Ombudsman například navrhl Ústavnímu soudu, aby zrušil vyhlášku jedné obce k výjimkám z nočního klidu. To není věc, kterou by dělal často. Zkoumal, jak fungují rozkladové komise na ministerstvech. A v jednom příspěvku shrnul zkušenosti s veřejnými opatrovníky.
Kurz v hodnotě 25 000 korun dostal díky ombudsmanovi jako náhradu za diskriminaci neslyšící muž, kterého předtím vzdělávací společnost odmítla přijmout do rekvalifikačního kurzu kvůli jeho sluchovému postižení. Informatik se chtěl domluvit na zajištění přepisu výuky, vzdělávací společnost mu ale přepis neumožnila. Po zásahu ombudsmana, který přístup společnosti vyhodnotil jako nepřímou diskriminaci, se škola muži omluvila a nabídla mu přístup k jinému online IT kurzu. Kurz škola také na vlastní náklady otitulkuje, aby byl přístupný i dalším lidem s postižením.
Oběti trestných činů by se po letech mohly dočkat vyšší peněžité pomoci od státu. Na její nedostatečnou výši opakovaně poukazoval veřejný ochránce práv i organizace zaměřené na pomoc obětem. Zvýšení pomoci i rozšíření okruhu jejích příjemců o druhy a družky přináší poslanecký návrh, který v rámci změny zákona o soudech a soudcích mění také zákon o obětech trestných činů. Novelu má na programu dnešního jednání vláda.
Veřejný ochránce práv se pravidelně setkává s případy lidí v evidenci úřadu práce, kteří doplatili na to, že řádně neoznámili brigádu. Nahlášení možného přivýdělku je přitom jednou z povinností nezaměstnaných. Oznámit jej musí dokonce i v případě, že pracovat nezačnou, ale mají pouze podepsanou dohodu. Jinak je úřad vyřadí z evidence a lidé si musí doplatit zdravotní pojištění. Musí také vrátit již vyplacenou podporu v nezaměstnanosti. Případům, kdy lidem kvůli nenahlášení přivýdělku vznikaly dluhy, by mohla od července částečně předcházet povinnost zaměstnavatelů registrovat všechny uzavřené dohody o práci u České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
V případě nepovolených staveb okolo nádrže Nové Mlýny u jihomoravské obce Přítluky se stavební úřad dostal podle zjištění veřejného ochránce práv do patové situace. Množství černých staveb s nejasným vlastnictvím v kombinaci s omezeným množstvím úředníků vedou k tomu, že stavební úřad nezvládá v řízeních o odstranění staveb rozhodovat v zákonných lhůtách. Po upozornění veřejného ochránce práv se do řešení léta rostoucího problému zapojí krajský úřad i Ministerstvo pro místní rozvoj. Ombudsman zároveň v druhém samostatném šetření prověřoval postup Městského úřadu v Břeclavi, a to v souvislosti s ochranou životního prostředí v lokalitě zasažené černou výstavbou. Břeclavský odbor životního prostředí ani po opakovaných urgencích ombudsmana situaci na místě nezkontroloval ani nepředložil plán kontrolních prohlídek. Ombudsman se proto o pochybení úřadu rozhodl informovat krajský úřad i veřejnost.
Po letech diskuzí zavádí Ministerstvo spravedlnosti jednotná pravidla pro nakládání s penězi odsouzených. Všechny příjmy odsouzených pocházející ze zdrojů mimo věznici, jako důchody, výsluhy nebo prostředky poslané rodinou, se budou od ledna 2025 rozdělovat stejně jako výdělky. 72 % příjmů půjde podle vyhlášky na splátky dluhů, zbylých 28 % budou mít vězni pro vlastní potřebu. To je zásadní změna pro zadlužené odsouzené s příjmy mimo věznici. Dosud totiž všechny jejich peníze mířily právě na splátky dluhů. Ombudsmanovi se v posledních letech svěřily desítky odsouzených, které se ocitaly zcela bez prostředků například na léky nebo základní hygienické potřeby. Ombudsman změnu pravidel prosazoval už od roku 2018.
Veřejný ochránce práv napadl u Nejvyššího správního soudu (NSS) usnesení olomouckého krajského soudu. Ten letos v březnu opětovně odmítl jako nepřípustnou žalobu ombudsmana týkající se rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower v Olomouci. V kasační stížnosti ombudsman mimo jiné upozornil, že se krajský soud neřídil předchozím závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu. Ombudsman zároveň požádal, aby Nejvyšší správní soud přiznal stížnosti odkladný účinek. Díky němu by olomoucký magistrát nesměl až do skončení řízení o kasační stížnosti vydat investorovi stavební povolení.
Zástupce ombudsmana uzavírá sérii návštěv domovů pro seniory a domovů se zvláštním režimem poskytujících péči lidem se syndromem demence. Od roku 2021 navštívili pracovníci Kanceláře ombudsmana celkem jedenáct zařízení v deseti různých krajích. Ve dvou domovech odhalili špatné zacházení s klienty. Šlo o pochybení ve více oblastech péče, jako je například omezování volného pohybu, respektování soukromí i vůle klientů, sledování pitného režimu a prevence podvýživy nebo komunikace a péče s ohledem na zdravotním stav klientů. V souhrnu tak zjištěná pochybení dosahovala intenzity špatného zacházení.
Žádosti o stavební povolení podané od 1. července už budou stavební úřady vyřizovat podle nových pravidel. Zásadní proměna stavebního práva se nevyhne ani malým stavebníkům. Veřejný ochránce práv proto shrnul, na co by si lidé například při stavbě rodinného domu měli dát pozor, a jaké nové možnosti jim zákon dává.
Po letech může dojít na rozšíření kompetencí ombudsmana, které posílí ochranu lidí před diskriminací. Evropská unie přistoupila ke sjednocení fungování orgánů pro rovné zacházení, protože míra pomoci je nyní v každé zemi jiná. V Česku plní už 15 let roli orgánu pro rovné zacházení (equality body) ombudsman. Nově by tak mohl pomáhat obětem diskriminace rychleji, řešit spory smírně mediací nebo se jich zastat u soudu.
Poradní orgán pro oblast práv lidí s postižením na svém dnešním zasedání vyzval zástupce ombudsmana, aby s ministrem práce a sociálních věcí projednal zásadní otázky týkající se proměny sociálních služeb. Především jde o zakotvení definice komunitních sociálních služeb přímo v zákoně. Doplnit by ji zákonodárci mohli například do aktuálně projednávané úpravy takzvaného sociálně zdravotního pomezí.
Podle zjištění veřejného ochránce práv chybí instruktorům autoškol a zkušebním komisařům pravidla pro dorozumívání se žáky se sluchovým postižením. Některé autoškoly proto tyto zájemce odmítají. Ministerstvo dopravy teď na doporučení ombudsmana připravuje pro autoškoly manuál, jak při kurzech i zkouškách komunikovat s lidmi, kteří mají problémy se sluchem.
Chystají se zbourat nádraží ve vaší obci? Co můžete udělat pro jeho případnou záchranu a proč je dobré do toho zapojit místní samosprávu? V dnešním dílu podcastu se rovněž dozvíte, jak je to s dalším využitím nádraží, která ztratila původní funkci, či zda je snaha o prohlášení nádraží kulturní památkou vždy vhodnou cestou k jejich zachování.
Politici i odborníci ve čtvrtek v Poslanecké sněmovně diskutovali nad novelou zákona o veřejném ochránci práv. Díky ní by měl při Kanceláři veřejného ochránce práv vzniknout dětský ombudsman a také národní lidskoprávní instituce (NHRI). Účastníci setkání se zaměřili na význam dětského ombudsmana, jeho pravomoci a svěřené úkoly i praktické otázky kolem jeho fungování včetně financování.
Rodiče, učitelé i vedení škol by se už příští školní rok mohli dočkat podrobnějších pravidel, kdo a jak má během vyučování a školních aktivit pomáhat žákům s chronickým onemocněním nebo jinými zdravotními problémy. Na aktualizaci metodiky pro zajištění léčby a jiné zdravotní podpory dětí ve školách se podílí i veřejný ochránce práv. Nyní vzdělávání dětí se zdravotními problémy často komplikuje nejistota, jak mohou pomáhat třeba učitelé, a které úkony by měli dělat výhradně zdravotníci. To ukázal i výzkum ombudsmana.
Případ rodiny dlouhodobě pobývající mimo Českou republiku vedl ombudsmana ke shrnutí základních pravidel spojených s poplatky za komunální odpad. V podobné situaci jako tato rodina se může ocitnout až 400 tisíc Čechů, kteří podle posledního sčítání lidu mají v Česku evidovaný trvalý pobyt, ale žijí v zahraničí. I ti totiž někdy musí poplatky za odpady v Česku platit. Měli by si proto vždy ověřit, jaký typ poplatku za odpady jejich obec vybírá, a koho od placení případně osvobozuje. Obecní úřad také mohou ve výjimečných případech požádat o prominutí poplatku.
Vláda v květnu odložila projednávání návrhu zákona o podpoře v bydlení či jiného nástroje k řešení bytové nouze. Ombudsman Stanislav Křeček se k tomuto tématu vyjádřil již v obsáhlých připomínkách k návrhu zákona. Přijetí zákona o sociálním bydlení považoval za nezbytné už první veřejný ochránce práv. Také Ústavní soud ve svém nedávném rozhodnutí upozornil na dlouhodobou nejistotu obyvatel v oblasti bydlení.
Pro tento díl podcastu jsme si pozvali speciálního hosta – našeho bývalého kolegu Pavla Žilinčíka, který působil v Soudní radě na Slovensku a podílel se na výběru nových soudců. Dlouhodobě se věnuje problematice soudcovské etiky. Zeptáme se ho proto na to, proč i soudci potřebují svůj etický kodex a jak by takový dobrý etický kodex měl vypadat.
Právo volit má každý. Ombudsman napomáhá, aby opravdu každý mohl hodit svůj hlas do volební urny. S blížícími se volbami do Evropského parlamentu ombudsman zveřejňuje desatero, jak podpořit ve výkonu volebního práva lidi třeba v domovech pro osoby se zdravotním postižením.
Senát v těchto dnech projedná novelu zákona o sociálních službách, která rozhodne o zvýšení příspěvku na péči. Pokud novelu schválí, změny by měly začít platit od července. Příspěvek využívají lidé s postižením, kteří se bez pomoci neobejdou. Podle ombudsmana je zvýšení nedostatečné. Ministerstvo práce a sociálních věcí zároveň navrhuje další zdražení cen sociálních služeb. Lidé, kteří potřebují pomoc, si tak budou moci dovolit opět méně hodin služby. Přitom příspěvek ve stupni I už dnes nestačí ani k úhradě 6 hodin osobní asistence za měsíc.
