Kancelář ombudsmanky v letošním roce realizovala výzkum, v němž zjišťovala problémy škol, které mají zkušenost se vzděláváním romských žáků, jsou otevřené společnému vzdělávání nebo se snaží poskytovat kvalitní vzdělání všem bez ohledu na etnicitu. Na základě tohoto výzkumu ombudsmanka připravila sérii doporučení jednotlivým aktérům, kteří mohou zlepšit situaci romských dětí v českém vzdělávacím systému.
Informační centrum OSN v Praze a ombudsmanka společně pořádají v Brně výstavu „Budoucnost je (n)(v)aše“ připomínající 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Výstava je volně přístupná od 10. prosince do 4. ledna v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně.
Ombudsmanka žádá vládu, aby zajistila účastníkům správních řízení možnost dálkově nahlížet do spisu formou pořízení a zaslání kopií. Úřady v současnosti nejsou jednotné, některé na žádost kopie ze správních spisů posílají, jiné trvají na tom, že to zákon neumožňuje a že se žadatel musí na úřad dostavit osobně. Ministerstvo vnitra odmítá špatnou správní praxi rozdílného přístupu napravit, proto se ombudsmanka obrací na vládu, aby dálkové nahlížení do spisů jednoznačně umožnila změnou zákona.
Při příležitosti 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního dne lidských práv vás zveme na promítání dokumentu a diskuzi na téma „změny klimatu a naše práva“. Koná se v pondělí 10. prosince v sále Otakara Motejla v Kanceláři veřejného ochránce práv v Brně.
Žena čelila v práci šikaně kvůli svému věku od dalších spolupracovnic. Stěžovala si své nadřízené, která jí ale místo vyřešení problému nabídla jinou práci a později jí dala výpověď. Žena se obrátila na inspektorát práce. Ten se ale spokojil jen s formální kontrolou a vyjádřením její nadřízené. Zastání našla až u ombudsmanky.
Až na základě šetření ombudsmanky podnikl OSPOD na poslední chvíli kroky k tomu, aby se roční chlapec vrátil do péče matky.
Díky členství v Evropské unii je pro nás mnohem jednodušší obchodovat s jednotlivými členskými státy. To se týká také nákupů v e-shopech. Pozornost však musíme věnovat dovozu zboží ze států, které členy nejsou. V Česku to jsou typicky nákupy v amerických nebo čínských e-shopech. V tomto případě hovoříme o zásilkách ze třetích zemí. Za třetí země označujeme všechny státy mimo Evropskou unii, s výjimkou Norska, Švýcarska, Lichtenštejnska a Islandu, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru a podmínky mají nastaveny příznivěji.
Česká republika se zavázala zajistit lidem se zdravotním postižením, tedy i těm s autismem, místně, časově i finančně dostupné služby, které budou zohledňovat jejich individuální potřeby. Skutečnost je však taková, že rodiny osob s autismem jsou nuceny pátrat po celé republice, zda se někde najde vhodná sociální služba. Najít sociální službu pro klienta s autismem, je takřka nemožné.
Ve čtvrtek a pátek 22. a 23. listopadu pořádáme spolu s Právnickou fakultou UK konferenci týkající naplňování čl. 12 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, konkrétně otázkám týkajícím se svéprávnosti a jiným podpůrným opatřením. Konferenci můžete sledovat i živě na našem webu (viz odkaz v záhlaví stránky).
K odebrání dětí matce žijící dočasně v garáži v Ústí nad Labem nemuselo dojít, kdyby existovalo sociální bydlení. Stačilo, aby mělo město k dispozici obecní byty pro řešení krizových životních situací svých občanů, hlavně rodin s dětmi, a děti mohly zůstat s matkou.
Města a obce si neví rady s nepojízdnými vraky na svých ulicích. Některá volají po změně legislativy, která by jim umožnila auta odstraňovat. Nemusí však čekat. Platná právní úprava umožňuje odstraňování nejen vraků, ale také automobilů bez platné technické kontroly. Vlastníky místních komunikací jsou obvykle obce a právě na jejich návrh může silniční správní úřad nařídit provozovateli vozidla odstranění vraku. Pokud tak provozovatel v zákonné lhůtě neučiní, může jej odstranit obec.
Spolupráce ombudsmanky Anny Šabatové s rakouským ombudsmanem přispěla k vyřešení dlouhodobých problémů české rodiny s žádostí o dávky na děti od rakouského státu.
Ve 3. čtvrtletí se na ombudsmanku obrátili lidé s 1899 žádostmi o pomoc. Nejčastěji se jejich výhrady týkaly postupu Vězeňské služby ČR, důchodů a dávek pomoci v hmotné nouzi. V 60 přijatých podnětech se objevila námitka nerovného zacházení. To nejpodstatnější ze své činnosti ve 3. čtvrtletí shrnula ombudsmanka ve zprávě, kterou zaslala Poslanecké sněmovně.
V podnětech veřejnému ochránci práv se vždy objevovalo i téma pohřebnictví a práva na pietu. Nejčastěji si lidé stěžují na zrušení hrobu bez vědomí části příbuzných či na nemožnost uctít památku zemřelého kvůli znepřístupnění zpopelněných ostatků. V posledních třech letech šlo o třicítku případů a častěji než v minulosti v nich šlo také o hroby „na věčné časy“.
Lidé, které soud ustanovil poručníkem dítěte, čelili opakujícímu se problému. Museli žádat soud o souhlas, když chtěli pro svěřené dítě vyřídit cestovní doklad. Přitom cestování do ciziny není v současných podmínkách nijak výjimečnou situací a je součástí rodinných nebo školních výletů. Jednalo se o formální překážku, která poručníkům zbytečně komplikovala jejich péči o svěřené děti. Ombudsmanka se proto rozhodla tuto praxi změnit a obrátila se na Ministerstvo vnitra. To se ztotožnilo s argumentací ombudsmanky a praxi změnilo. Poručníci tak již nyní nepotřebují souhlas soudu pro vydání cestovních dokladů.
Studenti, kteří se brání proti hodnocení maturitní zkoušky, se dočkají férovějšího a transparentnějšího přístupu. Na základě připomínek ombudsmanky novelizovalo ministerstvo školství tzv. maturitní vyhlášku, upravilo některé postupy a formuláře, takže studenti budou jednak lépe poučeni o tom, jak uplatnit své námitky, ale také dostanou přesnější odůvodnění, pokud ministerstvo jejich námitkám nevyhoví. I přes tyto pozitivní změny zůstávají oblasti, v nichž ombudsmanka a ministerstvo nenašly shodu.
Řada stavebníků doplácí na organizačně a personálně nepřipravenou změnu stavebního zákona. Orgány územního plánovaní, od nichž musí nově získat závazné stanovisko k posouzení souladu stavebního záměru s územně plánovací dokumentací, nezvládají žádosti vyřizovat bez průtahů, což může negativně zasahovat i do finanční sféry stavebníka, do jeho smluvních vztahů s bankou nebo stavební firmou. Podle zástupce ombudsmanky to mj. ilustruje kontraproduktivnost neustálých novelizací právních předpisů.
Provozovatel nemůže rozšiřovat provoz sportovní střelnice např. o střelbu z jiných typů zbraní, i kdyby k tomu měl souhlas Policie ČR. Střelnici je možné užívat jen tak, jak je uvedeno např. v kolaudačním rozhodnutí nebo kolaudačním souhlasu vydaném stavebním úřadem. Přesto přibývá stížností lidí na nelegální provoz střelnic.
Velká část lidí s mentálním postižením není nijak omezena na právu volit své zástupce do orgánů veřejné správy. Mnoho jich přišlo volit do zastupitelstev obcí a chystají se také dnes nebo zítra odevzdat svůj hlas ve druhém kole senátních voleb. Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením (SPMP ČR) proto společně s Ministerstvem vnitra České republiky připravila leták, který voliče názorně provede celým procesem volby.
Ombudsmanka se dnes účastní 28. shromáždění delegátů Soudcovské unie ČR. Se soudci chce při této příležitosti hovořit především o aktuálních tématech justice, s nimiž se v rámci své činnosti setkává. Upozornit chce především na dlouhodobě přetrvávající nedostatky ve zveřejňování soudních rozhodnutí v databázi Ministerstva spravedlnosti.
