Poté, co byla žena poslána z práce domů, protože odmítla nosit boty na vysokém podpatku, iniciovala petici požadující změnu zákona týkajícího se firemního dress codu. Stávající úprava firmám umožňuje, aby nošení vysokých podpatků po zaměstnankyních vyžadovaly.
Vláda v pondělí 16. 1. projedná žádost veřejné ochránkyně práv, aby Ministerstvo pro místní rozvoj odstranilo nezákonnou praxi a zajistilo náhradní výkon rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Neukázněné stavebníky by tím přiměla respektovat právo a rozhodnutí úřadů.
U dětí mladších 6 let musí nemocnice umožnit pobyt rodičů, nebo zákonných zástupců, a to bez ohledu na pohlaví rodičů. Tato povinnost vyplývá ze zákona o zdravotních službách. Bohužel jsme řešili případ, kdy nemocnice odmítla poskytnout pobyt s dvěma malými dětmi jejich otci. Za přijatelný považovala pouze pobyt matky nebo babičky. Takový postup však odporuje právu na rovné zacházení.
Od roku 2012 "získá" každý občan při vyřizování nového občanského průkazu číselný kód, který si má zapamatovat. Když zapomene, za odblokování zaplatí správní poplatek 100 Kč. Kód ale k ničemu neslouží – elektronizace veřejné správy, kde by se používal, je totiž stále v nedohlednu.
Každoročně vyřídíme tisíce podnětů a dotazů týkajících se důchodů. Proto jsme připravili malý grafický seriál, ve kterém se snažíme na nejčastější otázky odpovědět. Více informací k důchodům najdete také na odkazu bit.ly/duchody.
Vánoce jsou symbolem klidu, míru a vzájemného porozumění. Jsou to také svátky smíření a odpuštění. Veřejná ochránkyně práv se v těchto dnech obrátila dopisem na ředitele jedné české věznice, aby podpořil cestu z vězení jednoho odsouzeného v tíživé rodinné situaci. Jde o čerstvě ovdovělého otce, na kterého doma čekají dvě nezaopatřené děti. Odsouzený nespáchal žádný závažný zločin. Do vězení se dostal za přečin maření úředního rozhodnutí
Města a obce musí přijímat taková opatření, která umožní osobám se zdravotním postižením využívat parkoviště nabízená veřejnosti. Pokud je to možné a dané osobě to přinese užitek, mají obce povinnost zřizovat vyhrazené parkovací stání. Bohužel se veřejná ochránkyně práv setkává s případy, kdy obce rezignují na individuální posuzování žádostí a na základě vlastních formalistických pravidel je zamítají.
Poskytovatel přizná dotaci, ale pak část nevyplatí s odůvodněním, že má pochybnosti, jestli příjemce neporušil pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Finanční úřad sice posléze ve prospěch příjemce konstatuje, že k porušení rozpočtové kázně nedošlo, ale poskytovatel „zadrženou“ část dotace stejně nevyplatí a tvrdí, že nikoli finanční úřad, ale poskytovatel sám může posoudit, jestli byly podmínky porušeny nebo ne. Porušení pravidel však nemusí příjemci prokazovat, nevede žádné transparentní správní řízení a donedávna zákon dokonce vylučoval soudní přezkum zastavení toku průběžně proplácené dotace.
V letošním roce výrazně stoupl počet podnětů z oblasti územního plánování a stavebního řádu. Za jedenáct měsíců letošního roku řešil zástupce ombudsmanky už 575 podnětů k činnosti stavebních úřadů, což je o čtvrtinu víc než za celý loňský rok. Lidé si mnohem častěji ověřují, jestli je postup stavebního úřadu v pořádku, brání se proti jeho rozhodnutí nebo namítají nečinnost úřadu.
Loni uplynulo 50 let od vzniku prvního závazného katalogu lidských práv. Valné shromáždění OSN v roce 1966 přijalo dvě mezinárodní smlouvy – Pakt o občanských a politických právech a Pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech. Tehdejší Československo oba pakty podepsalo již v roce 1968, ale ratifikovalo je až téměř po deseti letech. Lidská práva jsou naším společným dědictvím a týkají se každého člověka bez rozdílu. Některá z nich jsme proto připomněli krátkým videoseriálem.
Česká pošta bude od 1. ledna 2017 poskytovat zákaznické karty nově taky osobám mladším 15 let. Tuto změnu inicioval svým podnětem v roce 2014 tehdy čtrnáctiletý stěžovatel, kterému Česká pošta odmítla zvýhodněnou kartu s ohledem na jeho věk poskytnout. Se stížností neuspěl u Českého telekomunikačního úřadu ani u poštovní ombudsmanky. Veřejná ochránkyně práv mu však během svého šetření dala za pravdu a podmínky České pošty se proto změní pro všechny.
Ministerstvo pro místní rozvoj je dlouhodobě nečinné v řešení náhradního výkonu rozhodnutí stavebních úřadů vydaných ve veřejném zájmu. Veřejná ochránkyně práv proto žádá vládu, aby ministerstvu uložila vytvořit program s pravidly poskytování finančních prostředků ze státního rozpočtu ke krytí nákladů na výkon těchto rozhodnutí.
Zdravotní pojišťovny dlouhodobě tvrdí, že se na ně nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím a odmítají proto žadatelům informace poskytovat. Výjimkou je pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky (VZP). V této souvislosti jsme ukončili šetření Revírní bratrské pokladny, zdravotní pojišťovny, která odepřela žadateli poskytnout informace. Během šetření se nám podařilo dosáhnout toho, že tento konkrétní žadatel nakonec své informace dostal, nicméně pojišťovna odmítá upravit své vnitřní předpisy tak, aby se z poskytování informací stal standard.
Vydali jsme novou publikaci z řady Stanoviska, už čtrnáctou v pořadí, zaměřenou tentokrát na důchody. Odborné i širší veřejnosti se tak dostává uceleného a srozumitelného výkladu práva důchodového pojištění, doplněného o analýzu konkrétních případů, kterými se veřejný ochránce práv zabýval v uplynulých osmi letech.
Případ studentky, která chtěla chodit do školy s šátkem pokrývajícím její vlasy, ochránkyně ukončila zprávou v roce 2014. Zda může školní řád omezovat Listinu základních práv a svobod, o tom rozhodne soud. Případ budí tolik pozornosti také proto, že je v České republice ojedinělý. Na veřejného ochránce práv se v posledních letech s podobným tématem nikdo neobrátil.
Za dobu komunistického režimu, bylo v tehdejším Československu z politických důvodů vězněno 205 486 osob, Pomocnými technickými prapory (PTP) a Technickými prapory (TP) prošlo asi 60 000 osob[1]. Nelze ani odhadnout, kolik lidí přišlo z politických důvodů o zaměstnání, nemluvě o jiných formách perzekuce.
Po výzvě ochránkyně se Rada pro rozhlasové a televizní vysílání zabývala rádiem odvysílanou soutěžní výzvou žákům a studentům k natáčení tzv. pranků – videí zachycujících učitele v nečekaných nepříjemných situacích, které žáci zinscenují. Podle ochránkyně musí provozovatelé rádií přistupovat k vyjádřením směřujícím k dětem a mladistvým odpovědně a obezřetně s vědomím jejich snazší ovlivnitelnosti.
Veřejná ochránkyně práv dostává dlouhodobě nejvíce podnětů týkajících se důchodů. V letech 2014 a 2015 obdržela ochránkyně celkem 857 podnětů z této agendy. V 70 % případů jsme stěžovatelům pomohli formou rady nebo jiné pomoci, aniž by došlo k zahájení šetření. Ve 185 případech jsme zahájili šetření. Z těchto případů jsme v 87 konstatovali pochybení (47 %), většinou ze strany České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). V drtivé většině případů orgány uznaly svá pochybení, a pokud to bylo ještě možné, chyby napravily. Celkově spolupráci s ČSSZ hodnotíme pozitivně. Musíme také upozornit, že se na nás obrací rostoucí počet lidí, kteří nedosáhnou na starobní důchod.
Zítra se v rámci kulatého stolu setkáme se zástupci subjektů, které mimosoudně řeší spotřebitelské spory (např. Finanční arbitr, ČTÚ, ČOI, Sdružení českých spotřebitelů, ERÚ aj.). Chceme zjistit, jaké jsou zkušenosti z praxe po prvním půlroce, kdy je možné spotřebitelské spory řešit i mimosoudně.
