Zpravodaj ombudsmana a dětského ombudsmana za červenec a srpen 2026

Zpravodaj k tisku

Obsah

Úvodní slovo

Milé čtenářky, milí čtenáři,

v tomto vydání Zpravodaje najdete příběhy lidí, kteří se ocitli v situaci, kdy potřebovali pomoc, protože úřad nepostupoval správně, pravidla nebyla jasná nebo se jejich hlasu nedostalo dostatečné pozornosti. Některé případy jsme pomohli vyřešit konkrétnímu člověku. Jindy naše zjištění vedla ke změně postupů, která může pomoci i dalším lidem.

Velkou část Zpravodaje tentokrát věnujeme dětem. Prověřovali jsme postup OSPOD při ochraně chlapce při podezření na jeho týrání, pomohli jsme najít cestu, aby se jiný chlapec mohl po nepříjemných zkušenostech vrátit do školy, a zabývali jsme se také tím, jak mají úřady postupovat při náročných situacích spojených s odebíráním dětí z rodiny. Ochrana dětí přitom není jen o rozhodnutích dospělých. Děti musí dostat prostor říct, co prožívají a co potřebují.

V dalších případech jsme pomáhali lidem domoci se nápravy při jednání stavebních úřadů, úřadu práce nebo při přístupu k obecnímu bydlení. Zároveň jsme vyjasňovali pravidla pro komunikaci policie s lidmi se specifickými potřebami a upozornili jsme, že chybějící tlumočník nemůže být automatickým důvodem k ukončení řízení o pobytu.

Naše práce ale nekončí u jednotlivých případů. Sledujeme také to, jak Česká republika dodržuje lidská práva a jak fungují pravidla, která ovlivňují životy lidí. V tomto čísle proto najdete také informace o zprávách, které jsme předložili OSN, nebo o našich připomínkách k pravidlům pro umělou inteligenci. I u nových technologií totiž platí, že člověk nesmí zůstat bez ochrany jen proto, že o něm rozhoduje nebo ho posuzuje počítačový systém.

Přejeme vám příjemné čtení a věříme, že v příbězích tohoto čísla najdete nejen informace o naší práci, ale také odpovědi na otázky, které se mohou týkat právě vás nebo lidí ve vašem okolí.

Tým Kanceláře veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí

Pomohli jsme napravit chybu úřadu

Prověřili jsme OSPOD, zda nepochybil v ochraně chlapce při podezření na jeho týrání (sp. zn. sp. zn. 691/2025/DO)

Matka pečovala o malého syna v nevyhovujících podmínkách, avšak pod soudním dohledem. Chlapec přesto skončil po pádu ze skříně v nemocnici. Zranění u lékařů vzbudilo podezření na týrání. Nemocnice proto na matku podala trestní oznámení a informace sdělila i orgánům sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Aby OSPOD zajistil bezpečí dítěte, navrhl soudu jeho umístění u pěstounů do doby, než policie věc prošetří.

Matka s tímto postupem nesouhlasila, nepovažovala jej za správný. Proto jsme kroky OSPOD prověřili. Zjistili jsme, že úřad nejprve zkoušel mírnější opatření a rodinu dlouhodobě podporoval sociálními službami. Po úrazu a oznámení nemocnice o možném týrání dítěte, byla hlavní prioritou ochrana života a zdraví dítěte. OSPOD pomáhal matce nadále udržet kontakt se synem a aktivně plánoval jeho bezpečný návrat do rodiny. Matce doporučoval spolupráci s odbornými zařízeními a službami.

Náš závěr je jednoznačný: Úřad postupoval v zájmu ochrany dítěte.

Odkaz do ESO

Vadil mu zápach z obecní kompostárny, stavební úřad jeho podnět ignoroval. Vyzvali jsme úřady k nápravě (sp. zn. 1177/2025/VOP)

Obec začala provozovat komunitní kompostárnu v blízkosti obytných domů. Majitel jednoho z nich si spolu se sousedy stěžoval na zápach, přemnožení potkanů, kouř z pálení či ohrožení podzemních vod. Žádal, aby s ním stavební úřad jednal jako s účastníkem řízení.

Úřad mu však ve stejný den, kdy oznámil zahájení územního řízení, sdělil, že žádné řízení nevede.

V případu jsme zjistili i několik dalších pochybení. Stavební úřad nemůže účastníky řízení omezit jen na vlastníky bezprostředně sousedících pozemků. Nesprávně postupoval také krajský úřad, který výhrady k obtěžujícímu provozu kompostárny nepředal magistrátu. Úřady jsme proto vyzvali, aby svou praxi do budoucna upravily a provoz kompostárny kontrolovaly.

Odkaz do ESO

Zastali jsme se babičky, po které chtěl úřad práce vrátit víc peněz, než musela (sp. zn. 115/2025/DO)

Když dítě začne pobírat sirotčí důchod, musí to příjemce příspěvku na úhradu jeho potřeb do 8 dnů oznámit úřadu práce. Pokud to neudělá, musí vrátit dávku nebo její část, kterou dítě dostalo navíc. Úřad práce ale nemůže požadovat vrácení přeplatku, který příjemce nezpůsobil.

Babička se po smrti své dcery ujala péče o tři vnuky. Úřad práce jim vyplácel příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Později začali pobírat také sirotčí důchod. Babička to úřadu neoznámila. O několik měsíců později ale důchody uvedla v žádosti o jinou dávku. Úřad práce na tuto informaci nereagoval a situaci začal řešit až po více než půl roce. Po babičce pak chtěl vrátit všechny vyplacené příspěvky.

Zjišťovali jsme, kdy babička o důchodech úřad informovala a z čeho tedy úřad dovozuje, že zavinila celý přeplatek. Úřad práce přehodnotil svůj postup a z vlastní iniciativy požádal Ministerstvo práce a sociálních věcí o přezkoumání. Ministerstvo původní rozhodnutí zrušilo. Babička tak musí vrátit jen přeplatek za dobu, kdy o důchodech úřad nevěděl. Případ jsme uzavřeli poté, co úřad práce zajistil nápravu.

Odkaz do ESO

Přiměli jsme OSPOD lépe se připravit na vyhrocené chvíle, které mohou nastat při odebírání dětí (sp. zn. 5405/2024/VOP)

Soud rozhodl o odebrání šesti dětí, které žily v extrémně zanedbaném domě. To však proběhlo velmi dramaticky. Otec se v domě zabarikádoval a ozbrojil sekyrou. Soudní vykonavatel proto přivolal hned několik jednotek policie, včetně policejního vyjednavače a zásahové jednotky. Sourozence z domu později vyvedla babička a sociální pracovníci je převezli do krizového zařízení. Děti byly vyděšené, plakaly a některé z nich cestou zvracely.

Vyhodnotili jsme, že postup orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) nebyl dostatečně připravený. Chyběl podrobnější krizový plán i zapojení odborníka na krizovou intervenci. Především však děti nedostaly bezprostřední psychologickou podporu.

OSPOD v reakci na naše závěry dospěl k nutnosti lépe zjišťovat rizika před náročným výkonem. V případě potřeby zajistí více pracovníků, vytvoří plán pro krizové situace a postará se o to, aby děti nebyly svědky krajně vyhrocených zásahů. Pracovníci OSPOD také absolvují školení zaměřená na zvládání krizových situací.

Odkaz do ESO

Pomohli jsme najít řešení, aby se po nepříjemných zkušenostech chlapec mohl vrátit zpět do školy (sp. zn. 276/2025/DO)

Mezi chlapcem a jeho spolužákem došlo k fyzickému konfliktu. Škola přijala kroky, aby chlapce chránila. Už se ho však nezeptala, jak se cítí a zda mu opatření vyhovují. Později si také mylně vyložila přání matky, že se synem nemá nikdo komunikovat bez její přítomnosti. Kvůli tomu s ním učitelé tři týdny vůbec nemluvili. Pokračovaly i konflikty se spolužáky. A tak chlapec přestal chodit do školy.

Matka škole navrhla, aby jejího syna přeřadila do jiné třídy a přijala doplňující opatření. S tím však škola souhlasila až po případové konferenci, které jsme se zúčastnili. Chlapec se poté do školy vrátil.

Ochrana dětí nemůže fungovat bez jejich účasti. Doporučili jsme proto škole, aby s hochem o všem komunikovala a do dalšího řešení situace ho zapojila.

Odkaz do ESO

Přiměli jsme stavební úřad řešit nepovolené úpravy domu (sp. zn. 7710/2025/VOP)

Žena upozornila stavební úřad na úpravy domu svého souseda. Patrně totiž nebyly povolené. Nejvíc jí vadilo, že dvě nová okna směřují na její zahradu.

Úředníci se však věcí podrobněji nezabývali, a když soused potřeboval zjednodušenou dokumentaci domu (tzv. pasport *), úřad ji ověřil. A to včetně nových oken a dalších nedávných úprav.

Pomohli jsme vyjasnit, o které úpravy jde, a vyzvali jsme úřad, aby je prověřil. Pokud se potvrdí, že je soused skutečně provedl bez povolení, měl by úřad řešit jejich odstranění a také zrušit pasport domu. Stavební úřad přislíbil, že provede kontrolu a celou věc dotáhne do konce.

*Majitel stavby má povinnost uchovávat stavební dokumentaci. Pokud se dokumentace nedochovala, nahrazuje ji pasport. Ten zpracuje projektant či odborně způsobilá osoba s praxí a ověří stavební úřad.

Odkaz do ESO

Potvrdili jsme, že OSPOD při jednání se zahlcujícím otcem postupoval správně (sp. zn. 44/2025/DO)

Rodiče se po rozchodu dostali do vyhroceného konfliktu. Soud proto rozhodl, že si otec bude děti od matky přebírat prostřednictvím asistenční služby. Otec však měl konflikty i s asistujícími pracovníky, a tak mu kvůli nevhodnému chování vypověděli smlouvu. Stejná situace se opakovala i se dvěma dalšími poskytovateli asistovaného předávání. Otec mimo jiné při každém setkání syny fotil a natáčel a následně zahlcoval orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) podněty, ve kterých obviňoval matku z týrání dětí.

Protože se podněty neustále opakovaly a přesahovaly únosnou míru, úřad otci neodpovídal na každé jednotlivé podání. Pečlivě však prověřil prvotní tvrzení a poté v pravidelných intervalech situaci kontroloval a otce informoval. Takový postup jsme potvrdili jako správný.

Odkaz do ESO

Pomohli jsme vyjasnit právní úpravu

Zasadili jsme se o změnu informování o zásazích u lidí s duševním onemocněním v policejních zprávách (sp. zn. 16/2026/OZP)

Obrátili jsme se na policejního prezidenta a na Svaz měst a obcí ČR ve věci zveřejňování citlivých údajů o duševním zdraví osob v tiskových zprávách a policejních svodkách Policie ČR a obecních policií. Zdůraznili jsme, že zveřejňování konkrétních lékařských diagnóz v médiích může vést k nechtěné stigmatizaci osob s duševním onemocněním a posilovat předsudky. Doporučili jsme proto, aby bezpečnostní sbory dávaly přednost neutrálnímu popisu konkrétních projevů chování před užíváním lékařských kategorií.

Policie ČR i Svaz měst a obcí se s naším stanoviskem v plném rozsahu ztotožnily. Obě instituce bezodkladně zajistily přenos doporučení dále do svých řad. Policie ČR seznámila s novými postupy vedoucí tiskových oddělení napříč celou republikou a postoupila poznatky odboru komunikace Policejního prezidia. Svaz měst a obcí sdílel doporučení na svých platformách i prostřednictvím profesních organizací strážníků.

Odkaz do ESO

Vysvětlili jsme policistům, co znamená slunečnicová šňůrka a další mezinárodně uznávané symboly

Cizinec s autismem si stěžoval na chování policistů na pražském letišti. Přestože měl viditelně nasazenou slunečnicovou šňůrku (symbol neviditelného postižení), policisté neznali její význam. Kvůli nedostatku informací a dlouhému čekání bez vysvětlení cizinec propadl silné úzkosti a strachu, že zmešká let.

Vzhledem k velkému časovému odstupu jsme událost z června 2025 nemohli podrobněji prověřit. Zjistili jsme však, že policisté nemají metodiku ani školení na to, jak rozpoznat lidi se znevýhodněním a specifickými potřebami a jak s nimi správně komunikovat.

Využili jsme tedy příležitosti a připravili pro cizineckou policii přehledný materiál se symboly a základními zásadami komunikace. Ta ho okamžitě přijala, představila na celorepublikové poradě a zveřejnila na policejním intranetu. Informace se tak dostaly ke všem cizineckým policistům v zemi. Mohou jim pomoci předcházet podobným traumatizujícím situacím v budoucnu.

Chybějící tlumočník nesmí automaticky ukončit řízení o pobytu (sp. zn. 13/2025/SZD)

Cizinec požádal o prodloužení zaměstnanecké karty. K výslechu na Odboru azylové a migrační politiky (OAMP) přišel s osobou, která měla tlumočit, ale nebyla zapsaná v seznamu tlumočníků. OAMP proto řízení zastavil. Cizinec tak přišel o pobyt v Česku, přestože zde dlouhodobě žil a pracoval. Krajský soud v Brně měl za to, že takové ustanovení o zastavení řízení může být protiústavní a obrátil se na Ústavní soud. K návrhu jsme se připojili.

Ústavní soud sice návrh na zrušení ustanovení zamítl, jeho použití ale výrazně omezil. Pokud může OAMP o žádosti rozhodnout i bez výslechu, nesmí řízení jen kvůli chybějícímu tlumočníkovi zastavit. Výjimkou jsou situace, kdy by zjišťování skutkového stavu jinými důkazy bylo nepřiměřeně obtížné. Zároveň zákon umožňuje v některých případech využít i tlumočníka, který není zapsaný v seznamu. Pokud má ale OAMP za to, že zapsaný tlumočník byl dostupný, nemůže řízení hned zastavit. Musí cizinci dát další lhůtu na zajištění zapsaného tlumočníka. Řízení může zastavit až tehdy, když cizinec svou povinnost nesplní.

Odkaz do ESO

Radili jsme v diskriminačních věcech

Prosadili jsme změnu podmínek pronájmu obecních bytů, aby nebyly diskriminační (sp. zn. 1116/2025/VOP)

Občané EU a jejich rodinní příslušníci ze zemí mimo EU, kteří v Česku oprávněně pobývají, musí mít stejný přístup k obecnímu bydlení jako ostatní.

Na ombudsmanku se obrátila žena z Filipín, která žije v Česku se svou nezletilou dcerou, občankou jiného státu EU. Díky dceři má žena postavení rodinného příslušníka občana EU. Chtěla se ucházet o obecní byt v aukci, podmínky to ale neumožňovaly.

Zjistili jsme, že takové podmínky jsou v rozporu s právem EU. Pokud obec lidem v této situaci nedovolí požádat o byt a účastnit se aukce, diskriminuje je v přístupu k obecnímu bydlení. Doporučili jsme proto městské části podmínky změnit. Ta naše závěry přijala a podmínky upravila. Lidé, kteří jsou třetizemskými rodinnými příslušníky občanů EU a oprávněně v Česku pobývají, se tak nově mohou ucházet o obecní byt a účastnit se aukce.

Odkaz do ESO

Navštěvujeme zařízení

Už od roku 2006 jsme národním preventivním mechanismem

Chráníme lidi před špatným zacházením. Proto navštěvujeme zařízení, kde jsou lidé omezení na svobodě nebo závislí na poskytované péči. Jedná se například o věznice, dětské domovy nebo domovy pro seniory. Od roku 2011 dohlížíme nad vyhošťováním cizinců. Od roku 2018 rovněž sledujeme, jak Česká republika naplňuje práva lidí s postižením podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením. Proto navštěvujeme také zařízení, kde tito lidé žijí. Od roku 2026 plníme také úkoly nezávislého monitorovacího mechanismu v souvislosti s prvotním prověřováním cizinců a azylovým řízením na hranicích.

V červenci 2026 jsme v jednom případě provedli monitoring prvotního prověřování cizince, a to na odboru cizinecké policie v Praze.

V srpnu 2026 jsme provedli systematickou návštěvu policejních cel v Hranicích, a také dvakrát sledovali vyhoštění, a to ze Zařízení pro zajištění cizinců Vyšní Lhoty na hraniční přechod Starý Hrozenkov a z Vazební věznice a ústavu pro výkon zabezpečovací detence Brno opět na hraniční přechod Starý Hrozenkov. Rovněž jsme v srpnu, v souvislosti s vedeným azylovým hraničním řízením, provedli jeden monitoring prvotního prověřování, a to Přijímacím středisku Praha-Ruzyně.

Ombudsman jako národní lidskoprávní instituce

Předložili jsme OSN dvě zprávy o problémech v právech dětí i dospělých

Stát musí na mezinárodní úrovni prokazovat, jak dodržuje lidská práva. Naším úkolem je poskytovat Organizaci spojených národů nezávislé informace o skutečném stavu v zemi.

Výboru OSN pro lidská práva jsme předložili dvě vyjádření k tomu, jak se Česku daří plnit Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. V prvním jsme se zaměřili na práva dospělých. Upozornili jsme například na zpožděné odškodňování protiprávně sterilizovaných lidí, nelegální sociální služby, nedostatečnou pomoc obětem násilí nebo ochranu médií. Druhé vyjádření se věnuje právům dětí. Zmínili jsme v něm fyzické trestání dětí v dětských domovech, přetrvávající diskriminaci ve vzdělávání nebo rizika spojená se snížením věku trestní odpovědnosti.

Navrhli jsme konkrétní otázky, které může Výbor OSN položit české vládě ještě před předložením její oficiální zprávy. Mezinárodní dialog bude pokračovat na podzim a také v příštím roce. Na jeho konci Výbor OSN navrhne vládě doporučení, jak lépe chránit občanská a politická práva v Česku.

sp. zn. 5556/2026/VOP a sp. zn. 1179/2026/DO

Chráníme lidi před riziky umělé inteligence

Úřady i firmy musí výjimky z pravidel pro vysoce rizikovou umělou inteligenci vykládat velmi úzce. Jen tak mohou dostatečně chránit základní práva lidí.

Evropská komise aktuálně připravuje pokyny k vysoce rizikovým systémům umělé inteligence. Tyto systémy mohou ovlivňovat například přijetí do školy, výběr zaměstnanců nebo posouzení žádosti o úvěr. Evropské nařízení o umělé inteligenci ale stanoví výjimku pro systémy, které plní pouze pomocné nebo přípravné úkoly. Komise mezi ně řadí například automatické třídění životopisů nebo biometrické ověřování totožnosti studentů.

Upozornili jsme Evropskou komisi, že i zdánlivě pomocný krok umělé inteligence může člověka nevratně poškodit. V rámci veřejné konzultace jsme proto zaslali naše připomínky. Navrhli jsme, aby systémy, které třídí životopisy nebo samostatně stanovují cenu úvěru, podléhaly přísnějším pravidlům. Hodnocení člověka umělou inteligencí musí mít dostatečné bezpečnostní záruky a podléhat lidskému dohledu. Naším cílem není brzdit nové technologie, ale chránit lidi.