„Náboženský teror“ tak podle médií popsali někteří obyvatelé obce Tvarožná nahrávky, které se po většinu dne linuly z jednoho místního pozemku. Ombudsman Stanislav Křeček se rozhodl přímo na místě zjistit, jak se úřady vypořádávají s podobnými případy.
Dospívající chlapec utekl od mámy a otčíma k babičce, protože ho otčím bil. Oznámil to na OSPOD i policii. Pomoci se mu ale nedostalo. Přišel si tak pro radu za dětským ombudsmanem. Ten mu vysvětlil, jak může ve své situaci postupovat, a obrátil se i na OSPOD. Dalších 228 případů řešil dětský ombudsman za dva měsíce svého fungování. Se začátkem školního roku očekává nárůst podnětů zejména z oblasti školství.
Cizincům žádajícím o české občanství Ministerstvo vnitra často nezvládne odpovědět v zákonem dané lhůtě. Na vině je především rostoucí počet žádostí a trvalý nedostatek úředníků. Přestože ministerstvo jejich počet navýšilo, stále to nestačí. Přibývají tak další případy, kdy cizinci čekají na vyjádření úřadu i osmnáct měsíců namísto předepsaných šesti. Lidé v podobné situaci opakovaně žádají o pomoc Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana. Jednotlivé případy se ve spolupráci s ministerstvem daří řešit. Zároveň ale zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm pokládá za důležité nalézt cesty, jak průtahy odstranit systematicky. O věci jednal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem.
Stanislav Křeček vyjadřuje plnou podporu nezávislému vyjadřování veřejného ochránce práv Róberta Dobrovodského, který čelí veřejné kritice ze strany premiéra Roberta Fica. Předmětem sporu je návrh, který slovenský ombudsman zaslal Ústavnímu soudu Slovenské republiky. Tento návrh směřuje proti novele zákona upravujícího činnost nevládních organizací. S tím souvisí svobodné sdružování občanské společnosti. Slovenský ombudsman považuje novelu za rozpornou s ústavně zaručenými právy a svobodami.
Opatrovnice neumožnila vyřízení občanského průkazu muži, jehož právní záležitosti spravovala. Vyhodnotila, že to není v jeho zájmu. Argumentovala přitom obavami z možných dluhů. Její postoj však byl v rozporu s názorem soudu. Ten muži sice omezil svéprávnost, nikoli však pro podání žádosti o občanský průkaz. Doklad mohl muži usnadnit řešení běžných situací a zároveň pro něj představoval symbol důstojnosti. Zástupce ombudsmana se muže zastal a pomohl mu průkaz získat.
Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí aktuálně rozšiřuje několik týmů o nové kolegy a kolegyně. Podívejte se níže na detaily jednotlivých pozic. Záleží nám na rozmanitosti. Jste vítáni bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní stav, rasu, etnický původ, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání či světový názor. Jsme náročný, ale férový zaměstnavatel. Pokud vás zajímá blíže, jak to u nás chodí, koukněte do naší
personální strategie.
Právě hledáme:
Právníka/právničku v oblasti ochrany práv dětí
Kolegu/kolegyni pro oblast sledování dodržování práv dětí (právní nebo jiné související vzdělání)
Právníka/právničku do týmu veřejného pořádku, zdravotnictví a práce
Právníka/právničku do týmu ochrany práv osob se zdravotním postižením
Právníka/právničku do týmu metodiky a analýzy
Právníka/právničku pro oblast národní lidskoprávní instituce (NHRI)
V souvislosti s dětským ombudsmanem jsme ve veřejném prostoru zaznamenali nepřesné informace, o tom, kdo tuto funkci vykonává a jaké jsou jeho pravomoci. Stalo se tak například v reportáži CNN Prima News „Problémový tábor na Berounsku“, kde autoři reportáže informovali o chystaném trestním oznámení. Upřesňujeme, že veřejný ochránce práv, ani ochránce práv dětí ve věci popsané reportéry trestní oznámení nepodávají. V reportáži došlo k záměně
ochránce práv dětí (nebo též dětského ombudsmana), a rezortního
zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu při Ministerstvu školství (nebo též ombudsmana MŠMT pro ústavní a ochrannou výchovu). Pro lepší přehled o tom, kdo jsou a co dělají ochránce práv dětí a zmocněnec Ministerstva školství, přinášíme stručné informace.
Mnoho dětí s postižením, které by se mohly vzdělávat v prostředí škol, nutí systém k výuce doma. Další spousta z nich zůstává v institucích vzdálených jejich bydlišti. Na vině je nedostatek speciálních tříd při běžných základních školách. Jejich otevírání brání nedostatek učitelů, obavy z organizační náročnosti, nejasný výklad metodických pokynů i nedostatečné zapojení krajů při plánování kapacit. I proto počet dětí, které se učí doma, výrazně roste. Domácí vzdělávání volí rodiče především kvůli nedostatečnému zohlednění zdravotních či výukových specifik dítěte. Na problémy současného stavu inkluze ve vzdělávání upozornil poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením.
Zdánlivě drobná změna ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu může do budoucna výrazně ovlivnit kvalitu třeba vašeho bydlení. Uživatele nemovitosti by mohla připravit o přímé sluneční světlo a majitelům snížit hodnotu jejich stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj, které novelu vyhlášky předkládá, navíc úpravu měnící pravidlo o tzv. proslunění nezdůvodnilo. Říká, že jde jen o zpřesnění právního předpisu. Jiného názoru je však ombudsman Stanislav Křeček a vůči plánované novince se ohradil.
Pro výkon
nových působností otevíráme výběrové řízení na pozici výzkumný pracovník/pracovnice se zaměřením na sledování základních práv a svobod a/nebo se zaměřením na práva dětí. Záleží nám na rozmanitosti. Jste vítáni bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní stav, rasu, etnický původ, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání či světový názor.
Prezident na konci června podepsal dvě novely zákonů, které ulehčí situaci lidem zatíženým dluhy. Završily se tak dlouhodobé snahy ombudsmana o jejich lepší ochranu. Nově si dlužníci v exekuci vedené úřady budou moci zřídit tzv. chráněný účet. Bez něj byli v podstatě odstřiženi od bankovních služeb. Proti dlužníkům soukromých věřitelů, kteří tuto možnost měli již od roku 2021, tím byli značně znevýhodněni. Další novinkou zakotvenou zákonem je splátkový kalendář dlužného zdravotního pojištění. Dosud byla praxe zdravotních pojišťoven při povolování splátek velmi různá. Od začátku příštího roku však již budou platit pro všechny stejná pravidla.
Letní prázdniny jsou přesně v půlce a my vám přinášíme další číslo
Zpravodaje ombudsmana! V něm se dozvíte, jakými případy jsme se zabývali v předchozích měsících. Napravovali jsme chyby úřadů, ale podařilo se nám také zajistit místo na sportovním kurzu pro neslyšící děti, které z něj byli neprávem vyřazeni. Dále jsme pomohli oběti trestného činu získat peněžitou pomoc. Pravidelně také navštěvujeme různá zařízení a dohlížíme na naplňování práv lidí omezených na svobodě. To ale zdaleka není vše, pokud to bylo potřeba, pomáhali jsme s vyjasněním právní úpravy. Více si můžete přečíst v našem Zpravodaji.
Na ombudsmana se obrátil muž, který od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíral invalidní důchod prvního stupně. Stěžovatel se však domníval, že je invalidní ve druhém stupni a od dřívějšího data. Ombudsman upozornil ČSSZ, že její posudky o invaliditě neobsahují dostatečné odůvodnění. Oceňuje, že ČSSZ již během jeho šetření vydala z vlastní iniciativy nový posudek, kterým napravila zjištěná pochybení. V něm konstatovala, že muž byl skutečně invalidní ke dřívějšímu datu. Nadále mu však zůstal první stupeň invalidity, protože podle nově provedené lékařské prohlídky nemá na vyšší stupeň nárok. ČSSZ muži zvýšila invalidní důchod a zpětně doplatila 268 124 Kč.
Podle zástupce ombudsmana vedou změny na Ministerstvu spravedlnosti k vstřícnějšímu přístupu k obětem trestných činů. Ukazuje to případ dívky, které ministerstvo napodruhé přiznalo peněžitou pomoc. O příznivé rozhodnutí se zasadilo nové samostatné oddělení ministerstva, které se specializuje přímo na pomoc obětem trestných činů. Jeho vznik se začíná kladně projevovat jak v délce vyřizování žádostí, tak v jejich věcném posuzování i ve způsobu komunikace ministerstva s obětmi, které žádosti podaly.
Ombudsman několik let upozorňoval na nesoulad mezi českým volebním právem a unijní úpravou. Týkal se situace občanů jiných členských států Evropské unie, kteří dlouhodobě bydleli v České republice, ale nemohli se účastnit komunálních a evropských voleb. Situaci se v průběhu let podařilo napravit pouze částečně, když v roce 2014 získali tito lidé možnost volit a kandidovat ve zmíněných volbách. Mohli tak však činit jen jako nestraníci, nikoli jako členové našich politických stran či hnutí. Tím docházelo k jejich diskriminaci, což uznal rovněž Soudní dvůr Evropské unie. Po jeho rozsudku ombudsman znovu požadoval, aby Ministerstvo vnitra zajistilo změnu právní úpravy. To se nyní stalo.
V rámci unijních předpisů, které upravují vstup a pobyt občanů třetích zemí na území členských států, došlo ke změně výkladu. Pokud chtějí cizinci v České republice žít a pracovat, potřebují tzv. zaměstnaneckou kartu. Jedná se o zvláštní druh dlouhodobého pobytu. Když o práci přijdou, stát jim poskytuje ochrannou lhůtu, ve které si můžou najít nové zaměstnání. V tomto období mají právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud se zaregistrují na úřadu práce. To umožnila nedávná změna výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ombudsman vyhodnotil, že v době hledání nové práce mají cizinci také nárok na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Na danou věc proto upozornil Ministerstvo zdravotnictví a to jeho výklad potvrdilo.
Sněmovna schválila ve třetím čtení tři důležitá témata veřejného ochránce práv. Nyní mají zákony k projednání senátoři. Pokud legislativní změny přijmou, začne vše platit od 1. ledna 2026.
Přístup fair play očekávala matka, když přihlásila své dvě neslyšící děti do sportovního kurzu určeného veřejnosti. Chtěla jim dopřát radost z pohybu sdílenou s vrstevníky. Aby ušetřila trenéry i své děti možných komplikací, obstarala oběma potomkům tlumočnice do českého znakového jazyka. I přesto organizátoři kurzu rozhodli, že tyto neslyšící děti na lekce chodit nemohou. Ombudsman Stanislav Křeček shledal postoj vedení kurzu, zdůvodňovaný zejména obavou o bezpečnost dětí, jako diskriminační. Po jeho zásahu organizátoři svůj postoj přehodnotili.
Příjemci příspěvku na bydlení mohou naposledy požádat o přepočet výše pobírané dávky. Pokud se jim ve druhém čtvrtletí (duben až červen) snížily příjmy nebo zvýšily náklady na bydlení, měli by změnu oznámit úřadu práce. Musí tak učinit nejpozději do konce července 2025. Později se již příspěvek na bydlení přehodnocovat nebude, protože v říjnu 2025 začne platit tzv. superdávka, která ho nahradí. Všichni současní příjemci budou ale příspěvek na bydlení dostávat automaticky do konce roku 2025, a to právě ve výši, kterou jim úřad uzná od letošního července.
S příchodem dětského ombudsmana přibyly Kanceláři nejen další povinnosti, ale i logo v nové barvě. Dětský ombudsman si „vypůjčil“ symbol dosavadního ombudsmana, který představuje ochranné křídlo. Bude jej však používat v modrém odstínu. Kanceláři veřejného ochránce práv se prodlouží název na Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.