Ochránkyně zjistila další 4 případy špatného zacházení se seniory v neregistrovaných zařízeních. Ve dvou byla zjištění natolik závažná, že se ochránkyně obrátila na státní zastupitelství s podnětem k prověření, zda nedochází k trestné činnosti.
Ochránkyně Anna Šabatová dnes ve Vídni jedná s Güntherem Kräuterem, jedním ze tří rakouských ombudsmanů. Rakousko projevilo zájem spolupracovat s českou ombudsmankou v oblasti ochrany práv osob omezených na svobodě a prevence špatného zacházení.
Více než stovka občanů se v loňském roce obrátila na veřejnou ochránkyni práv, protože se cítili být poškozeni nebo podvedeni jednáním různých podnikatelských subjektů. Jde přitom o pouhý zlomek lidí, kteří se jako spotřebitelé dostanou do potíží a zkusí se obrátit i na veřejného ochránce práv, přestože ten nemůže do soukromoprávních sporů zasahovat a může se zabývat pouze případným postupem orgánů státní správy (zejména České obchodní inspekce) vůči podnikatelům.
Veřejná ochránkyně práv zve zdravotníky – lékaře, sestry a další odborníky – ke spolupráci při provádění systematických návštěv léčeben dlouhodobě nemocných a gerontopsychiatrických oddělení nemocnic. Ochránkyně jednak uvítá jakékoli podněty od veřejnosti související s ochranou před špatným zacházením, a jednak hledá potenciální externí spolupracovníky, kteří by se chtěli podílet na systematických návštěvách těchto typů zařízení a přispět tak k prevenci špatného zacházení.
V uplynulých týdnech se v tisku a odborných kruzích vedla diskuse ohledně dopadu kritérií pro posuzování mentálního postižení na vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Tato kritéria jsou nově uvedena v návrhu ustanovení § 16a odst. 5 novely školského zákona, kterou aktuálně projednává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky (sněmovní tisk 288).
Ve středu 21. ledna zahajuje veřejná ochránkyně práv návštěvou Olomouce a Prostějova další pokračování osvětové kampaně v regionech s cílem zvýšit povědomí lidí o jejich právech, o působnosti veřejného ochránce práv a o tom, v čem jim může pomoci. Zájemci mohou její návštěvy v regionu využít nejen k diskuzi, ale i k podání podnětů, jimiž se pak ochránkyně bude zabývat.
Právě začínající zápisy do prvních tříd staví ředitele některých základních škol před složitou otázku. Počet přihlášených dětí často přesahuje kapacitu škol a ředitelé musí rozhodovat, které z dětí přijmou a které ne, aniž by jednali protiprávně.
Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová dnes v podvečer na Velvyslanectví Francie v Praze zápisem do kondolenční knihy vyjádřila soustrast Francii a jejímu lidu nad oběťmi teroristického útoku v Paříži.
Ochránkyně Anna Šabatová a její zástupce Stanislav Křeček se zapojili do Tříkrálové sbírky pořádané každoročně Charitou České republiky. Její výtěžek je určen především na pomoc nemocným, handicapovaným, seniorům, matkám s dětmi v tísni a dalším jinak sociálně potřebným skupinám lidí.
Konec roku je pro většinu lidí spojen s oslavami. Všichni s nimi počítají a jsou k jejich projevům tolerantnější než jindy, stejně tak i k nedostatkům či nepohodlí. Přesto mohou nastat situace, jejichž aktéři budou následně žádat o pomoc úřady či ombudsmana. Zde jsou některé z těch, s nimiž se lidé na ombudsmana obracejí, a návod, jak je řešit:
Veřejná ochránkyně práv opakovaně informuje o případech špatného zacházení na místech, kde dochází nebo může docházet k omezení svobody. Jako národní preventivní mechanismus podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení provádí systematické návštěvy s cílem posílit prevenci špatného zacházení.
V případě, že zveřejněná nabídka pronájmu nemovitosti, byť ve vlastnictví soukromé osoby, vylučuje příslušníky určitého etnika, dopouští se ten, kdo nabídku činí (vlastník či zprostředkovatel), přímé diskriminace těchto osob v přístupu k bydlení z důvodu etnicity. Realitního makléře jako zprostředkovatele nikterak nevyviňuje, že jednal na základě požadavku vlastníka nemovitosti.
Kancelář veřejného ochránce práv hledá vhodného kandidáta/vhodnou kandidátku na pracovní pozici pracovník/pracovnice oddělení dohledu nad omezování osobní svobody, vykonávající úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (OPCAT).
Úřad práce je při rozhodování o žádosti o doplatek na bydlení povinen posoudit předloženou smlouvu o užívání bytu podle obsahu, nikoli podle označení. Pokud žadatel o doplatek na bydlení předloží smlouvu sice označenou jako podnájemní, ale podle obsahu jde o smlouvu nájemní, úřad práce by na ni měl nahlížet jako na smlouvu o nájmu bytu, tedy jako na splnění jedné z podmínek pro přiznání nároku na dávku.
Od 1. 1. 2015 se mění některé podmínky pro přiznání dávek pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na bydlení a pro určování jejich výše. Veřejná ochránkyně práv uplatňovala připomínky k těmto změnám, které navazovaly na dlouhodobou snahu ochránce umožnit přiznání nárokových dávek na bydlení i k jiným nemovitostem než bytům (rekreační objekt, část bytu), pokud umožňují lidsky důstojné bydlení. V průběhu legislativního procesu byly některé z těchto připomínek do návrhu zákona zapracovány.
Ministerstvo práce a sociálních věcí odmítlo zrušit rozhodnutí Úřadu práce ČR, kterým byl z evidence vyřazen uchazeč o zaměstnání za to, že se nedostavil na informační schůzku. Ministerstvo přitom nezohlednilo fakt, že uchazeč dlouhodobě trpí poruchou paměti.
Prostor nemusí být zkolaudovaný jako byt, pokud je ale vhodný k trvalému bydlení, je možné jeho obyvatelům přiznat příspěvek na bydlení a doplatek na bydlení. Krajský soud v Brně potvrdil názor veřejného ochránce práv v žalobě stěžovatele proti Ministerstvu práce a sociálních věcí. Od 1. ledna 2015 už bude tato možnost přímo v zákoně o pomoci v hmotné nouzi.
