1888 doručených podnětů, první výsledky analýzy soudních rozhodnutí o omezení svéprávnosti, účast klientů domovů pro osoby se zdravotním postižením ve volbách, „šmejdi“ po telefonu, problém podání žádosti o pas na zastupitelském úřadu v cizině… tato a další zajímavá témata shrnula ombudsmanka v pravidelné zprávě pro poslance.
Žena otěhotněla ve zkušební době a oznámila tuto skutečnost svému zaměstnavateli. Ten jí propustil bez uvedení důvodu s odkazem na skutečnost, že na to má ve zkušební době právo. Žena přitom pro daného zaměstnavatele pracovala v předchozích letech, aniž by měl k její práci jakékoli výhrady. Zákoník práce takový postup skutečně umožňuje. Dostává se tím však do kolize se směrnicí Evropské unie, která požaduje po členských státech přijmout nezbytná opatření zakazující výpověď zaměstnankyním mimo jiné v době těhotenství. Současně se i na zkušební dobu vztahuje antidiskriminační zákon.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítá doplatit mladému muži s duševním onemocněním invalidní důchod, který mu kvůli chybě České správy sociálního zabezpečení nebyl řadu let vyplácen. Ombudsmanka se proto rozhodla informovat vládu – sama už vyčerpala všechny možnosti k nápravě zjištěného pochybení.
Ústavní soud svým rozhodnutím zabránil tomu, aby byla dvou a půl letá holčička vystavena už třetí změně pečující osoby v tak útlém dětství a ztratila navíc kontakt s rodiči. V souladu s názorem ombudsmanky, coby kolizní opatrovnice dítěte, zrušil Ústavní soud rozsudek o svěření dítěte do dlouhodobé pěstounské péče.
Stěžovatelka měla řidičský průkaz státu Izrael, na němž byl uveden údaj o bydlišti pouze v hebrejštině a chyběl přepis latinkou. Magistrát odmítl tento průkaz uznat, stěžovatelku shledal vinnou z přestupku řízení bez řidičského oprávnění. Uložil jí poutu 25 000 Kč a zákaz řízení na 12 měsíců. Stěžovatelka proto obrátila na ombudsmanku.
Ke stanovení data vzniku invalidity může v mimořádných situacích, když nejsou k dispozici lékařské zprávy, napomoct i výkaz péče od zdravotní pojišťovny. Právě ten nakonec využila Česká správa sociálního zabezpečení k vyhodnocení vývoje onemocnění žadatelky o invalidní důchod. Díky přesnějšímu posouzení vzniku invalidity dosáhla žena zvýšení invalidního důchodu a doplatku za předchozí roky.
Reakce ombudsmanky Anny Šabatové ke „komentování“ živých soudních kauz.
Vláda dnes projednala dva návrhy ombudsmanky. První se týkal možnosti dálkového nahlížení do spisů, který měl lidem ulehčit komunikaci s úřady. Ombudsmanka chtěla, aby úřady účastníkům řízení umožnily dálkové nahlížení do spisů formou zaslání kopií. Lidé by tak nemuseli jezdit všude osobně, což je pro některé lidi nepřekonatelná překážka. V druhém případě ombudsmanka žádala, aby úřady upozorňovaly účastníky řízení na možnost soudního přezkumu. Lidé totiž mnohdy neví, že v případě nesouhlasu s úředním rozhodnutím mají právo obrátit se na soud.
Vláda v pátek 11. 1. projedná dva návrhy ombudsmanky. Ta vládu žádá o zajištění dvou jednoduchých změn právních předpisů, které však budou mít výrazný pozitivní přínos pro občany při projednávání jejich záležitostí s úřady.
Kancelář veřejného ochránce práv pořídila překlad dokumentu OSN, který od roku 1999 představuje mezinárodní standard vyšetřování a dokumentování špatného zacházení.
Rodiče dětí do 4 let, kteří se vrátí do zaměstnání po rodičovské dovolené, jejich pracovní poměr následně skončí, a nemají vyhlídky na brzké zaměstnání, by si měli dát pozor, aby se na úřadu práce přihlásili nejpozději do 3 pracovních dnů od skončení pracovního poměru. Pokud splňují zákonné podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti, ale do evidence úřadu práce přihlásí později, podpora jim bude přiznána jen v minimální výši.
Každý má ústavně garantované právo, aby jeho záležitost byla projednána nezávislým a nestranným soudem. U správních orgánů se předpokládá nestrannost, ale nikoli jejich nezávislost. Tu může garantovat pouze soud. Ombudsmanka proto doporučila vládě, aby zakotvila povinnost správních orgánů poučit účastníka řízení o právu podat proti správnímu rozhodnutí žalobu k soudu.
Kancelář ombudsmanky v letošním roce realizovala výzkum, v němž zjišťovala problémy škol, které mají zkušenost se vzděláváním romských žáků, jsou otevřené společnému vzdělávání nebo se snaží poskytovat kvalitní vzdělání všem bez ohledu na etnicitu. Na základě tohoto výzkumu ombudsmanka připravila sérii doporučení jednotlivým aktérům, kteří mohou zlepšit situaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.
Informační centrum OSN v Praze a ombudsmanka společně pořádají v Brně výstavu „Budoucnost je (n)(v)aše“ připomínající 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Výstava je volně přístupná od 10. prosince do 4. ledna v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně.
Ombudsmanka žádá vládu, aby zajistila účastníkům správních řízení možnost dálkově nahlížet do spisu formou pořízení a zaslání kopií. Úřady v současnosti nejsou jednotné, některé na žádost kopie ze správních spisů posílají, jiné trvají na tom, že to zákon neumožňuje a že se žadatel musí na úřad dostavit osobně. Ministerstvo vnitra odmítá špatnou správní praxi rozdílného přístupu napravit, proto se ombudsmanka obrací na vládu, aby dálkové nahlížení do spisů jednoznačně umožnila změnou zákona.
Při příležitosti 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního dne lidských práv vás zveme na promítání dokumentu a diskuzi na téma „změny klimatu a naše práva“. Koná se v pondělí 10. prosince v sále Otakara Motejla v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně.
Žena čelila v práci šikaně kvůli svému věku od dalších spolupracovnic. Stěžovala si své nadřízené, která jí ale místo vyřešení problému nabídla jinou práci a později jí dala výpověď. Žena se obrátila na inspektorát práce. Ten se ale spokojil jen s formální kontrolou a vyjádřením její nadřízené. Zastání našla až u ombudsmanky.
Až na základě šetření ombudsmanky podnikl OSPOD na poslední chvíli kroky k tomu, aby se roční chlapec vrátil do péče matky.
Díky členství v Evropské unii je pro nás mnohem jednodušší obchodovat s jednotlivými členskými státy. To se týká také nákupů v e-shopech. Pozornost však musíme věnovat dovozu zboží ze států, které členy nejsou. V Česku to jsou typicky nákupy v amerických nebo čínských e-shopech. V tomto případě hovoříme o zásilkách ze třetích zemí. Za třetí země označujeme všechny státy mimo Evropskou unii, s výjimkou Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Islandu, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru a podmínky mají nastaveny příznivěji.
Česká republika se zavázala zajistit lidem se zdravotním postižením, tedy i těm s autismem, místně, časově i finančně dostupné služby, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby. Skutečnost je však taková, že rodiny osob s autismem jsou nuceny pátrat po celé republice, zda se někde najde vhodná sociální služba. Najít sociální službu pro klienta s autismem, je takřka nemožné.