Právě začínající zápisy do prvních tříd staví ředitele některých základních škol před složitou otázku. Počet přihlášených dětí často přesahuje kapacitu škol a ředitelé musí rozhodovat, které z dětí přijmou a které ne, aniž by jednali protiprávně.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová dnes v podvečer na Velvyslanectví Francie v Praze zápisem do kondolenční knihy vyjádřila soustrast Francii a jejímu lidu nad oběťmi teroristického útoku v Paříži.
Ochránkyně Anna Šabatová a její zástupce Stanislav Křeček se zapojili do Tříkrálové sbírky pořádané každoročně Charitou České republiky. Její výtěžek je určen především na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí.
Konec roku je pro většinu lidí spojen s oslavami. Všichni s nimi počítají a jsou k jejich projevům tolerantnější než jindy, stejně tak i k nedostatkům či nepohodlí. Přesto mohou nastat situace, jejichž aktéři budou následně žádat o pomoc úřady či ombudsmana. Zde jsou některé z těch, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí, a návod, jak je řešit:
Veřejná ochránkyně práv opakovaně informuje o případech špatného zacházení na místech, kde dochází nebo může docházet k omezení svobody. Jako národní preventivní mechanismus podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení provádí systematické návštěvy s cílem posílit prevenci špatného zacházení.
V případě, že zveřejněná nabídka pronájmu nemovitosti, byť ve vlastnictví soukromé osoby, vylučuje příslušníky určitého etnika, dopouští se ten, kdo nabídku činí (vlastník či zprostředkovatel), přímé diskriminace těchto osob v přístupu k bydlení z důvodu etnicity. Realitního makléře jako zprostředkovatele nikterak nevyviňuje, že jednal na základě požadavku vlastníka nemovitosti.
Kancelář veřejného ochránce práv hledá vhodného kandidáta/vhodnou kandidátku na pracovní pozici pracovník/pracovnice oddělení dohledu nad omezování osobní svobody, vykonávající úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT).
Úřad práce je při rozhodování o žádosti o doplatek na bydlení povinen posoudit předloženou smlouvu o užívání bytu podle obsahu, nikoli podle označení. Pokud žadatel o doplatek na bydlení předloží smlouvu sice označenou jako podnájemní, ale podle obsahu jde o smlouvu nájemní, úřad práce by na ni měl nahlížet jako na smlouvu o nájmu bytu, tedy jako na splnění jedné z podmínek pro přiznání nároku na dávku.
Od 1. 1. 2015 se mění některé podmínky pro přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení a pro určování jejich výše. Veřejná ochránkyně práv uplatňovala připomínky k těmto změnám, které navazovaly na dlouhodobou snahu ochránce umožnit přiznání nárokových dávek na bydlení i k jiným nemovitostem než bytům (rekreační objekt, část bytu), pokud umožňují lidsky důstojné bydlení. V průběhu legislativního procesu byly některé z těchto připomínek do návrhu zákona zapracovány.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo zrušit rozhodnutí Úřadu práce ČR, kterým byl z evidence vyřazen uchazeč o zaměstnání za to, že se nedostavil na informační schůzku. Ministerstvo přitom nezohlednilo fakt, že uchazeč dlouhodobě trpí poruchou paměti.
Prostor nemusí být zkolaudovaný jako byt, pokud je ale vhodný k trvalému bydlení, je možné jeho obyvatelům přiznat příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Krajský soud v Brně potvrdil názor veřejného ochránce práv v žalobě stěžovatele proti Ministerstvu práce a sociálních věcí. Od 1. ledna 2015 už bude tato možnost přímo v zákoně o pomoci v hmotné nouzi.
Za nejdůležitější nástroj boje proti šíření AIDS považuje veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová osvětu. Počet nakažených osob se v České republice zvyšuje, zatímco výdaje na osvětu se snižují. Přitom právě informovanost o onemocnění, šíření viru, průběhu a příznacích nemoci, léčbě a zejména o způsobu ochrany před virem HIV mohou do budoucna vést ke snižování počtu nakažených osob.
I sedm let po rozsudku „D.H. a ostatní proti České republice“ jsou romské děti vzdělávány v bývalých zvláštních školách. Děti romského původu stále tvoří přibližně třetinu žáků vzdělávaných podle upraveného vzdělávacího programu pro žáky s lehkým mentálním postižením, což neodpovídá faktu, že podíl Romů v populaci je odhadován jen na 1,4 – 2,8%.
Ve třetím čtvrtletí se na ochránkyni obrátilo o 233 lidí více než ve stejném období loňského roku. Nejvíce stížností se týkalo sociálního zabezpečení. Ochránkyně o tom informovala Poslaneckou sněmovnu ve své pravidelné zprávě o činnosti.
