Setkání k problematice práv lidí s psychosociálním postižením
Ombudsmanka pořádá 29. března od 14:30 setkání lidí se zkušeností s psychosociálním postižením, pečujících osob a odborníků v této oblasti.
Ombudsmanka pořádá 29. března od 14:30 setkání lidí se zkušeností s psychosociálním postižením, pečujících osob a odborníků v této oblasti.
Ombudsman řeší každý rok případy lidí, kteří chybují v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Minulý rok se nejvíce podnětů týkalo slevy na dani na manžela nebo manželku. Přinášíme proto základní popis toho, kdy lze tuto slevu uplatnit. Daňové přiznání za rok 2018 je třeba podat nejpozději 1. dubna 2019.
Ombudsmanka se připojuje ke Světovému dni Downova syndromu. V sobotu 16. března pořádá společně se spolkem Úsměvy divadelní představení divadla Aldente a autorské čtení Marka Orko Váchy a Milana Kosmáka. Ve spolupráci s Domem dětí a mládeže Helceletka je připraven také zábavný program pro děti.
Nová řada publicistického pořadu, který připravila Česká televize ve spolupráci s ombudsmankou, se začne vysílat od 7. dubna vždy v neděli dopoledne na ČT 2.
Ministerstvo zemědělství na doporučení zástupce ombudsmanky připravuje nová pravidla pro udělování licence odborného lesního hospodáře. Chystaná novela lesního zákona by měla rozšířit okruh uznávaného odborného lesnického vzdělání.
Soudy v současnosti zveřejňují online jen málo rozhodnutí. Navzdory povinnosti (od roku 2002) zveřejňovat aspoň významná rozhodnutí, některé soudy nezveřejňují vůbec nic. Tomuto tématu se věnoval kulatý stůl na téma Elektronické zveřejňování rozhodnutí soudů, který se uskutečnil 28. února v sídle ombudsmanky. Zaměřil se na otázku, jak nejlépe online zveřejňovat rozhodnutí soudů, aby byla zdarma v anonymizované formě přístupná široké veřejnosti.
Lidé s mentálním postižením nebo s poruchou autistického spektra musí mnohdy čekat na šetření zubu až jeden a půl roku. Pokud totiž musí absolvovat zubařský zákrok v celkové anestezii, jsou čekací doby neúměrné. Z výzkumu ombudsmanky vyplynulo, že v případě dětí je průměrná čekací doba čtyři a půl měsíce a u dospělých čtyři měsíce. Obrovské rozdíly však panují mezi regiony – u dětí jsou na Moravě čtyřikrát delší než v Čechách. V některých krajích čekají děti na zákrok jeden a půl roku a ve dvou potřebná zařízení ani neexistují. Této problematice se věnoval kulatý stůl, který se konal ve čtvrtek 28. února v sídle ombudsmanky. Zúčastnili se ho zástupci Ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven, České lékařské komory, univerzit a nemocnic.
Ombudsmanka se opakovaně setkává s případy, kdy lidem se zjevnými těžkými poruchami pohyblivosti není přiznán příspěvek na pořízení motorového vozidla s odůvodněním, že jejich pohybové potíže jsou projevem jiného onemocnění, nikoli přímou vadou pohybového ústrojí. Takový výklad považuje ombudsmanka za příliš restriktivní. Chce jednat s MPSV o změně náhledu na smysl a účel příspěvku na motorové vozidlo.
Muž utrpěl mozkovou příhodu, kvůli které má omezenou pohyblivost. S běžnými denními potřebami mu musí pomáhat manželka. Na základě doporučení lékařů si zažádal o lázně a současně požádal o úhradu pro svou manželku coby doprovod. Zdravotní pojišťovna však schválila pouze úhradu pobytu pro stěžovatele. Muž do lázní odjel a jeho manželka si pobyt hradila sama. Po absolvování pobytu se obrátili na ombudsmanku. Z šetření ombudsmanky vyplynulo, že zdravotní pojišťovna měla proplatit také pobyt doprovodu v lázních. Pojišťovna se následně rozhodla náklady na pobyt doprovodu zpětně proplatit.
Ombudsmanka se rozhodla vyrozumět vládu o tom, že jí Ministerstvo vnitra soustavně znemožňuje provádět šetření jeho postupu. V rozporu se zákonem jí neumožňuje plný přístup k podkladům svých rozhodnutí o žádostech o udělení státního občanství s odvoláním, že jde o utajované informace.
Už podvanácté se 28. 2. koná mezinárodní Den vzácných onemocnění. Na celém světě se k němu připojují stovky pacientských organizací, lékařů, poskytovatelů sociálních služeb, nevládních organizací, vědců a dalších. Poprvé se do organizace Dne vzácných onemocnění zapojuje i veřejná ochránkyně práv, aby tím vyjádřila podporu celosvětové komunitě lidí se vzácným onemocněním.
Na ombudsmanku se obrátila žena se zdravotním postižením, která je po úraze na invalidním vozíku. Ve svém životě využívá služeb asistenčního psa. Jeho pomoc však nemohla využít při přepravě vlakem. Cestovala totiž spoji, které nejsou bezbariérové a do kterých proto musela nastupovat pomocí zdvihací plošiny. Tu však nesměli využívat asistenční psi. Hrozilo, že se její starší pes při seskakování z vlaku zraní. Po jednání ombudsmanky se zástupci Českých drah se podařilo najít řešení, které umožní přepravu asistenčních psů pomocí zdvihacích plošin.
Ombudsmanka pořádá 14. 2. 2019 kulatý stůl k prodiskutování zjištění z návštěv ústavů pro výkon zabezpečovací detence. Ta byla v České republice zavedena v roce 2009 a v současné době fungují dva ústavy, v Brně a Opavě. Na přelomu let 2017 a 2018 ombudsmanka oba navštívila a v rámci kulatého stolu bude o svých zjištěních jednat se zástupci ústavů, Ministerstva spravedlnosti ČR, Vězeňské služby ČR, soudů, státního zastupitelství.
Ombudsmanka jako jediná trvala na své připomínce, že je třeba odškodňovat i rodiče či blízké za smrt způsobenou povinným očkováním. Ministerstvo zdravotnictví s tím totiž ve svém návrhu zákona nepočítalo a plánovalo odškodňovat pouze újmu způsobenou očkované osobě. Návrh měl být takto předložen vládě. V reakci na kritiku se ministerstvo rozhodlo zákon přepracovat a předložit vládě nové znění, v němž bude i odškodnění v případě úmrtí po očkování.
1888 doručených podnětů, první výsledky analýzy soudních rozhodnutí o omezení svéprávnosti, účast klientů domovů pro osoby se zdravotním postižením ve volbách, „šmejdi“ po telefonu, problém podání žádosti o pas na zastupitelském úřadu v cizině… tato a další zajímavá témata shrnula ombudsmanka v pravidelné zprávě pro poslance.
Žena otěhotněla ve zkušební době a oznámila tuto skutečnost svému zaměstnavateli. Ten jí propustil bez uvedení důvodu s odkazem na skutečnost, že na to má ve zkušební době právo. Žena přitom pro daného zaměstnavatele pracovala v předchozích letech, aniž by měl k její práci jakékoli výhrady. Zákoník práce takový postup skutečně umožňuje. Dostává se tím však do kolize se směrnicí Evropské unie, která požaduje po členských státech přijmout nezbytná opatření zakazující výpověď zaměstnankyním mimo jiné v době těhotenství. Současně se i na zkušební dobu vztahuje antidiskriminační zákon.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítá doplatit mladému muži s duševním onemocněním invalidní důchod, který mu kvůli chybě České správy sociálního zabezpečení nebyl řadu let vyplácen. Ombudsmanka se proto rozhodla informovat vládu – sama už vyčerpala všechny možnosti k nápravě zjištěného pochybení.
Ústavní soud svým rozhodnutím zabránil tomu, aby byla dvou a půl letá holčička vystavena už třetí změně pečující osoby v tak útlém dětství a ztratila navíc kontakt s rodiči. V souladu s názorem ombudsmanky, coby kolizní opatrovnice dítěte, zrušil Ústavní soud rozsudek o svěření dítěte do dlouhodobé pěstounské péče.
Stěžovatelka měla řidičský průkaz státu Izrael, na němž byl uveden údaj o bydlišti pouze v hebrejštině a chyběl přepis latinkou. Magistrát odmítl tento průkaz uznat, stěžovatelku shledal vinnou z přestupku řízení bez řidičského oprávnění. Uložil jí poutu 25 000 Kč a zákaz řízení na 12 měsíců. Stěžovatelka proto obrátila na ombudsmanku.