Nedostatek odborníků – to je jedna z hlavních věcí, která komplikuje vyřizování stížností ve zdravotnictví. Ukázal to výzkum ombudsmana zveřejněný začátkem roku 2025. Ombudsman poskytl Ministerstvu zdravotnictví doporučení, jak současnou praxi zlepšit. To již zareagovalo prvními vstřícnými kroky.
Ostrou kritiku sklidila Česká republika kvůli nedostatečné podpoře lidí s postižením. Na nízkou dostupnost vhodných sociálních služeb poukázala mezinárodní organizace Autism-Europe, která kvůli tomu podala oficiální stížnost k Evropskému výboru pro sociální práva. Podle zástupce ombudsmana jsou výtky oprávněné. I on na stejné problémy upozorňoval v průběhu let opakovaně.
Slabinu hygienických stanic v boji s legionelou odhalil ombudsman, když šetřil opakovaný výskyt této bakterie v jednom vysokoškolském zařízení. Zjistil, že neexistují účinné nástroje na další systematické sledování rizikového objektu. Inicioval proto změnu postupu, díky kterému se nyní místa s nadlimitní mírou legionel dostanou pod větší kontrolu hygieniků.
Školní jídelny od 1. září fungují podle novelizované vyhlášky o školním stravování. Ta sice přinesla řadu změn, ale k dětem se zdravotními omezeními stále není dostatečně vstřícná. Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm proto vyzývá k další úpravě pravidel.
Znalecké posudky hrají klíčovou roli v tisících soudních řízení ročně. Mají totiž zásadní vliv například na to, zda soudce po jejich zohlednění odebere rodiči dítě z péče nebo ho shledá nepříčetným kvůli duševní poruše. Je proto důležité, aby Ministerstvo spravedlnosti důsledně kontrolovalo, jak znalci vykonávají znaleckou činnost. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm nemůže ověřit, zda ministerstvo řádně plní své povinnosti. Ministerstvo mu totiž neposkytlo součinnost.
Od prázdnin přestaly pojišťovny hradit lázně některým dětem a dospělým se zdravotním postižením. Může za to změna vyhlášky Ministerstva zdravotnictví. Ta zrušila výjimku pro pacienty s inkontinencí moči vysokého stupně, kteří mají nervová onemocnění, jako je třeba dětská mozková obrna. Zrušení výjimky ovlivnilo desítky dětí, ale i dospělé, kteří potřebují pravidelnou lázeňskou péči. Zástupce dětského ombudsmana proto spojil síly s ombudsmanem, aby společně připomínkovali vyhlášku. Žádali vrátit výjimku pro tyto pacienty zpět. To se povedlo pouze částečně.
Jak reagují české úřady, když se na ně obrátí cizinec v jiném než úředním jazyce (češtině či slovenštině)? To zjišťoval nový výzkum ombudsmana. Z jeho výsledků vyplývá, že přístup úřadů k cizojazyčným elektronickým podáním není jednotný. Roli hraje složitost podání i jazyková vybavenost úředníků. Ministerstvo vnitra vyzvalo úřady, aby se řídily doporučeními, která z výzkumu ombudsmana vyplývají.
Facky, klečení u zdi či výhružky stále patří mezi výchovné prostředky v některých dětských domovech a výchovných ústavech. V poslední době podobnou praxi zjistil zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm hned na několika místech Česka. Vůči tamním zaměstnancům již podal trestní oznámení.
Nezaměstnaní si v minulosti nemohli dovolit zapomenout na žádnou ze svých schůzek na úřadu práce. Jakmile se nedostavili a nedoložili vážný důvod, který jim ve schůzce zabránil, úřad je automaticky vyřadil z evidence. V důsledku toho za ně přestal stát hradit zdravotní pojištění. Na přílišnou tvrdost takového pravidla upozorňoval během svého působení každý z ombudsmanů i doposud jediná ombudsmanka. Jejich úsilí se však do zákona promítlo až nyní.
Zejména na zápach si stěžovali někteří obyvatelé domů z okolí továrny na instantní těstoviny. Než se vůbec začaly kopat základy budovy, měli být přizváni ke stavebnímu řízení, aby vznesli své námitky. To se ale nestalo. Ukázala se i pochybení související s odchýlením od původních plánů stavby. Lidé žijící jen kousek odsud se s tím nechtěli smířit a obrátili se na úřady. Když to nepomohlo, místní dívka kontaktovala ombudsmana Stanislava Křečka. Postupy úřadů shledal vadnými stejně jako posléze Ministerstvo pro místní rozvoj, které zrušilo nezákonné rozhodnutí stavebního úřadu.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vyjadřuje podporu aktivitě vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové, která při středeční generální audienci u papeže Lva XIV. požádala o zrušení exkomunikace Romů z 15. století. Ombudsman zdůrazňuje, že i historické křivdy si zaslouží pozornost a pokud možno nápravu. Vnímá to jako důležitý krok k uznání lidské důstojnosti a odstranění předsudků, kterým Romové čelí dodnes.
O ukončení zvláštních zápisů do prvních tříd pro ukrajinské děti bude rozhodovat Ústavní soud. Ombudsman Stanislav Křeček a zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm mu k tomu podali své historicky první společné vyjádření. Uvádějí v něm, že s dvojími zápisy nesouhlasí. Považují je za neopodstatněné, škodlivé a protiústavní.
Do aktovky v září patří ořezané tužky, nový rozvrh – a někdy je nezbytné přibalit i lékařský posudek. Ten se týká dětí, jejichž zdravotní stav vyžaduje uvolnění z hodin tělocviku. Jak to chodí v Česku? Nebývají někteří žáci vyloučeni ze sportovních aktivit zbytečně? Daří se základním školám začlenit děti s postižením? Právě na to přináší odpovědi nedávno dokončený výzkum Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana. Výsledky však nejsou příliš příznivé. Podstatná část žáků, která by se mohla zapojit, bývá z tělocviku úplně uvolněna. A tak obvykle sportujícím spolužákům jen přihlíží. Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm připravuje návrhy řešení, jak současný stav zlepšit.
Žádné srozumitelné vysvětlení a poučení o důsledcích operace se ženě z Krnova nedostalo. Až po zákroku jí strčili do ruky informovaný souhlas se sterilizací, kterou jí provedli. Papír podepsala. Kvůli tomu jí Ministerstvo zdravotnictví zamítlo žádost o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Příběh této ženy nakonec dopadl dobře. Díky pomoci ombudsmana ministerstvo vyhovělo její nové žádosti a žena dostala 300 tisíc korun jako odškodnění. Nyní mají novou šanci i další oběti protiprávní sterilizace. Od půlky srpna mohou ženy díky novele zákona podávat znovu žádosti, které dříve ministerstvo zamítlo nebo řízení o nich zastavilo. Stejně tak dává šanci ženám, které dosud neměly odvahu o odškodnění požádat. Novela prodlužuje lhůtu pro podávání žádostí až do začátku ledna 2027.
Trend je jednoznačný, každým rokem u nás přibývá lidí v seniorském věku. Jak může česká společnost využít jejich potenciál a zkušenosti? A na co se naopak musí připravit? Diskuze o ochraně práv seniorů, jejich duševní pohodě, péči, prevenci špatného zacházení, ale třeba i mezigenerační spolupráci probíhá dnes za přítomnosti mistra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na půdě Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana.
V maďarském Debrecínu se k pravidelnému multilaterálnímu jednání sešli český ombudsman Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Polska. Letošní setkání bylo zasvěceno zejména výměně zkušeností s ochranou práv osob omezených na osobní svobodě a ochranou práv zdravotně postižených. Ombudsmani svou činností zajišťují úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení a většina plní i úkoly monitorovacího orgánu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Jen polovičaté pomoci se získáním dostupného bydlení se od úřadu práce dostalo ženě se třemi dětmi. Když jí končila lhůta nouzového ubytování, poohlížela se po dostupných nájmech. Na pokrytí provize realitní kanceláři a složení kauce ale neměla dost peněz. Proto požádala úřad práce o mimořádnou okamžitou pomoc. Úřad jí přiznal dávku pouze na kauci. Rozhodnutí odůvodnil tím, že ve městě lze najít nájem i bez provize, a proto nemá na peníze na provizi nárok. S postupem úřadu souhlasilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. O opaku je přesvědčil až ombudsman.
V České republice stále existují překážky, které lidem s postižením brání žít podle svých představ – samostatně, důstojně a s rovnými příležitostmi. Vyplývá to z nového výzkumu zástupce ombudsmana, který zjišťoval, jak stát naplňuje některé sliby dané přijetím Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Hodnocení ukazuje, že stát plní své povinnosti jen z 38 %.
„Náboženský teror“ tak podle médií popsali někteří obyvatelé obce Tvarožná nahrávky, které se po většinu dne linuly z jednoho místního pozemku. Ombudsman Stanislav Křeček se rozhodl přímo na místě zjistit, jak se úřady vypořádávají s podobnými případy.
Dospívající chlapec utekl od mámy a otčíma k babičce, protože ho otčím bil. Oznámil to na OSPOD i policii. Pomoci se mu ale nedostalo. Přišel si tak pro radu za dětským ombudsmanem. Ten mu vysvětlil, jak může ve své situaci postupovat, a obrátil se i na OSPOD. Dalších 228 případů řešil dětský ombudsman za dva měsíce svého fungování. Se začátkem školního roku očekává nárůst podnětů zejména z oblasti školství.