V dnešním podcastu opět mluvíme o tom, kdy se může stát, že člověk s duševním onemocněním bude omezen na osobní svobodě. Tentokrát na příkladech jedné paní probereme ochranné léčení a zabezpečovací detenci. Opět se budeme věnovat právům lidí omezených na osobní svobodě a tomu, jak jim ombudsman může pomoci.
Veřejný ochránce upozornil vládu i autory návrhu zákona, že považuje za nespravedlivé, aby příští vlna oddlužovací akce známé jako milostivé léto pomohla jen některým lidem a navíc jen s částí penále. Současný návrh se vztahuje jen na penále, které si zdravotní pojišťovny vymáhají samy v takzvané daňové exekuci. Zcela opomíjí případy lidí, kteří svůj dluh dobrovolně splácí. I ti, kteří se budou moci do dalšího milostivého léta zapojit, se pak nezbaví celého penále z dluhů na zdravotním pojištění, ale jen části. To může být pro mnohé nepříjemné překvapení.
Diskusní i pietní částí Noci důstojnosti v Kanceláři ombudsmana se kromě vzpomínek na zabitou Dorotu Šandorovou prolínalo téma péče o lidi s nejtěžšími typy postižení. Právě ti jsou podobně jako Dorota silně ohroženi špatným zacházením. Často totiž dokáží komunikovat pouze prostřednictvím svého chování, včetně sebepoškozování nebo agrese vůči okolí. Veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc lidem s postižením a pečujícím považují pochopení takzvaného chování náročného na péči coby formy komunikace za jeden ze zásadních kroků k zajištění důstojného života těchto lidí. Upozorňují také na nadměrné podávání zklidňujících léků.
Životní příběh Doroty Šandorové se dostal na veřejnost v závěru roku 2022 – téměř dva roky poté, co tuto ženu s mentálním postižením v noci na 7. ledna 2021 usmrtil pečovatel v domově pro lidi s postižením. Právě počátkem ledna se proto na její památku už podruhé koná Noc důstojnosti. Záštitu nad ní stejně jako vloni převzal veřejný ochránce práv. V Brně pořádá odpolední diskuzi „Důstojný život pro všechny“ zaměřenou na situaci lidí s postižením. Na ni naváže podvečerní pietní setkání. Obě akce jsou volně přístupné pro všechny zájemce, zároveň budou živě streamované.
Zástupci čtrnácti organizací z celé republiky ve výzkumu[1] veřejného ochránce práv podrobně popsali svou práci s lidmi, kteří z nejrůznějších důvodů získávají běžné bydlení obtížněji než jiní. Mezi zranitelné skupiny patří například rodiče s více dětmi, senioři, lidé s postižením nebo Romové. Podle posledních dat u nás v bytové nouzi žije 154 tisíc lidí, dalších 1,6 milionu ohrožuje ztráta bydlení. Výzkum ombudsmana ukázal, že většině organizací se byty pro klienty daří nacházet. A díky jejich podpoře si lidé dokáží bydlení i dlouhodobě udržet. Kvůli omezeným kapacitám ale zvládnou neziskové organizace pomoci pouze zlomku ze stovek tisíc lidí, kteří by podobnou individuální asistenci v oblasti bydlení potřebovali. Také proto pomáhající organizace stejně jako veřejný ochránce práv volají po systémovém řešení, například v podobě zákona o sociálním bydlení.
V dnešním podcastu mluvíme o tom, kdy se může stát, že člověk s duševním onemocněním bude omezen na osobní svobodě. Na příkladech dvou konkrétních lidí si představíme nedobrovolnou hospitalizaci a pobyt v sociální službě. Probereme i to, co mohou lidé dělat, pokud s omezením nesouhlasí.
Lidé bezprostředně zasažení útokem střelce na pražské filozofické fakultě mohou stejně jako všechny oběti trestných činů požádat o peněžitou pomoc od státu. Hladké vyřizování žádostí o ni je jedním z dlouhodobých témat, která veřejný ochránce práv i jeho zástupce řeší s Ministerstvem spravedlnosti. Na doporučení ombudsmana například ministerstvo vyčlenilo na odboru odškodňování několik referentů, kteří se věnují pouze žádostem o peněžitou pomoc a nemusí plnit jiné úkoly. Díky tomu se vyřizování žádostí podařilo urychlit.
Pro národní lidskoprávní instituce jsou takzvané pařížské principy (zásady) klíčový dokument. Popisují kompetence i odpovědnosti NHRI, věnují se složení lidskoprávních institucí nebo zárukám jejich nezávislosti i metodám práce. Podle toho, do jaké míry národní lidskoprávní instituce těmto principům vyhovují, pak při mezinárodní akreditaci získávají odpovídající status.
Veřejný ochránce práv pořádá ve svém brněnském sídle v pondělí 8. ledna 2024 Noc důstojnosti. V odborné diskuzi odpoledne i při projevech řečníků v podvečer si účastníci společně připomenou situaci všech lidí s postižením ohrožených nevhodným nastavením českého systému sociálních a zdravotních služeb a podpory pečujících.
Zdravotní pojišťovna RBP upravila své postupy v souladu se zjištěními ochránce. Chce být vstřícnější a otevřenější. Případné vzniklé dluhy na pojistném bude nyní ověřovat dříve, aby pojištěncům nenarůstalo penále. Zároveň bude dlužníky informovat o možnosti prominutí penále a povolovat splátkový kalendář formou rozhodnutí.
Ombudsman identifikoval problém, že některým vězňům nechodí do vězení úřední pošta. Setkal se s případy lidí, kterým sice byla zásilka doručena formálně správně, reálně ji však nedostali, a nemohli se s ní seznámit. Když si totiž člověk před nástupem do vězení sám nezmění doručovací adresu v registru, tak mu úřední dopisy stále chodí tam, kde bydlí, a ne do věznice. Lidé ve vězení tak mohou třeba prošvihnout důležité termíny.
Chcete pokácet strom na zahrádce svého rodinného domu? Jaká pravidla se uplatňují a kde je naleznete? A koho o případné povolení požádat? V dnešním dílu podcastu se dále dozvíte, co je zapotřebí ze strany úřadu při rozhodování o žádosti o pokácení dřeviny zohlednit, jak je to s udržováním a ošetřováním dřevin a zda je k tomu rovněž zapotřebí povolení.
Konference a workshop „Můj život, moje volba, aneb Sebeurčení“ spolupořádané veřejným ochráncem práv a Centrem podpory transformace svedly na jedno místo odborníky a úředníky spolu s těmi, kterých se osobně dotýká přechod od sociálních služeb ústavního typu ke komunitnímu modelu péče – takzvaná deinstitucionalizace. Lidé s postižením z různých částí republiky, kteří aktivně vystupují jako sebeobhájci, popsali své zkušenosti s pobytem v ústavech i samostatným životem mimo ně.
Stanislav Křeček a Vít Alexander Schorm si v Praze připomněli Mezinárodní den lidských práv na konferenci věnované 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Kvůli tomu, že v Česku stále neexistuje nezávislá instituce specializovaná na ochranu prosazování lidských práv (NHRI) ani zde nepůsobí ochránce práv dětí, čelí stát dlouhodobě kritice ze strany mezinárodních organizací. Díky připravované novele zákona o veřejném ochránci práv by Česká republika mohla tento dluh v ochraně lidských práv splatit. Novela předpokládá, že by mandát NHRI vykonával v Česku právě ombudsman a při Kanceláři veřejného ochránce práv by fungoval také ochránce práv dětí.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm chce na pondělním setkání opětovně diskutovat o plánech ministerstva na zlepšení nevyhovujících podmínek v psychiatrických nemocnicích. Na chybějící soukromí pacientů v mnohalůžkových pokojích a další nedostatky upozorňuje veřejný ochránce práv dlouhodobě.
Ombudsman upozorňuje, že s koncem roku se blíží důležitý termín pro nakládání s opuštěnými nemovitostmi. Pravidla se změnila už v roce 2014 s novým občanským zákoníkem. Místo obcím teď opuštěné nemovitosti připadají státu. Zároveň ale musel stát počkat deset let, než se mohla nemovitost opravdu považovat za opuštěnou. Právě tato desetiletá ochranná lhůta s koncem roku uplyne. Pokud by nyní obec chtěla získat opuštěnou nemovitost do svého vlastnictví, musí ji nejprve řádně zdokumentovat a poté protokolárně převzít do svého majetku. Především obce v pohraničí v této souvislosti zjišťují, že si potřebují uspořádat i starší evidenci velmi specifického typu nemovitostí – a začínají řešit vlastnictví opuštěných hrobek na svém území.
Najdete v něm výběr některých případů, kterými jsme se v posledních dvou měsících zabývali. Možná vás překvapí, co všechno řešíme. Pomáháme lidem, kteří mají nějaký problém s úřady. Jezdíme na místa, kde jsou lidé omezení na svobodě, a kontrolujeme, jestli tam s nimi nezachází špatně. Snažíme se, aby Česká republika byla co nejpřístupnější lidem se zdravotním postižením. Vydáváme nejrůznější výzkumy, připomínkujeme zákony a soudní rozhodnutí, spolupracujeme s mezinárodními orgány.
Veřejný ochránce práv v dopisech předsedům všech senátorských klubů popsal, jak současné nastavení systému podpory v oblasti bydlení v mnohých případech brání tomu, aby si příchozí z Ukrajiny zajistili a udrželi důstojné bydlení. Ukrajinské rodiny proto často žijí v nevyhovujících podmínkách na ubytovnách nebo v nebytových prostorech. Někdy jim ovšem ani tak nestačí peníze na zaplacení bydlení a dalších potřeb. Mnozí z nich tak svou situaci řeší nelegální prací nebo návratem na Ukrajinu. Ombudsman senátory vyzval, aby tyto informace vzali v potaz při schvalování několika projednávaných předpisů upravujících dosavadní podporu bydlení pro lidi s dočasnou ochranou.
Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm se v podcastu ohlédl za uplynulým rokem ve funkci. Chtěl by zlepšit komunikaci s ministry a zákonodárci. „Chtěl bych s nimi intenzivně spolupracovat, potkávat se, diskutovat a společně tak posouvat věci dál, k lepšímu. Ono si stačí uvědomit, že usilujeme o to samé. Sledujeme stejný cíl, a tím je prospěch občanů. My máme informace od lidí, kteří se na nás se svými problémy obracejí, víme, jak ta praxe funguje, a naše poznatky jsou široké. Tyto informace mohou být užitečné pro politiky, kteří schvalují zákony,“ sdělil v podcastu Schorm.
