Za přítomnosti ombudsmanky Anny Šabatové projedná vláda v pondělí 6. ledna její žádost o zajištění zákonného postupu úřadů práce při rozhodování o žádostech o příspěvek na aktivní politiku zaměstnanosti.
Práce má jednoznačně pozitivní vliv na odsouzené. Jedná se o smysluplné trávení volného času, vytvoření či udržení základních pracovních návyků a současně o možnost, jak hradit dluhy, které odsouzené mnohdy do vězení přivedly. O práci je mezi odsouzenými i zaměstnavateli zájem. Současně od roku 2000 dlouhých 18 let výše pracovní odměny stagnovala, což se od ledna změní. Základní měsíční sazba tak bude nově 50 % minimální mzdy.
Vlaková přeprava je pro lidi s postižením nedostatečně přístupná. Lidé používající vozík se na většinu nástupišť vůbec nedostanou, to samé platí o železničních stanicích a zastávkách. Ne všechny vlaky na českých železnicích mají dostatečně široké dveře vagonů, aby jimi projel elektrický vozík. Nedostatky jsou například i v poskytování informací o přepravě lidí s vozíkem. Právo lidí s postižením na přístupnost tak není naplňováno. Ombudsmanka doufá, že její zjištění přispějí ke změnám v drážní dopravě ve prospěch lidí s postižením.
Nově zvolená zástupkyně ombudsmanky Monika Šimůnková začala od pondělí 9. 12. vykonávat svou funkci. V brněnské kanceláři se bude nejprve do konce roku seznamovat se všemi oblastmi a agendami, kterým se veřejný ochránce práv věnuje, s metodou práce a vnitřním chodem instituce. V lednu se pak samostatně ujme části působnosti, kterou jí ombudsmanka Anna Šabatová svěří.
S blížícím se koncem roku by měly zpozornět firmy zaměstnávající lidi s postižením. Pokud nestihnou zaplatit všechny povinné daně a odvody do posledního kalendářního dne, přijdou o příspěvek na zaměstnávání lidí s postižením.
Úředníci ne vždy pečlivě ověří údaje o osobách, nevyužívají k tomu základní registr obyvatel, takže snadno dojde k záměně. Lidé se proti takové nedbalosti musí bránit stížností.
Rok 2020 bude dvacátým rokem existence instituce ombudsmana. Kancelář veřejného ochránce práv proto otevřela své dveře veřejnosti. Formou přednášek a zážitků lidem ukazuje, co všechno se jí za dvě dekády podařilo změnit k lepšímu – od nepříznivých osudů jednotlivců až po systémové problémy.
Při poskytování služeb v rámci tzv. sdílené ekonomiky lidé bohužel často neplní všechny své povinnosti, protože o nich často ani neví. Ombudsman proto ve spolupráci s příslušnými úřady připravil dva materiály, které pokrývají momentálně nejužívanější služby. Jednou je poskytování přepravních služeb (nejznámějším příkladem je Uber) a druhou je poskytování krátkodobého ubytování (nejznámějším příkladem je Airbnb). Lidé se mimo jiné dozvědí, jak je to splacením daní či pojistného za zdravotní a sociální pojištění.
Činnost úřadů v souvislosti s nepovolenými terénními úpravami a stavbami v obci Škvorec jsou naprostým selháním státní správy. Zejména stavební úřad Úvaly a Krajský úřad Středočeského kraje svou nečinností a neúčinnými kroky nechaly investora vykácet stovky stromů, provádět nepovolené terénní úpravy a na nich začít bez povolení stavět domy. Ty pak investor dokonce nelegálně napojil na vodovod a kanalizaci nacházející se na pozemku jiného vlastníka. Za přihlížení úřadů nakonec oblast rozparceloval a rozprodal dalším osobám. Ty nyní domy dostavují nebo v nich chtějí začít bydlet, ale jde o nepovolené stavby.
Monika Šimůnková, kterou Poslanecká sněmovna zvolila na post zástupkyně veřejné ochránkyně práv, dnes složila slib do rukou předsedy Poslanecké sněmovny a ujala se své funkce.
„Jako většina lidí jsem ráda, že se zainteresované úřady začaly aktivně zajímat o zacházení se seniory v ostravském zařízení Slunečnice, jenže to nestačí. Stát by měl usilovat o to, aby důstojné podmínky a zacházení garantoval všem seniorům v zařízeních, nejen v jednom zrovna medializovaném. Bohužel, v systémovém řešení dlouhodobě selhává,“ upozorňuje ombudsmanka.
Ombudsmanka žádá vládu, aby napravila nezákonnou praxi úřadů práce. Ty podle ombudsmanky postupují nezákonně a netransparentně při rozhodování o žádostech o příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti (např. na zřízení společensky účelného pracovního místa apod.). Ministryně práce a sociálních věci nápravu nezjednala, proto o ni ombudsmanka žádá vládu.
Nejvyšší soud definitivně uzavřel případ diskriminace ženy z důvodu věku, na jejíž stranu se postavila ombudsmanka. Žena byla zaměstnankyní soudu, u kterého dostala spolu s dalšími kolegyněmi výpověď. Nadřízený jim jako jediný důvod sdělil, že dosáhly důchodového věku. Jedna z žen se s takovým jednáním odmítla smířit a svůj případ vyhrála u několika soudů.
Městský úřad Břeclav se dopustil pochybení, když v rámci exekuce zabavil ženě dávky pomoci v hmotné nouzi, které ze zákona exekuci nepodléhají. Ve chvíli, kdy byl na tuto nezákonnou situaci upozorněn, prostředky odmítl vrátit a svou chybu neuznal. Úřad nereagoval ani na upozornění zástupce ombudsmanky a nadále odmítá chybu uznat a peníze vrátit. Dávky pomoci v hmotné nouzi jsou přitom zákonem chráněny, a proto je nelze exekucí vůbec postihnout. Tyto dávky slouží výhradně k zajištění základních životních potřeb příjemce a jeho rodiny, kdy jejich i krátkodobé zabavení může způsobit dotyčnému a jeho rodině existenční problémy.
Stav ochranného léčení zůstává po pěti letech od tzv. žďárské kauzy stejný. Chybí koncepce a také zákonný rámec ochranného léčení je nedokonalý. Přísliby Ministerstva zdravotnictví zůstaly nenaplněny, probíhající reforma psychiatrické péče se ochranného léčení dotýká jen v detailech. Nejistota ohledně budoucího poslání psychiatrických nemocnic vede jen k přešlapování, jehož výsledkem může být další snižování bezpečnosti pacientů a personálu a špatné zacházení.
Nadměrný hluk má nepříznivé dopady na lidské zdraví, je prokázána souvislost s kardiovaskulárním onemocněním i jinými zdravotními problémy. Z podnětů, které veřejný ochránce práv řadu let dostává, přitom vyplývá nespokojenost lidí s tím, jak úřady postupují vůči provozovatelům zdrojů hluku dlouhodobě překračujících hygienické hlukové limity. Zástupce ombudsmanky proto svolal zástupce Ministerstva zdravotnictví, jednotlivých krajských hygienických stanic a Národní referenční laboratoře k diskuzi o tom, jak efektivně ovlivňovat provozovatele zdrojů nadlimitního hluku, jakými sankčními nástroji a nápravnými opatřeními disponují orgány ochrany veřejného zdraví a jak je využívají.
I soudní rozhodnutí nižších soudů je třeba zveřejňovat ve společné databázi a anonymizovat je podle jednotných pravidel. Podobně již činí vrcholné soudy. Shodli se na tom zástupci Ministerstva spravedlnosti, Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, krajských a okresních soudů a odborníci z akademické sféry na setkání pořádaném ombudsmankou. Ministerstvo spravedlnosti sjednotí pravidla ve své směrnici pro předsedy soudů a zakomponuje je do aktuálně vyvíjeného anonymizačního softwaru.
Ústavní soud dnes zrušil poplatek 10 000 korun, kterým bylo od 1. října 2016 zpoplatněno podání podnětu k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Ombudsmanka se účastnila řízení coby vedlejší účastník a připojila se k návrhu na jeho zrušení poté, co vláda odmítla její doporučení poplatek zrušit. Poplatek podle ombudsmanky omezuje právo petiční – tedy právo obrátit se na státní orgán. Zakládá také možnou nepřímou diskriminaci z důvodu majetku, kdy si lidé s nízkými příjmy nemohou dovolit se na úřad obrátit.
Na splnění povinnosti majitelů nechat očipovat svého psa zbývají už pouze necelé dva měsíce. V případě nesplnění povinnosti hrozí majitelům psů pokuta.