Přichází první jarní dny a s nimi také náš Zpravodaj ombudsmana! V něm se opět dočtete, komu a jak jsme pomáhali v uplynulých dvou měsících. Reagovali jsme na podněty občanů z celé republiky, ale pomáhali jsme také z vlastní iniciativy. Upozornili jsme na chyby úřadů, zajistili doplatky rodičovských příspěvků, vyjasnili jsme také právní úpravu, navštěvovali zařízení či radili v diskriminačních věcech!
Nedostatky současného systému náhradní péče a situace ve školských ústavních zařízeních – to bylo jádrem dnešního setkání, které na půdě kanceláře ombudsmana pořádalo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Do centra pozornosti se tak opět dostaly již dříve zveřejněné souhrnné zprávy týmu odborníků z kanceláře ombudsmana, kteří tuto oblast dlouhodobě mapují. Přizvaní hosté – zástupci zařízení ústavní a ochranné výchovy, ministerstev, úřadu vlády, krajských úřadů a odborné veřejnosti – společně diskutovali nad fakty vyplývajícími z jednotlivých zpráv a hledali cesty, jak dnešní stav zlepšit.
Poradní orgán veřejného ochránce práv pro oblast práv lidí s postižením se k letošnímu prvnímu jednání sešel v březnu. Hlavním tématem byla přístupnost, na kterou se ombudsman zaměřuje již několik let a společně s poradním orgánem ji považuje za prioritu. Všichni přítomní upozornili na potřebu zvýšit povědomí o přístupnosti z pohledu článku 9 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a srozumitelně ji vysvětlovat laické i odborné veřejnosti. Přestože byly přijaty nové právní předpisy, neustále dochází k situacím, kdy jsou některé budovy a služby nepřístupné.
Česká republika má povinnost přijmout do českého právního systému Pakt o migraci a azylu, který komplexně upravuje jednotná pravidla azylového řízení v Evropské unii. Skupina koaličních zákonodárců oznámila záměr reformu provést cestou poslaneckého návrhu zákona, tedy bez připomínkového řízení. Podle předkladatelů zákona, kteří jeho podobu oznámili 7. března na tiskové konferenci v Poslanecké sněmovně, se mají snížit standardy pro žadatele o mezinárodní ochranu, zrychlit vyhošťování a soudní řízení.
Poslanci by na plénu Sněmovny měli projednat novelu trestního zákoníku, která má odlehčit přeplněným věznicím. Na konci února byla přeplněná kapacita celkem v 16 z nich. Navíc Česká republika mezi evropskými státy dlouhodobě udržuje vrchní příčku s nejvyšším poměrem počtu vězňů na obyvatele. Novelu řešili zákonodárci minulý týden na ústavně-právním výboru. Ombudsman považuje za důležité ji co nejdříve projednat a schválit ještě v tomto volební období.
Pandemie COVID-19 způsobila finanční problémy mnoha podnikatelům. Řada z nich proto využila možnost zažádat finanční úřady o kompenzační bonus. To byl případ i provozovatelky penzionu Sněžná na Šumavě. Od finančního úřadu ale dostala chybnou radu, že má vzít svou žádost částečně zpět a zažádat o nižší částku. Jen na tu měla mít údajně nárok. Podnikatelka uposlechla, a přišla tak o kompenzaci ve výši tisíců korun. Na doporučení ombudsmana se však rozhodla bránit u soudu. Stát jí nyní peníze vyplatil i s úrokem z prodlení.
Spousta dětí je z rozhodnutí soudu umístěna do ústavní péče. Zde by měla být zajištěna jejich výchova tak, aby po nabytí zletilosti nepáchaly trestnou činnost. Jak zjistit, že je jim poskytnuta dostatečná péče a podmínky ke správné výchově? Právě ústavním zařízením se věnuje již 121. díl podcastu Na kávu s ombudsmanem.
Ministerstvo spravedlnosti odmítlo vyplatit peněžitou pomoc muži, který se stal obětí násilného trestného činu. Muž utrpěl těžké zranění poté, co ho cizí žena, kterou týž den náhodně poznal, úmyslně bodla do zad kuchyňským nožem. Vyžádalo si to převoz do nemocnice a okamžitou operaci. Soud ženu odsoudil pro zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví a poslal ji za mříže. Muž se poté obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o peněžitou pomoc obětem trestných činů. To jeho žádost zamítlo. Dovodilo ze znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení, že muži nebyla způsobena těžká újma na zdraví ani mu nebylo ublíženo na zdraví. Ministerstvo muži vyhovělo až poté, co se obrátil na zástupce ombudsmana.
Uplynul téměř rok od chvíle, kdy vláda předložila sněmovně návrh na novelu zákona o veřejném ochránci práv. Nyní je definitivně zpečetěna podpisem prezidenta. Zákon je účinný od 1. července 2025. K tomuto datu tak vzniká instituce dětského ombudsmana. Než bude zvolen její představitel, povinnosti bude vykonávat zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Kromě toho se novelou rozšiřuje mandát ombudsmana o tzv. „národní lidskoprávní instituci“, jejímž cílem je chránit a prosazovat lidská práva v Česku.
Člověk s postižením by měl sám rozhodnout, komu sdělí informace o svém zdravotním stavu. Výjimku tvoří pouze případy, kdy z důvodu postižení potřebuje upravit pracoviště nebo pracovní podmínky. Od 1. ledna 2025 byla také zrušena povinnost zaměstnanců sdělovat zaměstnavateli informaci, že pobírají invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně. Příjemci invalidního důchodu 3. stupně tuto povinnost nadále mají. K vysvětlení právní úpravy pro potřeby otevřeného trhu práce a přijetí změny zákona přispěl zástupce ombudsmana poté, co se na něj obrátila organizace pomáhající nalézt práci lidem s duševním onemocněním. Její klienti čelili při pracovních pohovorech dotazům o diagnóze, a zda pobírají invalidní důchod.
Jsme rádi, že jsme vám v rámci Noci práva mohli představit naše prostory i činnost. Ještě víc nás potěšil váš velký zájem. Přivítali jsme u nás návštěvníky napříč generacemi. Nejmladší neměl ani rok!
Gratulujeme naší právničce Marii Kmecové k ocenění Flamma! Jedná se o prestižní cenu, kterou dostávají výjimečné a uznávané expertky z Česka a Slovenska za svou inspirativní práci v oblasti práva. Cenu uděluje projekt #PRVNÍCH100LET, který se věnuje podpoře žen v právnických profesích.
Ombudsman zaslal předsedovi Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny dopis, ve kterém seznámil poslance se svými výhradami k novele zákona o cestovním ruchu. Výbor novelu projedná ve středu 5. 3. 2024.
Hlasování o novele školského zákona se blíží. Poslanci mají právě teď ve svých rukou vzdělávání dětí, které z různých důvodů nemohou běžně fungovat v prostředí školní třídy a potřebují pomoc „dalšího učitele“. Nyní však hrozí, že ze zákona vypadne. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm opětovně upozorňuje, že jeho zachování je pro zranitelné děti zásadní.
Nahlédnout přes „plot“, porovnat zkušenosti, nasbírat nové poznatky. S tím odjížděl zástupce ombudsmana v doprovodu právníků kanceláře ombudsmana v závěru roku 2024 na studijní cestu do Norska. Tu umožnil projekt financovaný Fondy EHP a Norska, prostřednictvím Ministerstva financí.
Zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm zvažuje, že jako členku poradního orgánu pro oblast monitorování práv lidí s postižením jmenuje Mgr. Nicole Fryčovou. Ta by měla nahradit dosavadního člena Jiřího Morávka, který v poradním orgánu zastupoval Národní radu pro osoby se zdravotním postižením.
Zástupce ombudsmana ve svém vyjádření pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením popsal, s jakými problémy s výkonem volebního práva klientů se setkal při svých návštěvách ústavních zařízení, stejně jako změny v právní úpravě účinné od roku 2026. K vyjádření připojil také zprávy Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) a skupiny sebeobhájců z Hradce Králové, kteří popsali své potíže při výkonu volebního práva.
Senát dnes odhlasoval novelu zákona o veřejném ochránci práv. Díky ní by Česká republika měla již brzy získat dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituci (NHRI). Novelu už nyní čeká poslední krok k definitivnímu schválení, a tím je podpis prezidenta. Pokud se tak stane, zákon nabude účinnosti 1. července 2025.
Funkce přísedících je dlouhodobou součástí českého soudnictví, kdy se lidé z řad veřejnosti podílejí na soudním rozhodování. Od roku 1996 se však nevalorizovala výše náhrad, které mají přísedící obdržet za čas strávený nad studiem spisů a účastí na soudních jednáních. To vedlo k minimálnímu zájmu veřejnosti vykonávat tuto funkci. Soudy se tak potýkaly s nedostatkem přísedících, což mělo vliv například i na délku soudních řízení. Ombudsman proto apeloval na Ministerstvo spravedlnosti, aby náhrady zvýšilo, což se od roku 2025 podařilo. Změna se týká především osob výdělečně činných (OSVČ). Zaměstnancům vykonávajícím funkci přísedících nadále náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Podpora neziskových organizací, které se zaměřují na pomoc obětem trestných činů, je neudržitelná. To brzdí tyto organizace v pomoci potřebným a jsou kvůli tomu nuceny omezovat služby, kterých není ani v tomto okamžiku dost. Za účelem podpory neziskových organizací vystoupila právnička kanceláře ombudsmana Daniela Konečná ve čtvrtek na odborném semináři na půdě Poslanecké sněmovny. Shrnula závěry systémového šetření na téma poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů. Kromě apelu na větší podporu neziskovek ze strany státu zahájí zástupce ombudsmana nové šetření, které se bude věnovat dotační politice.
