Zveřejněno Tisková zpráva

Podle pravidel pro žáky s lehkým mentálním postižením se pořád učí více romských dětí, než by odpovídalo zastoupení Romů mezi všemi školáky

Stejně jako v předchozích letech ukázala data Ministerstva školství i v právě uplynulém školním roce, že romští žáci odcházejí z psychologických poraden zhruba desetkrát častěji s diagnózou lehkého mentálního postižení než jejich neromští spolužáci. Za tři roky monitorování se tak podle veřejného ochránce práv situace ve vzdělávání Romů příliš nezlepšila. Základní školy navštěvuje průměrně 3,5 % romských dětí. Mezi žáky vzdělávanými podle pravidel se sníženými nároky, určených právě pro děti s lehkým mentálním postižením, je ale víc než čtvrtina (26,2 %) Romů. Takový nepoměr vzbuzuje otázky, zda je u nás zajištěno rovné zacházení s Romy v jejich přístupu ke vzdělávání a jeho poskytování.

Už vloni veřejný ochránce práv upozornil, že v pedagogicko-psychologických poradnách kvůli zastaralé diagnostice často nemusí poznat u dětí rozdíl mezi lehkým mentálním postižením a sociálním znevýhodněním. Projevy komplikovaného sociálního zázemí romských dětí tak mohou psychologové a speciální pedagogové mylně interpretovat jako mentální postižení. To má zásadní vliv nejen na vzdělávání těchto dětí, ale především na jejich budoucí pracovní uplatnění a další život.  

Situaci by mohlo podle ombudsmana zlepšit využívání vhodnějších diagnostických nástrojů, které dokáží možné sociální znevýhodnění lépe odhalit. Jde například o testy, které se zaměřují na zmapování poznávacích procesů dítěte nebo sledují vývoj jeho schopností v čase, než aby výsledky srovnávaly s předem danou škálou hodnocení. Podle dostupných informací ale výměna zastaralých diagnostických nástrojů za modernější probíhá pomalu.

tabulka_zs_-_verze_mb_nadpis_a_.pngVeřejný ochránce práv v rámci monitoringu sleduje také předškolní vzdělávání romských dětí. Právě v mateřských školách se mohou děti ze sociálně znevýhodněného prostředí včas naučit dovednosti potřebné pro vstup na základní školu. Podíl romských dětí v nepovinných ročnících mateřských škol je ale stále nízký a v povinných ročnících dokonce klesá.

tabulka_ms_-_verze_jk.pngPřestože se situace ve vzdělávání romských žáků v mnoha ohledech nezměnila, jako velký úspěch ocenil ombudsman dokončení rozsáhlého výzkumu, který ověřoval, jak se osvědčily právě povinné ročníky mateřských škol. V něm autoři v sociálně vyloučených lokalitách mimo jiné zjišťovali hlavní důvody neúčasti romských dětí na předškolním vzdělávání. Protože samotní rodiče mateřské školy nenavštěvovali, nemají představu, jak školky běžně fungují, a proto do nich děti často ani neposílají. Někteří rodiče zase například nevědí, že do mateřských škol mohou chodit i děti nezaměstnaných rodičů. Kromě nedostatku mateřských škol v blízkosti bydliště hraje v neposlední řadě roli také nedostatečná kapacita mateřských škol.

Naplňování práva na rovné zacházení a ochrany před diskriminací veřejný ochránce práv monitoruje díky projektu Norských fondů „Posílení aktivit veřejného ochránce práv v ochraně lidských práv“[1]. V monitorovacích zprávách přináší informace o vývoji sledovaných indikátorů úrovně rovného zacházení v oblasti vzdělávání romských dětí a dalších dvou monitorovaných oblastech – rovném odměňování žen a mužů a procesních otázkách.

Na třetí monitorovací zprávu bude navazovat již závěrečná monitorovací zpráva. V ní veřejný ochránce práv shrne vývoj ve sledovaných oblastech za celé monitorovací období let 2020 až 2023. Doporučí také, jaká opatření by bylo vhodné přijmout, aby se v daných oblastech naplňování práva na rovné zacházení zlepšilo.

logo_nf_male.png


[1] Posílení aktivit veřejného ochránce práv v ochraně lidských práv (směrem k ustavení Národní lidskoprávní instituce v ČR), číslo projektu LP-PDP3-001. Projekt je součástí Programu lidská práva financovaného z Norských fondů 2014-2021 prostřednictvím Ministerstva financí,

 

Vytisknout

Zpět na aktuality