Při příležitosti 10. výročí antidiskriminačního zákona v České republice vydala ombudsmanka sborník stanovisek Diskriminace. Svou komplexností jedinečná publikace detailně vysvětluje pojmy týkající se diskriminace, jejich zákonné definice a případně i výklady soudů. Vše přibližuje na konkrétních příkladech, s nimiž se ochránce v uplynulých deseti letech setkával.
V roce 2016 zahájila ombudsmanka návštěvy v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Jedním z cílů bylo zjistit, jak vypadá krizová pomoc dětem a jejich rodinám. V čem pomoc spočívá a jak je úspěšná. Tato zařízení vznikla v roce 1999 a měla sloužit jako krizová zařízení pro děti, které se ocitly bez jakékoliv péče nebo byly jinak vážně ohroženy. Těm měla zařízení poskytnout péči po dobu nezbytnou, než se najde jiné a dlouhodobé řešení. Jak se však ukázalo po návštěvě jedenácti zařízení v průběhu tří let, současná praxe se od původního záměru značně posunula. V současnosti je v České republice provozováno celkem 60 zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
V neděli 26. 5. v 10:40 h vysílá ČT2 premiéru sedmého dílu pořadu Případ pro ombudsmanku. Tématem je šikana na pracovišti, tedy problémy, s nimiž se může setkat každý. Dozvíte se, jak takové potíže řešit.
Stavět rodinný dům „na zelené louce“ s sebou může přinášet určitá rizika, pokud není výstavba domu zkoordinována s výstavbou infrastruktury. Zástupce ombudsmanky se opakovaně setkává s případy developerských projektů výstavby rodinných domů, kdy domy už jsou dokončeny, ale chybí příjezdová komunikace. Ta buď není postavena vůbec, nebo se v souvislosti s ní vyskytnou právní překážky, které nejenže znemožňují její užívání, ale fakticky mohou ohrozit i zkolaudování a užívání vlastních rodinných domů.
Ústavní soud definitivně potvrdil, že administrativně zaniklá vozidla již nelze dodatečně zapsat do registru vozidel a legálně je užívat v silničním provozu.
Na ombudsmanku se obrátila sedmnáctiletá dívka, která byla umístěna do dětského domova. Podle svých slov byla do domova umístěna poté, co její poručníci nesouhlasili s tím, aby bydlela u svého již zletilého přítele. Po umístění do dětského domova jí ředitel zařízení zakázal se s přítelem stýkat, měla omezený přístup k telefonu a nesměla používat internet. Dívka byla navíc umístěna do jiného dětského domova, než si sama přála, a musela kvůli tomu změnit také školu. Ombudsmanka během svého šetření zjistila celou řadu pochybení, kterých se vůči dospívající ženě dopustil jak orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), tak ředitel dětského domova, do kterého byla mladá žena umístěna.
Ombudsmanka provedla jedno z nejrozsáhlejších dotazníkových šetření mezi lesbami, gayi, bisexuály a trans lidmi v České republice. Ve spolupráci s Prague Pride zjišťovala, s jakými problémy a překážkami se LGBT+ osoby v posledních pěti letech potýkaly, jak je podle nich společnost přijímá, s jakými společenskými stereotypy a předsudky se setkávali a jaké jsou jejich zkušenosti s diskriminací a obtěžováním.
Otec se obrátil na okresní soud, aby mu předběžným opatřením svěřil do péče nezletilého syna. V takovém případě má soud rozhodnout bezodkladně, nejpozději do sedmi dnů. Otec však na vydání rozhodnutí čekal půl roku. Místo aby soud rozhodl, začaly si dva okresní soudy případ navzájem předávat, protože se nemohly shodnout na místní příslušnosti. Takový postup je v případě, kdy se rozhoduje o životě dítěte, nepřípustný. Okresní soud výhrady ombudsmana akceptoval a přijal opatření, aby se takový postup již neopakoval.
V neděli 19. 5. můžete v 10:45 na ČT2 sledovat premiéru dalšího dílu pořadu Případ pro ombudsmanku, jehož tématem jsou tentokrát případy, s nimiž se na ombudsmanku obrátily oběti policejních zásahů.
Vláda v pondělí 13. 5. projedná vyrozumění ombudsmanky o nezákonné praxi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a její doporučení na změnu zákona o zadávání veřejných zakázek.
V neděli 12. 5. vysílá ČT2 další díl pořadu Případ pro ombudsmanku, tentokrát zaměřený na problémy ve škole či se školou.
Ombudsmanka zveřejnila výroční zprávu věnující se ochraně před špatným zaházením. Kromě shrnutí své činnosti za rok 2018 v ní předkládá seznam problémů, které přetrvávají v nejrůznějších zařízeních, kde jsou lidé omezeni na svobodě nebo odkázáni na péči druhých. Ať už se jedná o léčebny dlouhodobě nemocných, policejní cely nebo dětské domovy. Například klienti v zařízeních sociálních služeb se nemají kam obrátit, pokud jsou porušována jejich práva. Neexistuje nezávislý úřad, který by se jejich stížností musel zabývat. V letošním roce se v rámci návštěv zařízení ombudsmanka zaměří na školská zařízení pro děti, u kterých soud rozhodl o ústavní nebo ochranné výchově.
Ombudsmanka zaslala Poslanecké sněmovně zprávu o své činnosti v 1. čtvrtletí. Lidé se na ni v tomto období obrátili s 2 178 podněty. Nejčastěji lidé hledali pomoc v otázkách týkajících se stavebnictví (165 podnětů), důchodů (157 podnětů), dávek sociální podpory a hmotné nouze (119 podnětů) a činnosti Vězeňské služby (115 podnětů). V 77 podnětech lidé namítali nerovné zacházení. V rámci prevence špatného zacházení se uskutečnilo 7 návštěv zařízení (včetně dětského domova, nemocnice a domova pro seniory).
Filmové svědectví o tom, jak lidé s postižením bojovali za svá práva a za možnost žít nezávisle. Dokonce se kvůli svému "vzdoru" nechali i zatknout. Česká premiéra australského dokumentu následovaná diskuzí o právech lidí s postižením v ČR už v pondělí 6. 5. od 16:00 h.
Další díl pořadu Případ pro ombudsmanku, který vysílá ČT 2 v neděli 5. 5. je trochu jiný, protože předmětem ochrany jsou zvířata. Lidé v těchto případech vystupují obvykle jako ti, kdo začali chovat zvířata obvykle s dobrým úmyslem, ale chov nezvládli, nebo při něm porušují zákony. Ve výsledku trpí právě chovaná zvířata. Lidé se často ptají, jestli tomu nešlo zabránit, co mají dělat, když ve svém okolí na takového chovatele narazí.
Dnes, 2. května, začínají zápisy do mateřských škol. Podle zjištění České školní inspekce se ale do povinného předškolního vzdělávání nepodaří zapojit až 3 % pětiletých dětí. Přibližně 3 400 pětiletých dětí pak může mít kvůli tomu ztížený nástup do první třídy základní školy, protože jim chybí systematická předškolní příprava. Zejména obce, ale i samotné mateřské školy, ministerstvo školství a Česká školní inspekce by podle ombudsmanky měly usilovat o to, aby se všechny pětileté děti mohly do povinného předškolního vzdělávání zapojit. Zvláštní pozornost je třeba věnovat především dětem ze sociálně a ekonomicky znevýhodněného prostředí. Těm předškolní vzdělávání pomůže nejvíc a ovlivní i jejich úspěch v budoucím životě.
Děti se nesmí odebírat z rodin kvůli nedostatečným bytovým poměrům. Říká to občanský zákoník i soudy, včetně těch nejvyšších. Přesto však k takovým případům stále dochází. Stát totiž rezignoval na zodpovědnou bytovou politiku. Kvůli chybějícímu sociálnímu bydlení mnoha rodinám hrozí, že s dětmi skončí na ulici.
Přiznané dotace není možné krátit v průběhu jejich čerpání s odůvodněním, že se zpřesnila pravidla dotačního programu. Úspěšný žadatel, kterému byly po splnění podmínek programu dotace přiznány, legitimně očekává, že mu budou proplaceny všechny výdaje ze schválené žádosti. Zpětné promítnutí změn dotačních podmínek do již vyplácených dotací je nesprávným úředním postupem, který navíc může příjemce dotace i poškodit.
Ombudsman řešil případy dlužníků, kterým finanční úřady v daňové exekuci postihly bankovní účet. Na účet jim však chodila pouze mzda nebo důchod. Ty jsou chráněné a postihnout je lze pouze prostřednictvím srážek ze mzdy či důchodu. Zbylou část prostředků musí úřady dlužníkovi ponechat. Bohužel ne vždy se dlužníkům podařilo tuto situaci bez pomoci vyřešit. Ombudsman proto připravil nové informační letáky, které lidem pomohou se v problematice zorientovat. Současně Generální finanční ředitelství vydalo metodický pokyn, který sjednocuje a vyjasňuje postup finančních úřadů v případě nejasných podání.
