Zveřejněno
Orgány sociálně-právní ochrany dětí jsou podle ombudsmana na hraně svých možností. Pokud stát nezačne jednat, může podle něj systém ochrany dětí zkolabovat
Problémy, které podle zjištění veřejného ochránce práv řeší takzvané OSPODy (orgány sociálně-právní ochrany dětí), jsou podobné napříč celou republikou. Jde především o přetížení stávajících sociálních pracovníků kvůli nedostatečnému obsazení úřadů. Zatímco povinností OSPODům přibývá, jejich vedení se potýká s vysokou fluktuací zaměstnanců a nezájmem nových uchazečů o výběrová řízení. Ombudsman se proto se svými poznatky obrátil na ministra práce a sociálních věcí a upozornil ho, že neutěšená situace OSPODů negativně dopadá především na ohrožené děti.
Při své nedávné návštěvě sociálního odboru magistrátu v Ústí nad Labem jsem měl možnost vyslechnout přímo zkušenosti tamních pracovníků OSPOD i vedení města. Viděl jsem také, v jak složitých podmínkách v terénu pracují. Pokud se každý sociální pracovník stará v měsíci o 120 až 160 dětí, výraz „přetížení“ je pro takovou situaci naprosto nedostatečný,“ shrnul své dojmy z jednání v Ústeckém kraji ombudsman Stanislav Křeček.
Podobné zkušenosti mají také právníci Kanceláře ombudsmana z místních šetření napříč celou republikou. Na mnohých obecních úřadech s rozšířenou působností chybí i několik sociálních pracovníků. Zaměstnanci podle zkušeností vedení úřadů často odcházejí do sféry sociálních služeb. Nejenže v této oblasti na rozdíl od OSPODů pracují s motivovanými klienty, ale mají také jistotu vyšších platů. Ty se pracovníkům v sociálních službách určují podle jiné platové tabulky, v 10. a 11. platové třídě tak podle délky praxe berou o 4-6 tisíc víc než sociální pracovníci OSPOD.
„Požadavky na sociální pracovníky OSPOD jsou přitom velmi vysoké, ať už jde o jejich vzdělání nebo další vzdělávání,“ upozorňuje ombudsman.
Objem agendy OSPODů postupně narůstá, a to jak přímo v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, tak při výkonu kolizního opatrovnictví, tedy hájení zájmů dětí v soudních řízeních. Od ledna 2022 například přibyla pracovníkům OSPOD povinnost rozhodovat o vydání souhlasu také s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.
Stát by měl podle ombudsmana vytvořit sociálním pracovníkům OSPOD vhodné předpoklady pro jejich práci. Měli by mít dostatečný prostor pro preventivní práci s rodinami, tak aby museli co nejméně přistupovat ke krajním prostředkům řešení situace ohrožení dítěte, jako je jeho odebrání dítěte z rodiny.
Na obdobné problémy jako ombudsman upozornila ministra práce a sociálních věcí už dříve také profesní organizace sociálních pracovníků OSPOD (Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí). Ta také navrhla konkrétní kroky, které by mohly pomoci situaci OSPOD stabilizovat.