Ombudsmanka se coby vedlejší účastník řízení připojila k návrhu, aby Ústavní soud zrušil část zákona, který zbavil technické způsobilosti auta uvízlá v převodu. Jedná se o situaci, kdy jeden majitel odhlásil vozidlo, ale nový jej nepřihlásil. Pokud tak neučinil do konce června roku 2015, je vozidlo považováno za zaniklé. Ombudsmanka považuje takový postup za neústavní.
V posledních dvou letech vzrostl počet podnětů týkajících se ochrany práv dětí a mění se i témata, kterými se ombudsmanka častěji zabývá. Spory rodičů o děti jsou vyhrocenější a tvrdší než v minulých letech a přibývá stížností souvisejících s pěstounskou péčí.
V úterý 22. května ombudsmanka jmenuje svůj jedenáctičlenný poradní orgán pro plnění úkolů plynoucích z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Na ustavujícím jednání členové prodiskutují plán aktivit a témata, na která by se ombudsmanka měla v roce 2018 zaměřit. Při příležitosti setkání ombudsmanka také zasadí jeden z 85 stromů dobré vůle připomínajících osobnost Olgy Havlové.
Matka se synem přišli o vdovský a sirotčí důchod, aniž by o tom úřad předtím rozhodl a rozhodnutí jim doručil. Později vydané rozhodnutí jim navíc odňalo důchody k již uplynulému datu, což podle zákona není možné.
Muž nedostával v práci stejné benefity jako jeho mladší kolegové. Zaměstnavatel mu neposkytoval příspěvek na penzijní připojištění a netýkala se ho také pravidla pro automatické navyšování mezd. Rozdílné zacházení bylo zakotveno přímo v kolektivní smlouvě, která z některých benefitů vyjímala zaměstnance, kteří pobírali starobní důchod. Muž se proto obrátil na ombudsmanku, která jeho podezření na diskriminační jednání zaměstnavatele potvrdila.
Kancelář veřejného ochránce práv se jako první v České republice zapojila do celoevropské kampaně k Evropskému dni nezávislého života, který připadá na 5. května. Ve spolupráci s osobami s různým typem zdravotního postižení, ale i bez něj, vytvořila video upozorňující na to, jak je nezávislost pro lidi se zdravotním postižením důležitá.
Ombudsmanka se setkává s případy, kdy kolektivní smlouvy diskriminují pracující z důvodu věku. Obvykle se jedná o situace, kdy je se zaměstnanci zacházeno rozdílně, protože získali nárok na starobní důchod. V této situaci pak přicházejí o benefity, které jsou poskytovány jejich mladším spolupracovníkům. Pokud však takové zacházení nemá věcný důvod spočívající v povaze vykonávané práce, jedná se o přímou diskriminaci z důvodu věku. Lidé se mohou obrátit na soud či inspekci práce.
Rozhodování soudu o dětech musí být plynulá a rychlá, průtahy totiž mohou prohlubovat strach a nejistotu dětí o jejich dalším životě a vztazích. Podařilo se nám přesvědčit předsedu soudu, aby se zasadil o co nejrychlejší rozhodnutí v řízení týkajícím se desetileté holčičky.
Ombudsmanka šetřila případ ženy, která byla omezena na svéprávnosti. Její zájmy měl hájit opatrovník stanovený soudem. Žena vlastnila na půl rodinný dům spolu se svým bratrancem. Ten celou nemovitost pronajímal, aniž by to se ženou a opatrovníkem konzultoval. Opatrovník v této záležitosti účinně nehájil zájmy opatrované a nebyl pro ni schopný vymoci adekvátní podíl na pronájmu.
Městský úřad Nový Jičín, jako silniční správní úřad, zcela rezignoval na svou zákonnou povinnost, když se odmítl zabývat problémem překážek na přístupové cestě k domu. Toto pochybení nenapravil ani Krajský úřad Moravskoslezského kraje, když úřadu v Novém Jičíně nenařídil postupovat v souladu s právními předpisy a judikaturou soudů.
S pomocí ombudsmanky se matka tříletého chlapce se zdravotním postižením po téměř roce a půl dočkala příspěvku na péči a průkazu ZTP. Na základě její rady pak požádala o odškodnění a ministerstvo jí za průtahy v řízení přiznalo 20 000 Kč.
Rodiče dětí stejně jako ředitelky a ředitelé mateřských škol si často nejsou jistí, jaké jsou práva a povinnosti jednotlivých stran. Přinášíme proto jejich přehled, který pomůže rodičům s nástupem jejich potomka do předškolního vzdělávání. Ředitelkám a ředitelům škol zase ujasní, jak stanovit kritéria výběru dětí tak, aby neporušovali zákon a zajistili všem dětem rovný přístup ke vzdělání.
Zákon přiznává pacientům léčeben dlouhodobě nemocných řadu práv. Pacienti a jejich blízcí o nich však často nevědí, nebo si nejsou jisti jejich obsahem (viz právo pacienta na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování péče). Přinášíme proto přehled práv a povinností, které souvisejí s poskytováním péče v léčebnách a s jejichž porušováním se ombudsmanka během návštěv léčeben nejčastěji setkává.
Veřejná ochránkyně práv nevyslovila žádnou kritiku na adresu metodické příručky MPSV pro kurátory pro děti a mládež, jak nepravdivě uvedl v titulku zprávy 9. dubna server idnes.cz.
V roce 2017 jsme obdrželi 8 191 podnětů a vyřídili jich 8 266. Provedli jsme návštěvu 22 zařízení, v nichž jsou lidé omezeni na svobodě. Vzrostl počet podnětů v působnosti, tedy těch, kterými jsme se mohli zabývat a mohli lidem pomoci s řešením jejich problémů. Historicky jich bylo nejvíc – 68 %, tj. 5 600 podnětů.
Dnes proběhlo v sídle ombudsmana jednání petičního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Smyslem jednání bylo seznámení členů petičního výboru s činností ombudsmana a diskuze nad možnostmi vzájemné spolupráce.
Ombudsmanka považuje za alarmující, že narůstá počet nenávistných projevů na internetu od „běžných“ občanů, kteří nejsou nijak spojeni s extrémistickými skupinami. Tématu se dlouhodobě věnuje a iniciovala proto dnešní jednání s orgány a institucemi, které se mohou zabývat nenávistnými projevy ve veřejném prostoru.
Na Velikonoční pondělí večer se budova Kanceláře veřejného ochránce práv na Údolní 39 v Brně rozsvítí modře. Na tento den totiž připadá Světový den zvýšení povědomí o autismu.
Domáhat se práv, která byla omezena diskriminačním jednáním, může nejen diskriminovaná osoba, ale po její smrti také její blízcí, kteří byli diskriminačním jednáním dotčeni nepřímo. Nejvyšší soud v tomto souhlasil se stanoviskem ombudsmanky. Jednalo se o případ, kdy nemocnice odmítala převést jednoleté dítě na jednotku intenzivní péče s tím, že by taková péče neměla smysl. Dívka totiž trpěla onemocněním „motýlích křídel“. Rodiče měli za to, že s ní zacházeli diskriminačně kvůli jejímu onemocnění. Po její smrti podali na nemocnici antidiskriminační žalobu. Žádali omluvu a finanční odškodnění. Soudy nižších instancí jejich žalobu zamítly s tím, že jí mohla podat pouze jejich dcera a toto právo na dědice nepřechází.
