V České republice stále existují překážky, které lidem s postižením brání žít podle svých představ – samostatně, důstojně a s rovnými příležitostmi. Vyplývá to z nového výzkumu zástupce ombudsmana, který zjišťoval, jak stát naplňuje některé sliby dané přijetím Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Hodnocení ukazuje, že stát plní své povinnosti jen z 38 %.
„Náboženský teror“ tak podle médií popsali někteří obyvatelé obce Tvarožná nahrávky, které se po většinu dne linuly z jednoho místního pozemku. Ombudsman Stanislav Křeček se rozhodl přímo na místě zjistit, jak se úřady vypořádávají s podobnými případy.
Dospívající chlapec utekl od mámy a otčíma k babičce, protože ho otčím bil. Oznámil to na OSPOD i policii. Pomoci se mu ale nedostalo. Přišel si tak pro radu za dětským ombudsmanem. Ten mu vysvětlil, jak může ve své situaci postupovat, a obrátil se i na OSPOD. Dalších 228 případů řešil dětský ombudsman za dva měsíce svého fungování. Se začátkem školního roku očekává nárůst podnětů zejména z oblasti školství.
Cizincům žádajícím o české občanství Ministerstvo vnitra často nezvládne odpovědět v zákonem dané lhůtě. Na vině je především rostoucí počet žádostí a trvalý nedostatek úředníků. Přestože ministerstvo jejich počet navýšilo, stále to nestačí. Přibývají tak další případy, kdy cizinci čekají na vyjádření úřadu i osmnáct měsíců namísto předepsaných šesti. Lidé v podobné situaci opakovaně žádají o pomoc Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana. Jednotlivé případy se ve spolupráci s ministerstvem daří řešit. Zároveň ale zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm pokládá za důležité nalézt cesty, jak průtahy odstranit systematicky. O věci jednal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem.
Stanislav Křeček vyjadřuje plnou podporu nezávislému vyjadřování veřejného ochránce práv Róberta Dobrovodského, který čelí veřejné kritice ze strany premiéra Roberta Fica. Předmětem sporu je návrh, který slovenský ombudsman zaslal Ústavnímu soudu Slovenské republiky. Tento návrh směřuje proti novele zákona upravujícího činnost nevládních organizací. S tím souvisí svobodné sdružování občanské společnosti. Slovenský ombudsman považuje novelu za rozpornou s ústavně zaručenými právy a svobodami.
Opatrovnice neumožnila vyřízení občanského průkazu muži, jehož právní záležitosti spravovala. Vyhodnotila, že to není v jeho zájmu. Argumentovala přitom obavami z možných dluhů. Její postoj však byl v rozporu s názorem soudu. Ten muži sice omezil svéprávnost, nikoli však pro podání žádosti o občanský průkaz. Doklad mohl muži usnadnit řešení běžných situací a zároveň pro něj představoval symbol důstojnosti. Zástupce ombudsmana se muže zastal a pomohl mu průkaz získat.
Mnoho dětí s postižením, které by se mohly vzdělávat v prostředí škol, nutí systém k výuce doma. Další spousta z nich zůstává v institucích vzdálených jejich bydlišti. Na vině je nedostatek speciálních tříd při běžných základních školách. Jejich otevírání brání nedostatek učitelů, obavy z organizační náročnosti, nejasný výklad metodických pokynů i nedostatečné zapojení krajů při plánování kapacit. I proto počet dětí, které se učí doma, výrazně roste. Domácí vzdělávání volí rodiče především kvůli nedostatečnému zohlednění zdravotních či výukových specifik dítěte. Na problémy současného stavu inkluze ve vzdělávání upozornil poradní orgán ombudsmana pro oblast práv lidí s postižením.
Zdánlivě drobná změna ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu může do budoucna výrazně ovlivnit kvalitu třeba vašeho bydlení. Uživatele nemovitosti by mohla připravit o přímé sluneční světlo a majitelům snížit hodnotu jejich stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj, které novelu vyhlášky předkládá, navíc úpravu měnící pravidlo o tzv. proslunění nezdůvodnilo. Říká, že jde jen o zpřesnění právního předpisu. Jiného názoru je však ombudsman Stanislav Křeček a vůči plánované novince se ohradil.
Prezident na konci června podepsal dvě novely zákonů, které ulehčí situaci lidem zatíženým dluhy. Završily se tak dlouhodobé snahy ombudsmana o jejich lepší ochranu. Nově si dlužníci v exekuci vedené úřady budou moci zřídit tzv. chráněný účet. Bez něj byli v podstatě odstřiženi od bankovních služeb. Proti dlužníkům soukromých věřitelů, kteří tuto možnost měli již od roku 2021, tím byli značně znevýhodněni. Další novinkou zakotvenou zákonem je splátkový kalendář dlužného zdravotního pojištění. Dosud byla praxe zdravotních pojišťoven při povolování splátek velmi různá. Od začátku příštího roku však již budou platit pro všechny stejná pravidla.
Na ombudsmana se obrátil muž, který od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobíral invalidní důchod prvního stupně. Stěžovatel se však domníval, že je invalidní ve druhém stupni a od dřívějšího data. Ombudsman upozornil ČSSZ, že její posudky o invaliditě neobsahují dostatečné odůvodnění. Oceňuje, že ČSSZ již během jeho šetření vydala z vlastní iniciativy nový posudek, kterým napravila zjištěná pochybení. V něm konstatovala, že muž byl skutečně invalidní ke dřívějšímu datu. Nadále mu však zůstal první stupeň invalidity, protože podle nově provedené lékařské prohlídky nemá na vyšší stupeň nárok. ČSSZ muži zvýšila invalidní důchod a zpětně doplatila 268 124 Kč.
Podle zástupce ombudsmana vedou změny na Ministerstvu spravedlnosti k vstřícnějšímu přístupu k obětem trestných činů. Ukazuje to případ dívky, které ministerstvo napodruhé přiznalo peněžitou pomoc. O příznivé rozhodnutí se zasadilo nové samostatné oddělení ministerstva, které se specializuje přímo na pomoc obětem trestných činů. Jeho vznik se začíná kladně projevovat jak v délce vyřizování žádostí, tak v jejich věcném posuzování i ve způsobu komunikace ministerstva s obětmi, které žádosti podaly.
Ombudsman několik let upozorňoval na nesoulad mezi českým volebním právem a unijní úpravou. Týkal se situace občanů jiných členských států Evropské unie, kteří dlouhodobě bydleli v České republice, ale nemohli se účastnit komunálních a evropských voleb. Situaci se v průběhu let podařilo napravit pouze částečně, když v roce 2014 získali tito lidé možnost volit a kandidovat ve zmíněných volbách. Mohli tak však činit jen jako nestraníci, nikoli jako členové našich politických stran či hnutí. Tím docházelo k jejich diskriminaci, což uznal rovněž Soudní dvůr Evropské unie. Po jeho rozsudku ombudsman znovu požadoval, aby Ministerstvo vnitra zajistilo změnu právní úpravy. To se nyní stalo.
V rámci unijních předpisů, které upravují vstup a pobyt občanů třetích zemí na území členských států, došlo ke změně výkladu. Pokud chtějí cizinci v České republice žít a pracovat, potřebují tzv. zaměstnaneckou kartu. Jedná se o zvláštní druh dlouhodobého pobytu. Když o práci přijdou, stát jim poskytuje ochrannou lhůtu, ve které si můžou najít nové zaměstnání. V tomto období mají právo na podporu v nezaměstnanosti, pokud se zaregistrují na úřadu práce. To umožnila nedávná změna výkladu Ministerstva práce a sociálních věcí. Ombudsman vyhodnotil, že v době hledání nové práce mají cizinci také nárok na veřejné zdravotní pojištění hrazené státem. Na danou věc proto upozornil Ministerstvo zdravotnictví a to jeho výklad potvrdilo.
Přístup fair play očekávala matka, když přihlásila své dvě neslyšící děti do sportovního kurzu určeného veřejnosti. Chtěla jim dopřát radost z pohybu sdílenou s vrstevníky. Aby ušetřila trenéry i své děti možných komplikací, obstarala oběma potomkům tlumočnice do českého znakového jazyka. I přesto organizátoři kurzu rozhodli, že tyto neslyšící děti na lekce chodit nemohou. Ombudsman Stanislav Křeček shledal postoj vedení kurzu, zdůvodňovaný zejména obavou o bezpečnost dětí, jako diskriminační. Po jeho zásahu organizátoři svůj postoj přehodnotili.
Příjemci příspěvku na bydlení mohou naposledy požádat o přepočet výše pobírané dávky. Pokud se jim ve druhém čtvrtletí (duben až červen) snížily příjmy nebo zvýšily náklady na bydlení, měli by změnu oznámit úřadu práce. Musí tak učinit nejpozději do konce července 2025. Později se již příspěvek na bydlení přehodnocovat nebude, protože v říjnu 2025 začne platit tzv. superdávka, která ho nahradí. Všichni současní příjemci budou ale příspěvek na bydlení dostávat automaticky do konce roku 2025, a to právě ve výši, kterou jim úřad uzná od letošního července.
Senát na aktuální schůzi projedná novelu, která výrazným způsobem posílí práva dětí. Novela občanského zákoníku deklaruje nepřijatelnost tělesného trestání dětí a počítá se zjednodušením a efektivnějším řešením rozvodů. Od 1. 7. 2025 hájí práva a zájmy dětí dětský ombudsman, jehož funkci dočasně zastává Vít Alexander Schorm. Ze své nové pozice zástupce dětského ombudsmana vyzývá všechny senátory, aby s přijetím novely neotáleli.
Dnes se děti dočkaly a oficiálně se můžou obracet na dětského ombudsmana. Než ho Poslanecká sněmovna zvolí, bude jeho práci dělat zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. K ruce bude mít tým právníků. Hlídacím psem lidských práv se k 1. červenci v Česku stává nová, nezávislá národní lidskoprávní instituce (NHRI), která tuto roli svěřuje ombudsmanovi. Jejím hlavním úkolem bude hodnotit každou aktivitu státu z pohledu lidských práv. Česká republika se tak připojí k ostatním zemím v Evropě, které oba orgány už zřízené mají. Dětský ombudsman a NHRI budou mít zázemí v budově stávajícího ombudsmana na Údolní ulici 39 v Brně. Mění se také název na Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí.
Prezident Petr Pavel svým podpisem stvrdil prodloužení lhůty pro podávání žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizace. Termín pro doručení žádosti na Ministerstvo zdravotnictví uplynul 2. ledna letošního roku. Díky novele zákona se lhůta prodlužuje o další dva roky. Nový termín umožní podat žádost ženám, které byly odmítnuté třeba kvůli tomu, že nemohly doložit zdravotnickou dokumentaci. Ta byla v řadě případů skartovaná nebo zničena. Ministerstvo se v prvním roce vyřizování žádostí odmítlo jinými důkazy zabývat v rozporu s rozhodnutím soudů a žádosti automaticky zamítalo. Prodloužení pomůže také ženám, jejichž řízení o odškodnění ministerstvo zastavilo. Zamítnutí a zastavení žádosti o odškodnění se týká více než 800 žen a je pravděpodobné, že o odškodnění úplně poprvé požádají ženy, které dosud váhaly.
Práva a hlas dětí v Česku od 1. července posílí nová instituce – dětský ombudsman. Rozbíhá se i přesto, že jeho představitel zatím nebude zvolen. Práce se tak za něj dočasně ujme Vít Alexander Schorm, zástupce stávajícího a nyní i dětského ombudsmana. Za svůj počáteční hlavní úkol považuje šetření stížností dětí. Na dětského ombudsmana ale čekají i další výzvy – třeba monitorování a prosazování dětských práv, rozšiřování povědomí o nich či ochrana zájmů dětí ve vybraných soudních řízeních. O tom, zda by toto všechno měl v českém prostředí vykonávat právě dětský ombudsman, se v minulosti vedla řada debat a proběhlo i několik pokusů o jeho zřízení. Schválen však byl dětský ombudsman až letos. Zákonodárci mu kromě povinností přiřkli i odborné a technické zázemí pod střechou brněnské Kanceláře ombudsmana.
Vytrvalost se Zbyňku Pulcovi, vodnímu slalomáři, hodila nejen během jeho sportovní kariéry. Osvědčila se také, když žádal Českou správu sociálního zabezpečení, aby do jeho důchodového pojištění započítala i necelé dva roky prodlouženého vysokoškolského studia. Šlo o dobu, kterou věnoval sportovní přípravě a účasti na olympiádě v Mnichově. Protože úřad jeho nárok neuznal, obrátil se na ombudsmana. Ten vyhodnotil, že ačkoli na reprezentační přípravu nebyla podepsána pracovní smlouva, fakticky probíhala podle zákoníku práce a požadavek na její započítání je oprávněný. Ani tento argument však u úředníků neuspěl. Uznal jej až krajský a později i Nejvyšší správní soud.