Zpravodaj ombudsmana a dětského ombudsmana za květen a červen 2026

Zpravodaj k tisku

Obsah

Úvodní slovo

Pomohli jsme napravit chybu úřadu

Radili jsme v diskriminačních věcech

Navštěvujeme zařízení

Úvodní slovo

Milé čtenářky, milí čtenáři,

Milé čtenářky, milí čtenáři, 

předkládáme Vám další vydání Zpravodaje ombudsmana a dětského ombudsmana. I tentokrát přinášíme výběr případů, na kterých je dobře vidět, že ochrana práv lidí není jen o hledání pochybení, ale především o hledání řešení.

Dočtete se například o tom, jak se podařilo prosadit řešení respektující přání dětí ve střídavé péči rodičů žijících ve dvou státech, jak jsme pomohli manželům domoci se připojení jejich domu k vodovodu nebo jak jsme přiměli zdravotní pojišťovnu opravit chybný údaj, který měl vliv na výši příspěvku na mobilitu. Přibližujeme také několik případů diskriminace – od postavení rodičů na trhu práce přes přístup lidí s postižením až po poskytování bankovních služeb.

V oblasti systematických návštěv upozorňujeme mimo jiné na rizika nelegálních zařízení poskytujících péči lidem závislých na pomoci druhých. Zároveň přinášíme i příklad dobré praxe z dětského domova, kde citlivý a odborný přístup pomáhá zvládat i velmi náročné situace.

Rádi bychom Vás také upozornili na výzvu k podávání nominací do poradních orgánů ombudsmana – poradního orgánu pro práva lidí s postižením a poradního orgánu pro lidská práva. Hledáme odborníky i zástupce občanské společnosti, kteří chtějí svými zkušenostmi přispět k ochraně práv lidí v oblastech, jimž se ombudsman věnuje. Věříme, že právě rozmanitost pohledů a otevřená odborná diskuze jsou důležitou součástí naší práce.

Děkujeme Vám za Váš zájem o činnost ombudsmana a dětského ombudsmana a přejeme inspirativní čtení.

Tým Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí

Pomohli jsme napravit chybu úřadu

Střídavá péče a školní docházka ve dvou státech? Podpořili jsme řešení, které respektuje přání dětí (sp. zn. 640/2025/DO)

Děti v předškolním věku byly ve střídavé péči rodičů, a proto navštěvovaly školku v Česku i na Slovensku. Před zápisem do základní školy ale došlo na spory mezi rodiči. Matka si přála pokračovat ve střídavé péči a přihlásit děti do slovenské i české školy. Názor dětí byl stejný, na cestování mezi domovy ve dvou státech byly zvyklé. 

Zjistili jsme, že i když si OSPOD tento postoj u dětí ověřil, nejprve ho nepodpořil. Odmítavě se stavěl i k návrhům na individuální vzdělávání, které by rodině umožnilo pokračovat ve střídavé péči. Tvrdil, že střídavá péče mezi dvěma státy a školní docházka v Česku i na Slovensku by pro děti byly příliš zatěžující. Své tvrzení ale nijak nepodložil. Nesouhlasili jsme s tím, že OSPOD neposoudil situaci individuálně a nezohlednil zkušenosti a názor dětí. 

Ocenili jsme však, že v závěru úřad své stanovisko změnil a podpořil střídavou péči i návrh na individuální vzdělávání. Výsledkem je řešení, které respektuje názor dětí a umožňuje jim zachovat si blízký vztah s oběma rodiči.

Obec ustoupila, manželé se dočkali vody z vodovodu (sp. zn. 7307/2024/VOP)

Manželé chtěli po letech zprovoznit existující vodovodní přípojku ke svému domu. Obec ale trvala na tom, že nejdříve musejí zaplatit příspěvek na vybudování vodovodní infrastruktury. Manželé namítali, že přípojku v minulosti vybudovali na vlastní náklady, a jsou tedy jejími vlastníky. Obec tvrdila opak. Když požádali úřady o pomoc, neuspěli, protože úřady si dostatečně neověřily základní fakta. Podle nich obec nepochybila.

Úřadům jsme doporučili, aby doplnily potřebná zjištění a aby znovu posoudily jednání obce. Obec následně od svého požadavku ustoupila. Manželé se tak po letech dočkali zprovoznění přípojky. Obecně totiž platí, že vlastník vodovodu nesmí požadovat finanční příspěvek jako podmínku pro připojení nemovitosti k vodovodu.

Rodina ze stanu má domov a buduje nový život. Prověřili jsme postup OSPOD a našli příkladnou souhru úřadů (sp. zn. 371/2026/DO)

Případ dvou sester, které policie našla uprostřed noci zanedbané ve stanu v lese, původně vypadal jako rodinná tragédie. Děti s matkou žily v nevyhovujících podmínkách, nechodily do školy ani neměly zajištěného lékaře. Matka si byla vědoma nedostatků ve své péči, ale před pomocí se delší dobu de facto skrývala. 

Do věci se ale vložil dětský ombudsman a především tři pracoviště OSPOD. Jejich postup si vzal dětský ombudsman pod drobnohled a zjistil, že předvedly ukázkovou spolupráci. 

Sociální pracovnice našly dětem krátkodobě vhodnější zázemí. Mezitím intenzivně pomáhaly i jejich matce. Zajistily jí odborné služby, našly pro ni a děti vhodné bydlení a pomohly jí dát si život dohromady, aby mohla zase žít společně se svými dětmi. 

Rodina je dnes opět pohromadě. Matka s dětmi žije v azylovém domě a získala práci. Děti mají svého lékaře a školu. Vše trvalo jen pár týdnů a rodina dostala druhou šanci. Podle dětského ombudsmana jde o příkladnou ukázku toho, jak má sociální práce vypadat, když je na prvním místě zájem dítěte.

Přiměli jsme zdravotní pojišťovnu opravit potvrzení pro příspěvek na mobilitu (sp. zn. 2675/2026/VOP)

Stěžovatel požádal svou zdravotní pojišťovnu o opravu data zapůjčení koncentrátoru kyslíku. V potvrzení pojišťovna uvedla, že k zapůjčení mělo dojít dne 22. 1. 2026. Stěžovatel však doložil lékařské zprávy prokazující, že přístroj převzal již dne 2. 12. 2025. Přesto pojišťovna údaj neopravila. Datum zapůjčení přitom ovlivňuje výši příspěvku na mobilitu. Ten činí 2 900 Kč měsíčně pro osobu, která po celý kalendářní měsíc využívá zdravotnický prostředek pro dlouhodobou domácí oxygenoterapii nebo domácí plicní umělou ventilaci. Tato skutečnost se musí prokázat Úřadu práce potvrzením příslušné pojišťovny.

Na základě naší výzvy pojišťovna ověřila, že koncentrátor stěžovatel obdržel již dne 2. 12. 2025, a potvrzení opravila. Původně totiž vycházela z data zaúčtování přístroje, nikoli z data jeho převzetí.

Na základě opraveného potvrzení může stěžovatel žádat o vyšší příspěvek na mobilitu již od data převzetí přístroje.

Radili jsme v diskriminačních věcech

Vyjádřili jsme se k tomu, jak Česká republika dodržuje články Evropské sociální charty (sp. zn. 4014/2026/VOP)

Česká republika se v Evropské sociální chartě zavázala zajistit lidem právo na práci, spravedlivé podmínky a sociální zabezpečení. K tomu, jak stát tyto sliby plní, jsme poskytli vyjádření Evropskému výboru pro sociální práva.

Věnovali jsme se v něm zákonu o platformové práci (práci organizované prostřednictvím digitálních aplikací). Nová pravidla oslabují ochranu pracovníků a můžou negativně dopadat na rovnost žen a mužů.

Upozornili jsme také na rozdíly v odměňování žen a mužů. Navrhovaný zákon podle nás nezaručuje transparentnost. Zaměstnavatel totiž může sdělit výši mzdy až před podpisem smlouvy, kdy už zná pohlaví uchazeče. Současná právní úprava navíc znevýhodňuje zaměstnance s kratší pracovní dobou při odměňování přesčasů.

Dalším tématem byla diskriminace v zaměstnání z důvodu rodičovství. Státu doporučujeme zajistit místa ve školkách pro děti od dvou let, zavést nepřenositelnou část rodičovské dovolené (rodičovské, která je určená pro druhého rodiče) a posílit podporu lidí pečujících o blízké prostřednictvím nové dávky, pravidelným zvyšováním příspěvku na péči a rozvojem sociálních služeb.

Lázně diskriminovaly ženu s postižením, když omezily přístup jejího asistenčního psa (sp. zn. 344/2025/VOP)

Obrátila se na nás žena s duševním postižením, které pomáhá asistenční pes, aby lépe zvládala projevy postižení. Proto si ho vzala s sebou i na ozdravný pobyt v lázních. Od tamního personálu se ale dozvěděla, že za ubytování asistenčního psa musí zaplatit zvláštní příplatek. Upozornili jí také, že se psem nemůže z hygienických důvodů volně chodit po areálu lázní – pes se mohl pohybovat pouze po nejkratší možné cestě ven ze zařízení a zůstat na pokoji. 

Dospěli jsme k závěru, že se lázně dopustily nepřímé diskriminace. Doporučili jsme jim proto, aby se se ženou dohodly na vrácení poplatku za pobyt psa a aby přijaly přehledná pravidla pobytu asistenčních psů, která lidem s postižením umožní skutečně využívat jejich pomoc.

Lázně našemu doporučení vyšly vstříc a přislíbily přijetí pravidel pobytu asistenčních psů a v tomto případě i vrácení poplatku za pobyt psa.

Zabývali jsme se případem muže, který si kvůli místu narození nemohl zřídit bankovní účet na dálku (sp. zn. 815/2025/VOP)

Znevýhodnění kvůli místu narození může představovat nepřímou diskriminaci z důvodu národnosti, přestože nemíří pouze na osoby určité konkrétní národnosti, ale obecně na všechny osoby jiné než české či slovenské národnosti.

Muž se narodil v Srbsku. Dlouhodobě však žije v České republice a má české občanství. Banka mu neumožnila založit si běžný účet online. Zákaznická podpora banky mu k tomu sdělila, že mu účet nelze zřídit na dálku kvůli jeho místu narození.

Podle nás se banka vůči muži dopustila nepřímé diskriminace z důvodu národnosti. S tím představitelé banky nesouhlasili. Problém podle nich ve skutečnosti nespočíval v místu narození stěžovatele, ale v tom, že muž nesprávně nahrál doklad totožnosti. Přesto se banka rozhodla přijmout určité kroky k nápravě. Uznala chybu v komunikaci, vyjádřila ochotu se muži omluvit a provedla interní opatření, aby se již podobná situace neopakovala.

Zaměstnavatel diskriminoval matku po návratu z rodičovské dovolené (sp. zn. 2866/2025/VOP)

Žena se chtěla před koncem rodičovské dovolené domluvit na podmínkách svého návratu, ale zaměstnavatel s ní vůbec nekomunikoval. Ve chvíli, kdy měla žena nastoupit do práce, jí zaměstnavatel oznámil, že pro ni nemá práci a s jejím návratem nepočítá. Po neúspěšné dohodě o ukončení pracovního poměru jí zaměstnavatel nabídl poloviční úvazek. Když to odmítla, zaměstnavatel ji vyzval k nástupu na původní pracovní dobu, o které věděl, že jí kvůli péči o děti nevyhovuje. 

Způsob komunikace zaměstnavatele i odmítnutí upravit pracovní dobu jsme vyhodnotili jako nepřímou diskriminaci. Zaměstnavatel odmítal změnit pracovní dobu tak, aby žena mohla vedle výkonu práce zajistit péči o své děti. Neposkytl přitom jasný důvod, proč pracovní dobu upravit nemůže. Při posuzování diskriminace sehráli roli konkrétní podmínky. O diskriminaci by nešlo, pokud lze postup zaměstnavatele rozumně ospravedlnit – například vážnými provozními a výrobními důvody. Diskriminační není ani situace, kdy zaměstnavatel sice nemůže směny upravit, ale nabídne jiné řešení, jako je práce z domova.

Navštěvujeme zařízení

Už od roku 2006 jsme národním preventivním mechanismem

Chráníme lidi před špatným zacházením. Proto navštěvujeme zařízení, kde jsou lidé omezení na svobodě nebo závislí na poskytované péči. Jedná se například o věznice, dětské domovy nebo domovy pro seniory. Od roku 2018 rovněž sledujeme, jak Česká republika naplňuje práva lidí s postižením podle Úmluvy 6 OSN o právech osob se zdravotním postižením. Proto navštěvujeme také zařízení, kde jsou lidé se zdravotním postižením.

V květnu 2026 jsme provedli systematické návštěvy Dětského domova Karlovy Vary a Ostrov, Dětského domova Telč, Věznice Horní Slavkov a chráněného bydlení v Bartošovicích v Orlických horách. V červnu 2026 jsme sledovali správní vyhoštění ze Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty do Káhiry (Egypt).

Varovali jsme před nelegálními domovy ohrožujícími lidi závislé na péči

Zařízení, které fakticky poskytuje pobytovou sociální službu, musí mít registraci. Bez ní nemají klienti zajištěnou ochranu, odbornou péči ani řádný dohled úřadů.

V červnu jsme veřejnost varovali před třemi zařízeními v Mutěnicích, Svitavách a Českých Budějovicích, která poskytovala péči bez povinné registrace. Ve všech jsme zjistili riziko špatného zacházení s klienty, v jednom jsme je přímo konstatovali.

V Mutěnicích laičtí pečující sami rozhodovali o podávání psychofarmak a péči zajišťoval i provozovatel bez oprávnění vykonávat lékařské povolání. Ve Svitavách jsme zjistili nevyhovující hygienické i požární podmínky. V Českých Budějovicích chybělo klientům soukromí při hygieně.

Všem třem zařízením jsme doporučili činnost legalizovat nebo ukončit. Podle našich informací však pokračují v provozu, proto jsme před nimi varovali veřejnost.

Spisové značky: 22/2024/NZ , 40/2024/NZ , 9/2025/NZ

Dětský domov Dolní Čermná ukazuje, jak řešit náročné situace citlivě a odborně (sp. zn. 20/2025/NZ)

Navštívili jsme Dětský domov Dolní Čermná, který letos dokončí proces transformace. Děti budou vyrůstat v rodinných skupinách umístěných v samostatných domech a bytech v běžné zástavbě.

Ani v těchto podmínkách však není práce vychovatelů jednoduchá. Někteří z nich pečují o děti s náročným a rizikovým chováním. Rodinné skupiny v transformovaném zařízení jsou sice menší než v tradičních dětských domovech – žije v nich zpravidla pět až šest dětí. Vychovatelé však nemají možnost okamžité vzájemné podpory, kterou mohou využít v zařízeních soustředěných v jedné budově. Ve vypjatých situacích se tak mohou ocitnout pod značným tlakem a někdy i v pocitu bezmoci. Některá naše zjištění naznačovala, že v takových situacích mohlo dojít k použití fyzických trestů vůči dětem.

Ředitelka zařízení přislíbila, že zjištění důkladně prověří a přijme potřebná opatření. Zároveň chce zajistit odbornou terapeutickou podporu vychovateli i dítěti, nejprve individuálně a následně případně společně. Velmi si ceníme přístupu ředitelky. Terapeutickou práci se vztahy mezi vychovateli a dětmi považujeme za příklad dobré praxe, se kterou se při návštěvách dětských zařízení běžně nesetkáváme.