Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se setkal s předsedou Senátu Parlamentu České republiky Milošem Vystrčilem. Hlavním tématem bylo postavení instituce ombudsmana v rámci ochrany práv lidí v České republice.
Nezaměstnaní si v minulosti nemohli dovolit zapomenout na žádnou ze svých schůzek na úřadu práce. Jakmile se nedostavili a nedoložili vážný důvod, který jim ve schůzce zabránil, úřad je automaticky vyřadil z evidence. V důsledku toho za ně přestal stát hradit zdravotní pojištění. Na přílišnou tvrdost takového pravidla upozorňoval během svého působení každý z ombudsmanů i doposud jediná ombudsmanka. Jejich úsilí se však do zákona promítlo až nyní.
Zejména na zápach si stěžovali někteří obyvatelé domů z okolí továrny na instantní těstoviny. Než se vůbec začaly kopat základy budovy, měli být přizváni ke stavebnímu řízení, aby vznesli své námitky. To se ale nestalo. Ukázala se i pochybení související s odchýlením od původních plánů stavby. Lidé žijící jen kousek odsud se s tím nechtěli smířit a obrátili se na úřady. Když to nepomohlo, místní dívka kontaktovala ombudsmana Stanislava Křečka. Postupy úřadů shledal vadnými stejně jako posléze Ministerstvo pro místní rozvoj, které zrušilo nezákonné rozhodnutí stavebního úřadu.
Venku se ochladilo a dny se začínají nenápadně zkracovat. To je ideální příležitost najít si chvíli klidu, udělat si čaj a začíst se do našeho nejnovějšího Zpravodaje. Některé případy z tohoto čísla mají téměř detektivní zápletku. Většina má dobrý konec a z toho máme velkou radost. U jiných výstupů však výsledek není takový, jaký bychom si přáli. Týká se to třeba našeho výzkumu, který se zaměřil na to, jaká u nás v posledních letech vypadá situace lidí s postižením. Zjistili jsme totiž, že stát vůči těmto lidem plní své povinnosti jen z 38 %. A to opravdu nestačí.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vyjadřuje podporu aktivitě vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové, která při středeční generální audienci u papeže Lva XIV. požádala o zrušení exkomunikace Romů z 15. století. Ombudsman zdůrazňuje, že i historické křivdy si zaslouží pozornost a pokud možno nápravu. Vnímá to jako důležitý krok k uznání lidské důstojnosti a odstranění předsudků, kterým Romové čelí dodnes.
O ukončení zvláštních zápisů do prvních tříd pro ukrajinské děti bude rozhodovat Ústavní soud. Ombudsman Stanislav Křeček a zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm mu k tomu podali své historicky první společné vyjádření. Uvádějí v něm, že s dvojími zápisy nesouhlasí. Považují je za neopodstatněné, škodlivé a protiústavní.
Do aktovky v září patří ořezané tužky, nový rozvrh – a někdy je nezbytné přibalit i lékařský posudek. Ten se týká dětí, jejichž zdravotní stav vyžaduje uvolnění z hodin tělocviku. Jak to chodí v Česku? Nebývají někteří žáci vyloučeni ze sportovních aktivit zbytečně? Daří se základním školám začlenit děti s postižením? Právě na to přináší odpovědi nedávno dokončený výzkum Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana. Výsledky však nejsou příliš příznivé. Podstatná část žáků, která by se mohla zapojit, bývá z tělocviku úplně uvolněna. A tak obvykle sportujícím spolužákům jen přihlíží. Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm připravuje návrhy řešení, jak současný stav zlepšit.
Žádné srozumitelné vysvětlení a poučení o důsledcích operace se ženě z Krnova nedostalo. Až po zákroku jí strčili do ruky informovaný souhlas se sterilizací, kterou jí provedli. Papír podepsala. Kvůli tomu jí Ministerstvo zdravotnictví zamítlo žádost o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Příběh této ženy nakonec dopadl dobře. Díky pomoci ombudsmana ministerstvo vyhovělo její nové žádosti a žena dostala 300 tisíc korun jako odškodnění. Nyní mají novou šanci i další oběti protiprávní sterilizace. Od půlky srpna mohou ženy díky novele zákona podávat znovu žádosti, které dříve ministerstvo zamítlo nebo řízení o nich zastavilo. Stejně tak dává šanci ženám, které dosud neměly odvahu o odškodnění požádat. Novela prodlužuje lhůtu pro podávání žádostí až do začátku ledna 2027.
Trend je jednoznačný, každým rokem u nás přibývá lidí v seniorském věku. Jak může česká společnost využít jejich potenciál a zkušenosti? A na co se naopak musí připravit? Diskuze o ochraně práv seniorů, jejich duševní pohodě, péči, prevenci špatného zacházení, ale třeba i mezigenerační spolupráci probíhá dnes za přítomnosti mistra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na půdě Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana.
V maďarském Debrecínu se k pravidelnému multilaterálnímu jednání sešli český ombudsman Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Polska. Letošní setkání bylo zasvěceno zejména výměně zkušeností s ochranou práv osob omezených na osobní svobodě a ochranou práv zdravotně postižených. Ombudsmani svou činností zajišťují úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení a většina plní i úkoly monitorovacího orgánu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
S diskriminací se může setkat každý z nás. Často se tak děje pouze na základě předsudků a stereotypů. Letos jsme se proto prioritně zaměřili na diskriminaci z důvodu věku. Co je to sendvičová generace a digitální znevýhodnění? Může se zaměstnavatel ptát na věk? A jak se zachovat, když se s diskriminací setkáte? Na koho se obrátit? Poslechněte si nejnovější vydání podcastu Na kávu s ombudsmanem, které se věnuje právě tématu diskriminace.
Jen polovičaté pomoci se získáním dostupného bydlení se od úřadu práce dostalo ženě se třemi dětmi. Když jí končila lhůta nouzového ubytování, poohlížela se po dostupných nájmech. Na pokrytí provize realitní kanceláři a složení kauce ale neměla dost peněz. Proto požádala úřad práce o mimořádnou okamžitou pomoc. Úřad jí přiznal dávku pouze na kauci. Rozhodnutí odůvodnil tím, že ve městě lze najít nájem i bez provize, a proto nemá na peníze na provizi nárok. S postupem úřadu souhlasilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. O opaku je přesvědčil až ombudsman.
V České republice stále existují překážky, které lidem s postižením brání žít podle svých představ – samostatně, důstojně a s rovnými příležitostmi. Vyplývá to z nového výzkumu zástupce ombudsmana, který zjišťoval, jak stát naplňuje některé sliby dané přijetím Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Hodnocení ukazuje, že stát plní své povinnosti jen z 38 %.
„Náboženský teror“ tak podle médií popsali někteří obyvatelé obce Tvarožná nahrávky, které se po většinu dne linuly z jednoho místního pozemku. Ombudsman Stanislav Křeček se rozhodl přímo na místě zjistit, jak se úřady vypořádávají s podobnými případy.
Dospívající chlapec utekl od mámy a otčíma k babičce, protože ho otčím bil. Oznámil to na OSPOD i policii. Pomoci se mu ale nedostalo. Přišel si tak pro radu za dětským ombudsmanem. Ten mu vysvětlil, jak může ve své situaci postupovat, a obrátil se i na OSPOD. Dalších 228 případů řešil dětský ombudsman za dva měsíce svého fungování. Se začátkem školního roku očekává nárůst podnětů zejména z oblasti školství.
Cizincům žádajícím o české občanství Ministerstvo vnitra často nezvládne odpovědět v zákonem dané lhůtě. Na vině je především rostoucí počet žádostí a trvalý nedostatek úředníků. Přestože ministerstvo jejich počet navýšilo, stále to nestačí. Přibývají tak další případy, kdy cizinci čekají na vyjádření úřadu i osmnáct měsíců namísto předepsaných šesti. Lidé v podobné situaci opakovaně žádají o pomoc Kancelář ombudsmana a dětského ombudsmana. Jednotlivé případy se ve spolupráci s ministerstvem daří řešit. Zároveň ale zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm pokládá za důležité nalézt cesty, jak průtahy odstranit systematicky. O věci jednal s ministrem vnitra Vítem Rakušanem.
Stanislav Křeček vyjadřuje plnou podporu nezávislému vyjadřování veřejného ochránce práv Róberta Dobrovodského, který čelí veřejné kritice ze strany premiéra Roberta Fica. Předmětem sporu je návrh, který slovenský ombudsman zaslal Ústavnímu soudu Slovenské republiky. Tento návrh směřuje proti novele zákona upravujícího činnost nevládních organizací. S tím souvisí svobodné sdružování občanské společnosti. Slovenský ombudsman považuje novelu za rozpornou s ústavně zaručenými právy a svobodami.
Opatrovnice neumožnila vyřízení občanského průkazu muži, jehož právní záležitosti spravovala. Vyhodnotila, že to není v jeho zájmu. Argumentovala přitom obavami z možných dluhů. Její postoj však byl v rozporu s názorem soudu. Ten muži sice omezil svéprávnost, nikoli však pro podání žádosti o občanský průkaz. Doklad mohl muži usnadnit řešení běžných situací a zároveň pro něj představoval symbol důstojnosti. Zástupce ombudsmana se muže zastal a pomohl mu průkaz získat.
Kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí aktuálně rozšiřuje několik týmů o nové kolegy a kolegyně. Podívejte se níže na detaily jednotlivých pozic. Záleží nám na rozmanitosti. Jste vítáni bez ohledu na věk, pohlaví, zdravotní stav, rasu, etnický původ, národnost, sexuální orientaci, náboženské vyznání či světový názor. Jsme náročný, ale férový zaměstnavatel. Pokud vás zajímá blíže, jak to u nás chodí, koukněte do naší personální strategie.
Právě hledáme:
V souvislosti s dětským ombudsmanem jsme ve veřejném prostoru zaznamenali nepřesné informace, o tom, kdo tuto funkci vykonává a jaké jsou jeho pravomoci. Stalo se tak například v reportáži CNN Prima News „Problémový tábor na Berounsku“, kde autoři reportáže informovali o chystaném trestním oznámení. Upřesňujeme, že veřejný ochránce práv, ani ochránce práv dětí ve věci popsané reportéry trestní oznámení nepodávají. V reportáži došlo k záměně ochránce práv dětí (nebo též dětského ombudsmana), a rezortního zmocněnce pro ústavní a ochrannou výchovu při Ministerstvu školství (nebo též ombudsmana MŠMT pro ústavní a ochrannou výchovu). Pro lepší přehled o tom, kdo jsou a co dělají ochránce práv dětí a zmocněnec Ministerstva školství, přinášíme stručné informace.
