Spousta dětí je z rozhodnutí soudu umístěna do ústavní péče. Zde by měla být zajištěna jejich výchova tak, aby po nabytí zletilosti nepáchaly trestnou činnost. Jak zjistit, že je jim poskytnuta dostatečná péče a podmínky ke správné výchově? Právě ústavním zařízením se věnuje již 121. díl podcastu Na kávu s ombudsmanem.
Ministerstvo spravedlnosti odmítlo vyplatit peněžitou pomoc muži, který se stal obětí násilného trestného činu. Muž utrpěl těžké zranění poté, co ho cizí žena, kterou týž den náhodně poznal, úmyslně bodla do zad kuchyňským nožem. Vyžádalo si to převoz do nemocnice a okamžitou operaci. Soud ženu odsoudil pro zvlášť závažný zločin těžkého ublížení na zdraví a poslal ji za mříže. Muž se poté obrátil na Ministerstvo spravedlnosti s žádostí o peněžitou pomoc obětem trestných činů. To jeho žádost zamítlo. Dovodilo ze znaleckého posudku zpracovaného v trestním řízení, že muži nebyla způsobena těžká újma na zdraví ani mu nebylo ublíženo na zdraví. Ministerstvo muži vyhovělo až poté, co se obrátil na zástupce ombudsmana.
Uplynul téměř rok od chvíle, kdy vláda předložila sněmovně návrh na novelu zákona o veřejném ochránci práv. Nyní je definitivně zpečetěna podpisem prezidenta. Zákon je účinný od 1. července 2025. K tomuto datu tak vzniká instituce dětského ombudsmana. Než bude zvolen její představitel, povinnosti bude vykonávat zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm. Kromě toho se novelou rozšiřuje mandát ombudsmana o tzv. „národní lidskoprávní instituci“, jejímž cílem je chránit a prosazovat lidská práva v Česku.
Člověk s postižením by měl sám rozhodnout, komu sdělí informace o svém zdravotním stavu. Výjimku tvoří pouze případy, kdy z důvodu postižení potřebuje upravit pracoviště nebo pracovní podmínky. Od 1. ledna 2025 byla také zrušena povinnost zaměstnanců sdělovat zaměstnavateli informaci, že pobírají invalidní důchod pro invaliditu 1. a 2. stupně. Příjemci invalidního důchodu 3. stupně tuto povinnost nadále mají. K vysvětlení právní úpravy pro potřeby otevřeného trhu práce a přijetí změny zákona přispěl zástupce ombudsmana poté, co se na něj obrátila organizace pomáhající nalézt práci lidem s duševním onemocněním. Její klienti čelili při pracovních pohovorech dotazům o diagnóze, a zda pobírají invalidní důchod.
Jsme rádi, že jsme vám v rámci Noci práva mohli představit naše prostory i činnost. Ještě víc nás potěšil váš velký zájem. Přivítali jsme u nás návštěvníky napříč generacemi. Nejmladší neměl ani rok!
Gratulujeme naší právničce Marii Kmecové k ocenění Flamma! Jedná se o prestižní cenu, kterou dostávají výjimečné a uznávané expertky z Česka a Slovenska za svou inspirativní práci v oblasti práva. Cenu uděluje projekt #PRVNÍCH100LET, který se věnuje podpoře žen v právnických profesích.
Ombudsman zaslal předsedovi Výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny dopis, ve kterém seznámil poslance se svými výhradami k novele zákona o cestovním ruchu. Výbor novelu projedná ve středu 5. 3. 2024.
Hlasování o novele školského zákona se blíží. Poslanci mají právě teď ve svých rukou vzdělávání dětí, které z různých důvodů nemohou běžně fungovat v prostředí školní třídy a potřebují pomoc „dalšího učitele“. Nyní však hrozí, že ze zákona vypadne. Zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm opětovně upozorňuje, že jeho zachování je pro zranitelné děti zásadní.
Nahlédnout přes „plot“, porovnat zkušenosti, nasbírat nové poznatky. S tím odjížděl zástupce ombudsmana v doprovodu právníků kanceláře ombudsmana v závěru roku 2024 na studijní cestu do Norska. Tu umožnil projekt financovaný Fondy EHP a Norska, prostřednictvím Ministerstva financí.
Zástupce veřejného ochránce práv Vít Alexander Schorm zvažuje, že jako členku poradního orgánu pro oblast monitorování práv lidí s postižením jmenuje Mgr. Nicole Fryčovou. Ta by měla nahradit dosavadního člena Jiřího Morávka, který v poradním orgánu zastupoval Národní radu pro osoby se zdravotním postižením.
Zástupce ombudsmana ve svém vyjádření pro Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením popsal, s jakými problémy s výkonem volebního práva klientů se setkal při svých návštěvách ústavních zařízení, stejně jako změny v právní úpravě účinné od roku 2026. K vyjádření připojil také zprávy Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých ČR (SONS) a skupiny sebeobhájců z Hradce Králové, kteří popsali své potíže při výkonu volebního práva.
Senát dnes odhlasoval novelu zákona o veřejném ochránci práv. Díky ní by Česká republika měla již brzy získat dětského ombudsmana a národní lidskoprávní instituci (NHRI). Novelu už nyní čeká poslední krok k definitivnímu schválení, a tím je podpis prezidenta. Pokud se tak stane, zákon nabude účinnosti 1. července 2025.
Funkce přísedících je dlouhodobou součástí českého soudnictví, kdy se lidé z řad veřejnosti podílejí na soudním rozhodování. Od roku 1996 se však nevalorizovala výše náhrad, které mají přísedící obdržet za čas strávený nad studiem spisů a účastí na soudních jednáních. To vedlo k minimálnímu zájmu veřejnosti vykonávat tuto funkci. Soudy se tak potýkaly s nedostatkem přísedících, což mělo vliv například i na délku soudních řízení. Ombudsman proto apeloval na Ministerstvo spravedlnosti, aby náhrady zvýšilo, což se od roku 2025 podařilo. Změna se týká především osob výdělečně činných (OSVČ). Zaměstnancům vykonávajícím funkci přísedících nadále náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.
Podpora neziskových organizací, které se zaměřují na pomoc obětem trestných činů, je neudržitelná. To brzdí tyto organizace v pomoci potřebným a jsou kvůli tomu nuceny omezovat služby, kterých není ani v tomto okamžiku dost. Za účelem podpory neziskových organizací vystoupila právnička kanceláře ombudsmana Daniela Konečná ve čtvrtek na odborném semináři na půdě Poslanecké sněmovny. Shrnula závěry systémového šetření na téma poskytování peněžité pomoci obětem trestných činů. Kromě apelu na větší podporu neziskovek ze strany státu zahájí zástupce ombudsmana nové šetření, které se bude věnovat dotační politice.
Až do roku 2020 sahá případ týkající se výškové stavby Šantovka Tower v ochranném pásmu Městské památkové rezervace v Olomouci. Tehdy ombudsmanka Anna Šabatová podala žalobu ve veřejném zájmu k olomouckému krajskému soudu. Hlavním důvodem bylo narušení historického panoramatu města a podezření na systémovou podjatost rozhodujících úředníků. Nejvyšší správní soud dal v lednu tohoto roku ombudsmanovi za pravdu a podezření na podjatost potvrdil. Nyní došlo k dalšímu posunu. Krajský soud, který je vázán právním názorem Nejvyššího správního soudu, rozsudkem ze 17. února zrušil územní rozhodnutí olomouckého magistrátu.
Pro návštěvníky Noci práva chystá ombudsman prohlídky budovy, debatu s ombudsmanem, jeho zástupcem a šéfkou jejich právníků i promítání video sestřihu střípků, které připomenou uplynulé čtvrtstoletí ombudsmana v Česku.
Už 15 let působíme jako orgán pro rovné zacházení. Přidejte se k nám! A pojďte společně s námi pokračovat v 16. roku, kdy poskytujeme obětem diskriminace metodickou pomoc, provádíme výzkumy v oblasti diskriminace nebo třeba vydáváme doporučení k prosazování rovného zacházení.
Tíživá sociální situace, nejisté bydlení a podezření, že je vůči nim uplatňován diskriminující přístup – to spojovalo dvě matky z různých koutů Česka. Obě se pokoušely vyřešit bytovou situaci svých rodin prostřednictvím obcí, každá s různou mírou úspěšnosti. Méně přísný přístup v jednom případě a jasná komunikace v druhém mohly zmírnit alespoň část jejich potíží. Na to také cílila doporučení, která obcím zaslal ombudsman Stanislav Křeček.
Srozumitelnost je klíčová pro pochopení úředního textu. V praxi se ale často setkáme se složitými formulacemi a mnohdy není jasné, o co se jedná. U ombudsmana se toto snažíme dlouhodobě změnit. Právě srozumitelnost je další téma již 120. dílu podcastu Na kávu s ombudsmanem.
Podívejte se na naši příručku srozumitelnosti.
Studenti ubytovaní na kolejích Technické univerzity Harcov v Liberci měli obavy o své zdraví. V nadlimitní míře se zde totiž vyskytla bakterie Legionella způsobující například zánětlivé onemocnění plic. Studenti tak měli několik týdnů omezený přístup ke sprchám, které představují pro přenos bakterie vhodné prostředí. Opakovaně se obraceli na Krajskou hygienickou stanici v Liberci, přesto se problém nedařilo dořešit. Do případu se proto vložil ombudsman. Kromě hygienické stanice kontaktoval také rektora univerzity a ministra zdravotnictví.
