Veřejná ochránkyně práv bude dnes osobně žádat vládu, aby konečně vyřešila financování náhradního výkonu rozhodnutí stavebních úřadů. Bez zajištění financování trvá ohrožení bezpečností a zdraví lidí nebezpečnými chátrajícími stavbami.
Muž pobíral neadekvátně nízký invalidní důchod. Jeho opatrovnice se v této věci obrátila na ombudsmanku. V průběhu šetření se nám podařilo prokázat, že výše jeho důchodu je skutečně špatně vypočítaná a bylo tomu tak i v minulosti. Na základě našeho šetření přiznala Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) muži takřka o 2000 korun vyšší důchod a současně mu byl vyplacen doplatek za předchozí období přesahující 200 tisíc korun. Případ jsme tak mohli uzavřít, protože pochybení úřadů bylo napraveno.
Pět zaměstnankyň bylo přesvědčeno, že je zaměstnavatel šikanuje a proto se obrátily na inspektorát práce. Ten na základě jejich podnětu zahájil šetření. V něm konstatoval, že k žádné šikaně nedochází. Naopak naznačil, že možná zaměstnankyně šikanují svého zaměstnavatele – aniž by své tvrzení nějak doložil. Nespokojené stěžovatelky se obrátily na veřejnou ochránkyni práv. Jak jsme zjistili během šetření, inspektorát práce nevyužil svých možností, jeho šetření bylo spíše formální a víceméně se ztotožnil s tvrzením zaměstnavatele.
Pokud se zákazník rozhodne odstoupit od smlouvy, nesmí mu prodejce vyhrožovat žalobou a požadovat přemrštěnou částku za žárovky, které byly „dárkem“ ke smlouvě o dodávce energií. Podle zástupce ombudsmanky by se zákazníci neměli výhrůžek obchodníků s energiemi zaleknout. Mají pouze povinnost žárovky vrátit, nebo doplatit cenu obvyklou, za kterou lze žárovky zakoupit v běžné obchodní síti. V případě sporu s prodejcem by se měli hned obrátit na Oddělení mimosoudního řešení sporů České obchodní inspekce (Oddělení ADR).
Matka dvou dětí se po skončení rodičovské dovolené vrátila zpátky na pozici asistentky jedné finanční instituce. Ještě před ukončením rodičovské dovolené se ji zaměstnavatel snažil přesvědčit, aby přistoupila na ukončení pracovního poměru a do práce se nevracela. To si však žena, která se sama starala o dvě děti, nemohla dovolit a ani k tomu neměla důvod. Po návratu do práce se jí zaměstnavatel snažil podmínky znepříjemnit natolik, aby raději sama podala výpověď. Po půl roce, kdy žena tlaku odolávala, jí zaměstnavatel oznámil, že jí bude dána výpověď z důvodu zrušení pracovní pozice. Žena se na nás obrátila a nám se podařilo jí pomoci dosáhnout řešení, které vyhovovalo oběma stranám.
Muž, který pobíral chybně stanovený vdovecký důchod, nemusel přeplatek vracet. Chyba totiž nevznikla jeho vinnou a nemůže za ni nést odpovědnost. Ihned po upozornění ochránkyně ČSSZ chybu napravila a už uhrazený přeplatek stěžovateli vrátila.
Babička se stala pěstounkou svého vnuka. Aby péči o něj zvládla, odešla do předčasného starobního důchodu. Na základě doporučení Orgánu sociálně-právní ochrany dětí si k důchodu požádala o dávku pěstounské péče – odměnu pěstouna, kterou ji přiznal úřad práce. Ani jeden z úřadů ji bohužel neupozornil na skutečnost, že nemůže pobírat současně předčasný důchod a odměnu pěstouna. Oba úřady tím pochybily. Babička musela po necelém roce a půl začít splácet 150 000, protože předčasný důchod pobírala neoprávněně. Našla si brigádu, aby zvládla splácet 4000 měsíčně a současně se nadále starat o vnuka. Pomohli jsme jí získat odškodnění 35 500 korun.
Ochránkyně vítá rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil některá ustanovení vyhlášek měst Varnsdorf a Litvínov. ÚS v souladu s názorem ochránkyně potvrdil, že když všem lidem ve městě zakážeme sedět venku jinde než na lavičce, nevyřešíme tím problém vandalismu. Pouze z každého, kdo si sedne se zmrzlinou na zídku nebo před školou na zábradlí, uděláme pachatele přestupku. Lidé mají právo sednout si svobodně tam, kde sami uznají za vhodné.
Za reklamu a její obsah nese odpovědnost i šiřitel reklamy, nejen zadavatel a zpracovatel. Pokud je tedy reklama nekalou obchodní praktikou, má dohledový orgán zahájit správní řízení pro delikt podle zákona o regulaci reklamy i s tím, kdo takovou reklamu šíří. Jen důsledný dohled a vymáhání odpovědného přístupu šiřitelů reklamy mohou vést ke skutečné ochraně spotřebitele.
Na začátku řady stížností veřejnému ochránci práv jsou spory mezi sousedy. Počet podnětů, v nichž významnou roli hraje sousedský spor, dokonce stoupá. Nejčastěji jde o problémy soužití nebo konflikty související s bydlením a užíváním nemovitostí. Minimálně každý druhý podnět ve stavebnictví tak souvisí se sousedským sporem a podobné je to u přestupků proti občanskému soužití. Neschopnost dohodnout se je ale typická také např. u záležitostí veřejných cest apod.
Často se setkáváme s problémem, kdy je stavba využívána k jinému účelu, než k jakému byla původně zkolaudována. Střetává se zde soukromé právo vlastníka užívat stavbu podle svého s požadavkem práva veřejného, které chrání veřejný zájem. Proto je třeba ustanovení o tom, že stavba může být užívána jen k účelu, ke kterému byla kolaudována vykládat tak, aby byla respektována vůle vlastníka, ale současně chráněn i veřejný zájem. K porušení veřejného zájmu dochází zpravidla tehdy, pokud je nemovitost odňata účelu bydlení, k čemuž byla kolaudována, a bydlení, jak tomuto pojmu rozumíme, je nahrazeno podnikatelským záměrem, který s bydlením nemá nic společného. Krom vnitřních bezpečnostních a hygienických předpisů je nutné posuzovat také vliv užívání stavby na své okolí. Zástupce veřejné ochránkyně práv, JUDr. Stanislav Křeček, šetřil případ, kdy byla stavba zkolaudována jako rodinný dům, ale reálně je využívána jako ubytovací zařízení. Okolí je tak zatěžováno hlukem a zvýšenou dopravou.
Od ledna 2018 bude mít veřejný ochránce oprávnění, která mu umožní lépe hájit práva osob se zdravotním postižením. Stane se totiž monitorovacím orgánem podle úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
Ochránkyně vytkla České správě sociálního zabezpečení, že opakovaně odnímala vdovský důchod matce pečující o dvě nezaopatřené děti. Žena přitom pokaždé na chybu upozornila, ale nebylo jí to nic platné. ČSSZ svůj chybný postup pouze odůvodňovala technickým nastavením systému výplaty pozůstalostních důchodů. Podle ochránkyně se s takovým stavem nelze smířit. Po jejím šetření úřad své pracovníky poučil a přislíbil systém do budoucna změnit.
Když si někdo koupí nový rodinný dům nebo nový byt v bytovém domě, je osvobozen od daně z nabytí nemovitosti. Pokud si však od 1. ledna 2014 koupil nový byt v rodinném domě, finanční úřad osvobození neuzná, protože v zákoně nejsou oproti dřívější době výslovně osvobozeny „bytové jednotky v rodinných domech“. V letošním roce se totiž Finanční správa přiklonila k doslovnému výkladu zákona a daň včetně úroků požaduje i zpětně – tedy od 1. ledna 2014. Podle veřejné ochránkyně práv se může jednat o nedůvodné znevýhodnění určité skupiny vlastníků a o nezamýšlenou mezeru v zákoně. Ochránkyně navrhuje ministru financí několik možností, jak absurdní situaci vyřešit. Reaguje tím na podněty a dotazy občanů.
Štafeta složená z pracovníků oddělení dohledu nad omezováním osobní svobody Kanceláře veřejného ochránce práv se dnes účastní O2 Pražské štafety pořádané v rámci projektu Yellow Ribbon Run na podporu zaměstnávání osob po výkonu trestu. Ochránkyně nad akcí převzala záštitu.
Ochránkyně se zastala ženy, která 11 let dostávala nižší invalidní důchod, než jaký jí náležel. Po přepočítání na správnou výši přiznal úřad ženě doplatek celkově 200 000 Kč. Nejprve sice úřad uznal nárok na doplacení jen za 5 let zpátky, po šetření ochránkyně doplatil dalšího 3,5 roku, tedy maximum, co zákon umožňuje.
Aktuálně hledáme právničky/právníky se zájmem o problematiku rovného zacházení a ochrany před diskriminací, práv osob se zdravotním postižením, ochrany práv dětí, zaměstnanosti a inspekce práce, zdravotnictví včetně veřejného zdravotního pojištění.
Analýza rozhodnutí českých soudů ukázala, že soudy ve většině případů souhlasí se stanovisky veřejného ochránce práv. Ochránkyně o tom informovala v minulém roce. Stanoviska ochránce slouží k lepšímu uplatňování spravedlnosti v České republice. Poznatků z činnosti veřejné ochránkyně práv využil aktuálně Nejvyšší správní soud v několika svých rozhodnutích.
Přestože Senát novelu stavebního zákona vrací do Sněmovny s několika pozměňovacími návrhy, nepodařilo se odstranit ty nejzávažnější nedostatky, které budou mít výrazný negativní dopad na ochranu práv jednotlivců a aplikační praxi. Zejména jde o omezení práv občanů vyjadřovat se v příslušných řízeních, rozšíření povolování staveb na ohlášení, a související přezkum vydaných souhlasů. Tato opatření délku stavebních řízení nezkrátí. Ochránkyně nicméně oceňuje demokratickou diskusi, která byla na plénu Senátu k této problematice vedena a vysoké úsilí některých senátorů napravit ty nejzávažnější nedostatky.