Protože Magistrát hl. města Prahy odmítá uznat svá pochybení a přijmout ochráncem navržená opatření k nápravě, volí ochránce zveřejnění informací o jeho jednání a názorech jako formu sankce podle zákona o veřejném ochránci práv.
Délka hospitalizace v léčebně dlouhodobě nemocných není omezena žádným právním předpisem a řídí se pouze zdravotním stavem pacienta. Přesto se na ochránce obracejí občané s dotazy na maximální dobu hospitalizace s tím, že podle informací, které dostali, je délka pobytu v LDN omezena na dobu maximálně 3 měsíců a také v médiích ochránce zaznamenal několik případů, kdy délka pobytu v léčebně měla být po třech měsících ukončena. Zdravotní pojišťovny údajně delší pobyt neproplácejí a po třech měsících musí být pacient z léčebny propuštěn, musí si hledat jiné zařízení nebo si svůj další pobyt v léčebně musí platit.
V roce 2007 byla přijata nová právní úprava týkající se příspěvku na péči. Od tohoto roku stížností k ochránci přibývá a zcela jednoznačně mezi nimi převládají stížnosti na průtahy v řízení a na problémy související s posuzováním stupně závislosti na péči. Podle informací z MPSV evidovaly Posudkové komise MPSV k 31. 5. 2009 celkem 2482 případů, které nebyly projednány ve lhůtě. Ministerstvu se sice od roku 2008 podařilo počet nevyřízených žádostí výrazně snížit, přesto nejsou plněny zákonné lhůty a zejména řízení v gesci ČSSZ (na straně posudkových lékařů) jsou v průtazích.
Pravidla obcí pro výběr žadatelů o obecní byty obsahují často diskriminační podmínky. Šetření veřejného ochránce práv ukázalo, že nejčastěji jsou uchazeči o obecní byty diskriminováni na základě státního občanství, pohlaví nebo rasové či etnické příslušnosti. Jde přitom o důvody, které u přístupu k bydlení výslovně zakazuje antidiskriminační zákon.
Provoz laminovny společnosti USSPA, s. r. o. v obci Dolní Dobrouč provází řada závažných pochybení na straně orgánů státní správy. Laminovna je od samého začátku provozována v rozporu s povolením o užívání stavby, přesto byl zejména stavební úřad po celou dobu zcela nečinný a v nečinnosti i nadále setrvává.
Zástupkyně ochránce požádala šéfredaktora Lidových novin o omluvu a opravu nepravdivé informace zveřejněné 3. 3. 2010 v článku „Státní správa v područí politiků“.
Přestože zástupkyně ochránce s autorem článku hovořila a detailně mu vysvětlila postavení veřejného ochránce práv, zejména skutečnost, že ochránce není orgánem státní správy, tedy úřadem, v článku je ochránce postaven na roveň úřadů. Zástupkyně ochránce sama pak byla článkem fakticky označena za vysokého úředníka.
Zástupkyně ochránce ukončila šetření a vydala závěrečné stanovisko s návrhem opatření k nápravě ve věci postupu krajských úřadů, příp. Magistrátu hlavního města Prahy při rozhodování o udělení registrace nestátním zdravotnickým zařízením, v nichž by byla zdravotní péče poskytována porodními asistentkami, a to včetně provádění fyziologických porodů. Šetření vedla z vlastní iniciativy na základě informací z médií, které vzbuzovaly vážné pochybnosti o jednotném postupu příslušných správních orgánů vůči žadatelům o registraci.
Veřejný ochránce práv poprvé využil své pravomoci a podal Nejvyššímu správnímu soudu návrh na zahájení kárného řízení vůči místopředsedovi Vrchního soudu v Praze JUDr. Jaroslavu Burešovi.
Zástupkyně veřejného ochránce práv považuje za velmi vážnou problematiku znečištění ovzduší na Ostravsku, a to nejen s ohledem na smogovou situaci, která nastala v uplynulých dnech. Podněty upozorňující na kvalitu ovzduší obdržel veřejný ochránce již dříve a opakovaně.
Sociální síť by měla být především funkční, a to hlavně pro ty, kdo se nemohou obejít bez pomoci a nemají ani dostatečné schopnosti, aby svou sociální či životní situaci zlepšili nebo alespoň zvládli. Ochránce proto pozval odborníky i lidi z praxe na kulatý stůl Sociální vyloučení a chudoba, aby si zde nejen vyměnili zkušenosti a popsali aktuální účinné způsoby, jak pomáhat osobám ohroženým sociálním vyloučením, ale aby také odhalili rezervy v činnosti stávajících úřadů a institucí.
Veřejný ochránce práv v osobním vystoupení ve Sněmovně vyzval poslance, aby se zabývali problematikou předběžných rozhodčích doložek a zakázali jejich používání ve spotřebitelských smlouvách. Nejen, že by tím Česká republika splnila závaznou směrnici Evropské unie, ale především by jasně dala najevo svůj zájem chránit občany před nekalými praktikami některých podnikatelů a garantovala respektování ústavního práva na spravedlivý proces.
Zástupkyně ochránce ukončila šetření ve věci práva myslivosti v oboře Radějov vydáním závěrečného stanoviska s návrhem opatření k nápravě. Šetření vedla z vlastní iniciativy na základě informací o vysokém překročení normovaných stavů zvěře a neetickém hromadném odlovu, a to zejména s ohledem na skutečnost, že obora Radějov se nachází v CHKO Bílé Karpaty, kde je z důvodu ochrany přírody zvýšený zájem na tom, aby normované stavy zvěře nebyly překračovány.
Počet stížností občanů na hluk se neustále zvyšuje, a to i přes opakovaně vydávaná stanoviska ochránce a jeho jednání s orgány ochrany veřejného zdraví i stavebními úřady. Občané si stále častěji stěžují nejen na vlastní hluk, ale také na související vlivy (např. otřesy způsobené přetížením nevyhovujících komunikací kamionovou dopravou a rovněž na zvýšenou koncentraci škodlivin).
Zákonem č. 206/2009 Sb., došlo k novelizaci zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále jen zákon o sociálních službách), a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi (dále jen zákon o pomoci v hmotné nouzi), s účinností od 1. srpna 2009.
Jednou ze změn, kterou novela přinesla, je i to, se na uživatele služby chráněného bydlení již nadále nevztahuje zaručený minimální zůstatek příjmu po úhradě stravy a ubytování ve výši 15 % příjmu.
Otevřenost veřejné správy je jedním ze základních pilířů demokratického státu, je základním principem dobře fungující veřejné správy, je přímým nástrojem kontroly a je také nástrojem pro potlačování korupce veřejné moci. Bez respektování principu otevřenosti by veřejná správa nemohla plnit svou základní funkci – sloužit občanům. Otevřenost veřejné správy je také předpokladem důvěryhodnosti. To jsou stěžejní myšlenky, které se opakovaly v projevech všech účastníků konference Otevřenost veřejné správy.
Podle zákona o ochraně osobních údajů zpracovává správce údaje se souhlasem fyzické osoby a v mezích uděleného souhlasu. Je nutné, aby:
Stav památkově chráněných objektů v Kyselce je smutným dokladem toho, jak mohou dopadnout památkově chráněné stavby, přidá-li se k nečinnosti vlastníka i nečinnost státu a jeho orgánů.
Otakar Motejl dnes z rukou rektora Lubomíra Dvořáka převzal čestný doktorát Univerzity Palackého v Olomouci. Po Simonu Wiesenthalovi, JUDr. Vladislavu Davidovi, DrSc, a Prof. Dr. jur Willibaldu Poschovi se tak stal v pořadí čtvrtým nositelem tohoto titulu.
Zařízení pro osoby s mentálním postižením by podle ochránce neměly investovat do rozšiřování stávajících velkokapacitních areálů na odlehlých místech, ale zaměřit se spíše na budování malých detašovaných pracovišť umístěných v běžné zástavbě v obcích a městech. Jen tak mohou napodobit přirozené domácí prostředí, které mají nahrazovat, a zajistit klientům příležitost kontaktů s vnějším okolím.
