotven explicitně v Listině základních práv a svobod. Tento zdánlivě samozřejmý předpoklad je dodnes předmětem mnoha sporů a nedorozumění.
Vozidla, u nichž nebyl do 30. 6. 2015 zapsán v registru vozidel vlastník, administrativně zanikla. Lidé, kteří včas nesplnili svou povinnost a nezapsali se v registru silničních vozidel jako vlastníci, tak fakticky přišli o auta. Nemohou je nyní legálně používat a už je ani není možné znovu registrovat k silničnímu provozu.
Je obecně známou skutečností, že jsou záběry z bezpečnostních kamer po čase přemazány další nahrávkou a případné důkazy jsou nenávratně zničeny. To se stalo v případě muže, který byl fyzicky napaden neznámým útočníkem. Policie se k záznamům, které mohly odhalit jeho identitu, dostala až skoro po třech týdnech. Pozdě.
Ve druhém čtvrtletí se na ochránkyni obrátilo 2103 lidí s žádostí o pomoc při řešení své životní situace. Dvě třetiny (64 %) jejich podnětů spadá do působnosti veřejného ochránce práv a ochránkyně se jimi může zabývat.
Rozvod rodičů je zátěžovou situací, do které dítě spadne bez ohledu na svá přání. Nemělo by však zbytečně trpět jen proto, že se rodiče nedokáží dohodnout. Nejlepší zájem dítěte obvykle v roli kolizního opatrovníka hájí orgán sociálně-právní ochrany dětí. Nebo by alespoň měl. Nesmí jen pasivně čekat na rozhodnutí soudu, který určí rozdělení péče o děti. I v průběhu soudního řízení by měl zmírňovat spor mezi rodiči tak, aby v ideálním případě dospěli k dohodě.
Výplata rodičovského příspěvku by měla být do budoucna spravedlivější. V reakci na dlouhodobé upozorňování veřejné ochránkyně práv a na její doporučení připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí novelu zákona o státní sociální podpoře. Vláda návrh schválila a předložila ho Poslanecké sněmovně.
Děti mají žít přednostně v rodině, ať už biologické nebo náhradní, na tomto principu musí stát systém péče o ohrožené děti.
Česká správa sociálního zabezpečení bude o sirotčích důchodech rozhodovat mírnějším způsobem, než tomu bylo doposud. Více osiřelých dětí se tak dočká finanční podpory. Stávající zákonná úprava se vztahuje i na ty, kterým zemřel rodič ještě před tím, než nabyla účinnosti. Za touto změnou stojí odhodlání paní Kolářové, která se odmítla smířit s pro ni nepříznivým rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ministerstvo práce a sociálních věcí vydalo na podkladě případu jejího syna stanovisko, kterým se nyní musí řídit ČSSZ. Jsme rádi, že jsme v tomto úsilí mohli paní Kolářové pomoci.
Nejvyšší správní soud s konečnou platností rozhodl, že povolení k výstavbě fotovoltaické elektrárny v chráněné ptačí rezervaci v Krušných horách v obci Moldava byla vydána v rozporu se zákonem. Potvrdil tak verdikt Krajského soudu v Ústí nad Labem, který rozhodnutí o umístění a povolení stavby zrušil pro nezákonnost. Úplným úspěchem tím skončila dosud první žaloba podaná veřejným ochráncem práv ve veřejném zájmu.
Správní žaloba může být vhodným nástrojem obrany v případě, kdy i po vyčerpání řádných opravných prostředků stále přetrvávají pochybnosti o správnosti rozhodnutí správního orgánu. Informace o tom, jak správní žalobu podat a za jakých podmínek, je možné najít v letáku veřejné ochránkyně práv.
Ženy mají v České republice v průměru o 22 % nižší platy než muži. Tento fakt je dlouhodobě znám a je také dlouhodobě přehlížen. Nejen z tohoto důvodu se Kancelář veřejné ochránkyně práv zapojila – spolu s Genderovým informačním centrem NORA – do projektu „Pozor na rozdíly v odměňování žen a mužů!“ Hlavním cílem projektu bylo zvýšení povědomí veřejnosti o problematice nerovného odměňování. Smyslem projektu bylo také hledání cest, jak nerovnému odměňování předcházet. Projekt začal v roce 2015 a byl ukončen v červnu 2016.
Před deseti lety vešel v účinnost zákon o registrovaném partnerství. Za dobu jeho existence vstoupilo do tohoto svazku 2174 párů (k 1.1. 2016). Registrované partnerství lze v České republice uzavřít pouze na 14 místech – v krajských městech. Náš výzkum ukázal, že navzdory převažující dobré praxi existují mezi některými krajskými městy velké rozdíly v podmínkách, za kterých mohou páry do svazku vstoupit. Ať již se to týká volby místa, času nebo výše vybíraných poplatků.
Poznatky a zkušenosti veřejné ochránkyně práv s řešením podnětů v oblasti pracovněprávních vztahů se uplatnily v rámci projektu „Testování evropského občanství: hledisko porušování pracovních práv“, realizovaného Multikulturním centrem Praha. Projekt se sice zaměřil na prověření dodržování rovných podmínek pro pracovníky ze států Evropské unie, ale s obdobnými problémy se setkávají i někteří čeští zaměstnanci. Je proto třeba, aby dohled nad dodržováním právních předpisů byl systematický a důsledný.