Tentokrát se v podcastu zaměříme na zjištění a doporučení ochránce ze systematických návštěv zařízení sociálních služeb. Konkrétně se dnes budeme bavit o tom, jak by měla vypadat péče o člověka s demencí, který žije v pobytové sociální službě, jako je domov se zvláštním režimem, nebo domov pro seniory.
Šetření v případě českého seniora žijícího v USA se změnilo v pátrání po důkazech, které by České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) posloužily jako doklad o době zaměstnání. Při žádosti o důchod muž zjistil, že ČSSZ nemá jeho evidenční list důchodového pojištění od posledního zaměstnavatele. Chyběl mu tak doklad o téměř devíti letech zaměstnání před jeho emigrací v roce 1984 a ČSSZ nemohla tuto dobu zohlednit při výpočtu důchodu. Při prověřování případu ombudsman potvrdil, že správa sociálního zabezpečení nepochybila, naopak se intenzivně snažila dobu mužova zaměstnání dohledat. Bohužel neúspěšně. Ombudsman přemýšlel, kde by mohly být ještě nějaké doklady o mužově zaměstnání, a proto oslovil Archiv bezpečnostních složek. Tam s hledáním důkazu uspěl.
Ombudsman pomáhá občanům EU, ať už jsou znevýhodnění v práci, když žádají o rodičovský příspěvek nebo důchod, případně řeší jiné záležitosti s úřady nebo třeba to, že jejich děti nedostaly dostatečnou jazykovou podporu ve škole. Na ombudsmana se mohou obracet lidé, kteří se setkali s nerovným zacházením z důvodu své státní příslušnosti a jsou občany Evropské unie nebo rodinnými příslušníky občana EU. Více o pomoci ombudsmana občanům EU najdete na webu ochránce či v informačním letáku
Nevládní organizace pomáhají Romům, lidem s postižením, samoživitelkám nebo seniorům. Ombudsman proto pozval jejich zástupce k jednomu stolu, aby mohli sdílet své zkušenosti s pomocí obětem diskriminace. Právě nevládní organizace jsou totiž blíže lidem, mají jejich důvěru a lepší informace o překážkách, na které ve svém životě narážejí.
Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm dnes představili výroční zprávu svého úřadu za rok 2023. Ocenili přístup ministerstev a úřadů, které na základě jejich zjištění napravují pochybení v individuálních případech i mění nevhodnou praxi. Upozornili ovšem také na některá stále otevřená témata, jako je například transformace velkých ústavů pro lidi s postižením a především připravované zřízení dětského ombudsmana.
V dnešním podcastu se zaměříme na nejdůležitější zjištění ombudsmana ze šetření výkonu veřejného opatrovnictví. Povíme si, kdo je to opatrovník, jaké jsou jeho pravomoci a povinnosti vůči opatrovanci, ale také to, jaké jsou limity opatrovnictví. Probereme také plánované legislativní změny v této oblasti.
Dva výzkumy veřejného ochránce práv ověřovaly přístupnost veřejných budov z pohledu stavebního práva i přímo v praxi za pomoci lidí s různým postižením. Ukázalo se, že stavební úřady obcí s rozšířenou působností schvalují naprostou většinu žádostí o výjimky z bezbariérové vyhlášky. Budovy tak mohou být pro lidi s postižením obtížněji přístupné. Přímo v terénu* zase testeři zjistili, že míra přístupnosti a množství překážek ve veřejných institucích se liší u jednotlivých typů postižení. Nejpřístupnější jsou budovy pro lidi s tělesným postižením. Naopak největší bariéry musí překonávat lidé s postižením sluchu.
Připojte se k nám a staňte se součástí Kanceláře veřejného ochránce práv.
Zvýšení příspěvku na péči, které v pátek odsouhlasila Poslanecká sněmovna, se nevztahuje na nejnižší stupeň I ani nepočítá s pravidelným růstem příspěvků. Podle veřejného ochránce práv je valorizace s ohledem na inflaci pro příjemce příspěvku nezbytná.
Návštěvy pracovníků Kanceláře ombudsmana v domovech se zvláštním režimem ukázaly, že život tamních obyvatel nepříznivě ovlivňuje řada okolností. Zásadní je především nedostatek personálu pracujícího přímo s klienty. Pracovníci jsou často natolik vytížení zajišťováním základní obslužné péče, jako je dopomoc s hygienou nebo se stravováním, že nemají dostatečný prostor na individuální přístup ke klientům a posilování jejich samostatnosti. Zjištění z návštěv domovů se zvláštním režimem nyní zástupce ombudsmana uveřejnil v souhrnné zprávě spolu s doporučeními pro zařízení i s návrhy systémových změn určenými Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček dnes po jednání vlády o novele zákona o veřejném ochránci práv přivítal postoj ministra pro legislativu k instituci dětského ombudsmana. Zřízení ochránce práv dětí spolu s rozšířením mandátu ombudsmana v ochraně lidských práv dnes schválila vláda.
Máte rádi památky? Poslechněte si náš nový podcast a dozvíte se, jaké povinnosti má majitel památkově chráněné stavby, jak se zachovat, když někdo památku ničí a jaké problémy s památkáři lidé nejčastěji řeší. V předstihu si připomínáme 18. dubna, kdy si slavíme Mezinárodní den památek.
Každý má právo se do veřejného připomínkování zapojit. Zjednodušený návod proto nejen lidem s postižením pomůže se v systému připomínkování zorientovat. Ve druhém letáku ombudsman vysvětluje, že požadavky bezbariérové vyhlášky stále platí.
Dnešním Mezinárodním dnem Romů ombudsman společně s vládní zmocněnkyní pro záležitosti romské menšiny zahájili několikadílný seriál na sociálních sítích. Chtějí v něm Romům vysvětlit, jak poznat diskriminaci a jak se jí bránit.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm na setkání s ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem ocenili připravovanou novelu trestního zákoníku, díky které by mělo dojít ke snížení počtu vězňů. Zabývali se také návštěvami dětí u vězněných rodičů nebo srozumitelným poučováním vězňů o jejich právech. Při diskuzi o délce soudních řízení zopakoval zástupce ombudsmana návrh, aby mimořádně rozsáhlé trestní kauzy mohly ve výjimečných případech místo okresních soudů řešit ty krajské.
Stavebnímu úřadu jsme poradili, jak řešit stížnosti obyvatel domu na byty využívané ke krátkodobému ubytování. Stěžovateli vadilo, že sousední dva byty určené k trvalému bydlení využívají krátkodobě rekreanti. Nesouhlasil s tím, že úřady dostatečně nezasáhly. Obrátil se proto na ombudsmana. Šetřili jsme postup stavebního a krajského úřadu a společně jsme našli cesty, jak takové situace zdárně řešit.
V předchozím díle jsme si povídali obecně o parkování. Dnes se zaměříme na poznatky ombudsmana z parkování v Praze a v Brně. Vysvětlíme specifika parkování osob se zdravotním postižením. A zajímavá bude také diskuze nad tím, jak se postihují parkovací prohřešky.
Na prvním letošním zasedání poradního orgánu ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením si jeho členové zvolili priority pro letošní rok. Budou i nadále sledovat, jak se v České republice daří přeměna ústavních služeb v služby komunitní. Ta je podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením jednou ze základních podmínek nezávislého způsobu života a zapojení lidí s postižením do společnosti. V této souvislosti bude poradní orgán prosazovat také dostatečné finanční zabezpečení lidí s postižením v podobě invalidních důchodů a příspěvků na péči. Naváže i na své dosavadní aktivity týkající se přístupnosti a zaměří na přístupnost informací v elektronické podobě.
Pojďte si společně s námi osvěžit obecná pravidla pro parkování. Připomene si, jak funguje pravidlo tří a šesti metrů a dostaneme se také k tomu, jak je to s parkováním v jednosměrkách, slepých ulicích nebo na sídlištích.
Veřejný ochránce práv pomohl muži s lehkým mentálním postižením, který se kvůli obezřetnému jednání banky nemohl dostat ke svým penězům. Banka podle posouzení ombudsmana nevhodně reagovala na skutečnost, že má muž opatrovnici pro nakládání s majetkem v hodnotě nad dvacet tisíc korun. Zásadní ovšem je, že zároveň soud dotyčného nijak neomezil ve svéprávnosti. Ombudsman bance vysvětlil, že v takovém případě je opatrovník nápomocí, kterou člověk může, ale nemusí využít. Banka pak umožnila klientovi s účty samostatně nakládat.
