V říjnu zahajuje veřejná ochránkyně práv sérii osvětových návštěv regionů nazvanou „Zajímáte nás“ s cílem setkávat se s občany, vysvětlovat jim jejich práva i to, v čem jim ombudsman může pomoci. Lidé se také budou moci v průběhu návštěvy na ochránkyni obrátit se svými podněty k šetření. Osvětová setkání se konají v rámci projektu Společně k dobré správě financovaného z prostředků Evropského sociálního fondu v ČR.
I přes odmítavé stanovisko ministra vnitra je ochránkyně přesvědčena, že občané EU s potvrzením o přechodném pobytu v České republice mají právo účastnit se komunálních voleb. Rozhodla se proto poskytnout jim návod, jak postupovat, a argumenty, které mohou při prosazení svého práva využít.
Ochránkyně se sešla s ministrem vnitra k jednání o změně pravidel účasti občanů EU v komunálních volbách. Ministr přislíbil vydat v nejbližší době závazné právní stanovisko.
Střední zdravotnická škola se dopustila nepřímé diskriminace, když studentce zakázala nosit při běžném vyučování muslimský šátek (hidžáb zahalující pouze vlasy, krk, případně také poprsí). Projevy náboženského přesvědčení lze omezit výhradně zákonem a jen k dosažení legitimního cíle (veřejná bezpečnost, ochrana veřejného pořádku, zdraví nebo morálky a ochrana práv a svobod jiných). Školní řád zakazoval nosit ve škole jakoukoli pokrývku hlavy jako projev neslušného chování. Krom toho, že nošení hidžábu obecně není neslušné, nelze ho zakázat školním řádem, ale pouze zákonem.
V Domově Petruška v Šestajovicích zjistila veřejná ochránkyně práv špatné zacházení s klienty, omezování jejich osobní svobody, zásahy do soukromí, problematické zacházení s léky, nedostatky v poskytování stravy a zanedbávání bezpečnosti klientů. Poznatky ochránkyně vyplývají z neohlášené dvoudenní systematické návštěvy zařízení.
Veřejná ochránkyně práv se zabývá stížností na diskriminaci v přístupu ke vzdělání kvůli nošení muslimských šátků. Šetření dosud není skončeno, proto ochránkyně nezveřejní průběžné závěry a nebude komentovat informace z médií.
Péče o památky a úroveň jejich ochrany dobře ilustrují priority společnosti a vztah ke kulturním hodnotám. Už nyní stát ukládá vlastníkům povinnosti pečovat o památky, ale problém je v tom, že není schopen jejich plnění vynucovat. Dokud nebude odstraněna tato disproporce, budou nám kulturní památky dál chátrat.
Pojištěnci zdravotních pojišťoven si zaslouží stejnou ochranu, jakou mají ve vztahu k jiným úřadům. I zdravotní pojišťovny totiž mají postavení správních orgánů, které při své činnosti musí postupovat podle určitých procesních pravidel. Pokud by pojišťovny měly možnost získávat údaje o jménech a adresách z registru obyvatel, zvýšila by se jejich šance pojištěnce kontaktovat. Pomohlo by to snížit počet případů, kdy dochází k často zbytečnému narůstání dluhů na pojistném.
Ochránkyně v rámci zprávy pro Poslaneckou sněmovnu informovala o případu, kdy pochybením České správy sociálního zabezpečení vznikl přeplatek na peněžité pomoci v mateřství, dosahující téměř 50.000,- Kč. Stěžovatelce byla předmětná dávka vyplacena ze dvou pojištění, ačkoliv z prvního pojištění nárok nevznikl. Stěžovatelka na přání České správy sociálního zabezpečení podepsala právní úkon uznání „svého dluhu“, poté se obrátila na veřejného ochránce práv.
Omezovací prostředky lze použít pouze v krajním případě (nelze-li situaci řešit jinak – lépe). Zjištění ochránkyně svědčí o „preventivním“ nadužívání omezovacích prostředků mimo jiné z důvodu nedostatku personálu jednotlivých zařízení. Ochránkyně upozorňuje také na nedostatečnou kontrolu používání omezovacích prostředků a na neexistenci následného hodnocení, které by umožnilo nalézt systémové řešení aktuálního nepřijatelného stavu.
Zástupce ochránkyně se zastal stěžovatelů žijících v blízkosti silnic II. třídy, na které byla svedena tranzitní kamionová doprava. Ta přitom patří zejména na dálnice a silnice I. třídy. O dvou takových případech informovala ochránkyně Poslaneckou sněmovnu v rámci své zprávy za 2. čtvrtletí.
Co nejrychlejší přijetí nového památkového zákona, který by nahradil nevyhovující právní úpravu z roku 1987, je nezbytným krokem k zajištění správně fungujícího systému státní památkové péče. Zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček proto vítá, že ministerstvo kultury na novém zákoně intenzivně pracuje, a v rámci jednání poradního sboru uplatnil své poznatky získané z šetření konkrétních případů.
Na případ možné diskriminace z důvodu etnického původu v přístupu k bydlení upozornila veřejná ochránkyně práv Poslaneckou sněmovnu v rámci zprávy o činnosti ve 2. čtvrtletí. Město bez odůvodnění zrušilo výběrové řízení na uzavření nájemní smlouvy k obecnímu bytu, které vyhrála romská žadatelka.
V rámci pravidelné zprávy Poslanecké sněmovně o činnosti za 2. čtvrtletí informovala veřejná ochránkyně práv o případu zamítnutí žádosti muže žijícího v registrovaném partnerství o zařazení do databáze potencionálních osvojitelů.
Jak se dají řešit problémy s obtěžováním hlukem z veřejných hudebních produkcí. Které úřady či orgány mají v této věci kompetence a jak účinné.
Stavební úřad Úřadu městské části Praha 1 nezákonným rozhodnutím umožnil stavební činnost, která závažným a rozsáhlým způsobem zdevastovala nemovitou kulturní památku měšťanský dům „U Tří andělů“ na Hradčanech, v Pražské památkové rezervaci – jednom z nejcennějších památkově chráněných území České republiky zapsaném i na seznamu UNESCO.
