Jak reagují české úřady, když se na ně obrátí cizinec v jiném než úředním jazyce (češtině či slovenštině)? To zjišťoval nový výzkum ombudsmana. Z jeho výsledků vyplývá, že přístup úřadů k cizojazyčným elektronickým podáním není jednotný. Roli hraje složitost podání i jazyková vybavenost úředníků. Ministerstvo vnitra vyzvalo úřady, aby se řídily doporučeními, která z výzkumu ombudsmana vyplývají.
Chcete se podílet na ochraně práv občanů a zlepšovat fungování veřejné správy? Je vám blízká oblast pozemkového práva, evidence obyvatel nebo matričních úřadů? A co státní služba a služební poměr nebo dozor a kontrola státu nad územní samosprávou? Pokud jste si u některé z těchto otázek řekli ano, pak možná hledáme právě vás.
Upřímně nás těší, že Otakara Motejla, prvního českého ombudsmana, dnes prezident Petr Pavel ocenil státním vyznamenáním. Za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva mu propůjčil in memoriam Řád Tomáše Garrigua Masaryka. S úctou na Otakara Motejla vzpomínáme. Jeho moudrost, lidskost a odhodlání bojovat za spravedlnost jsou pro nás vzorem a inspirací.
Až do 18. listopadu si mohou návštěvníci Galerie U Františkánů prohlédnout výstavu komiksů s názvem Kreslená pravda – obchodování s lidmi očima mladých umělců. Zpracovává téma vykořisťování pomocí příběhů, které se snoubí s podmanivými obrazy. Mladí tvůrci, jejichž komiksy a plakáty jsou na výstavě k vidění, jsou vrstevníky dětí, které vykořisťování čelí. Výstava je vyvrcholením výtvarné soutěže. V ní měli studenti uměleckých škol navrhnout letáky s komiksy tak, aby si děti uvědomily, že oni nebo jejich kamarádi mohou být v podobné situaci. Vzniklé práce pomáhají šířit, na koho se mohou ohrožené děti obrátit. Výstava představuje všechny návrhy mladých tvůrců.
Facky, klečení u zdi či výhružky stále patří mezi výchovné prostředky v některých dětských domovech a výchovných ústavech. V poslední době podobnou praxi zjistil zástupce ombudsmana a dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm hned na několika místech Česka. Vůči tamním zaměstnancům již podal trestní oznámení.
Podporujeme participaci lidí s postižením a vůbec všech, kdo mají zájem přispět svými poznatky z praxe. Napište nám, v čem podle vás norma nevyhovuje a jak byste ji upravili.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček se setkal s předsedou Senátu Parlamentu České republiky Milošem Vystrčilem. Hlavním tématem bylo postavení instituce ombudsmana v rámci ochrany práv lidí v České republice.
Nezaměstnaní si v minulosti nemohli dovolit zapomenout na žádnou ze svých schůzek na úřadu práce. Jakmile se nedostavili a nedoložili vážný důvod, který jim ve schůzce zabránil, úřad je automaticky vyřadil z evidence. V důsledku toho za ně přestal stát hradit zdravotní pojištění. Na přílišnou tvrdost takového pravidla upozorňoval během svého působení každý z ombudsmanů i doposud jediná ombudsmanka. Jejich úsilí se však do zákona promítlo až nyní.
Zejména na zápach si stěžovali někteří obyvatelé domů z okolí továrny na instantní těstoviny. Než se vůbec začaly kopat základy budovy, měli být přizváni ke stavebnímu řízení, aby vznesli své námitky. To se ale nestalo. Ukázala se i pochybení související s odchýlením od původních plánů stavby. Lidé žijící jen kousek odsud se s tím nechtěli smířit a obrátili se na úřady. Když to nepomohlo, místní dívka kontaktovala ombudsmana Stanislava Křečka. Postupy úřadů shledal vadnými stejně jako posléze Ministerstvo pro místní rozvoj, které zrušilo nezákonné rozhodnutí stavebního úřadu.
Venku se ochladilo a dny se začínají nenápadně zkracovat. To je ideální příležitost najít si chvíli klidu, udělat si čaj a začíst se do našeho nejnovějšího Zpravodaje. Některé případy z tohoto čísla mají téměř detektivní zápletku. Většina má dobrý konec a z toho máme velkou radost. U jiných výstupů však výsledek není takový, jaký bychom si přáli. Týká se to třeba našeho výzkumu, který se zaměřil na to, jaká u nás v posledních letech vypadá situace lidí s postižením. Zjistili jsme totiž, že stát vůči těmto lidem plní své povinnosti jen z 38 %. A to opravdu nestačí.
Veřejný ochránce práv Stanislav Křeček vyjadřuje podporu aktivitě vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny Lucie Fukové, která při středeční generální audienci u papeže Lva XIV. požádala o zrušení exkomunikace Romů z 15. století. Ombudsman zdůrazňuje, že i historické křivdy si zaslouží pozornost a pokud možno nápravu. Vnímá to jako důležitý krok k uznání lidské důstojnosti a odstranění předsudků, kterým Romové čelí dodnes.
O ukončení zvláštních zápisů do prvních tříd pro ukrajinské děti bude rozhodovat Ústavní soud. Ombudsman Stanislav Křeček a zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm mu k tomu podali své historicky první společné vyjádření. Uvádějí v něm, že s dvojími zápisy nesouhlasí. Považují je za neopodstatněné, škodlivé a protiústavní.
Do aktovky v září patří ořezané tužky, nový rozvrh – a někdy je nezbytné přibalit i lékařský posudek. Ten se týká dětí, jejichž zdravotní stav vyžaduje uvolnění z hodin tělocviku. Jak to chodí v Česku? Nebývají někteří žáci vyloučeni ze sportovních aktivit zbytečně? Daří se základním školám začlenit děti s postižením? Právě na to přináší odpovědi nedávno dokončený výzkum Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana. Výsledky však nejsou příliš příznivé. Podstatná část žáků, která by se mohla zapojit, bývá z tělocviku úplně uvolněna. A tak obvykle sportujícím spolužákům jen přihlíží. Zástupce dětského ombudsmana Vít Alexander Schorm připravuje návrhy řešení, jak současný stav zlepšit.
Žádné srozumitelné vysvětlení a poučení o důsledcích operace se ženě z Krnova nedostalo. Až po zákroku jí strčili do ruky informovaný souhlas se sterilizací, kterou jí provedli. Papír podepsala. Kvůli tomu jí Ministerstvo zdravotnictví zamítlo žádost o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Příběh této ženy nakonec dopadl dobře. Díky pomoci ombudsmana ministerstvo vyhovělo její nové žádosti a žena dostala 300 tisíc korun jako odškodnění. Nyní mají novou šanci i další oběti protiprávní sterilizace. Od půlky srpna mohou ženy díky novele zákona podávat znovu žádosti, které dříve ministerstvo zamítlo nebo řízení o nich zastavilo. Stejně tak dává šanci ženám, které dosud neměly odvahu o odškodnění požádat. Novela prodlužuje lhůtu pro podávání žádostí až do začátku ledna 2027.
Trend je jednoznačný, každým rokem u nás přibývá lidí v seniorském věku. Jak může česká společnost využít jejich potenciál a zkušenosti? A na co se naopak musí připravit? Diskuze o ochraně práv seniorů, jejich duševní pohodě, péči, prevenci špatného zacházení, ale třeba i mezigenerační spolupráci probíhá dnes za přítomnosti mistra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky na půdě Kanceláře ombudsmana a dětského ombudsmana.
V maďarském Debrecínu se k pravidelnému multilaterálnímu jednání sešli český ombudsman Stanislav Křeček a jeho zástupce Vít Alexander Schorm se svými protějšky ze Slovenska, Maďarska a Polska. Letošní setkání bylo zasvěceno zejména výměně zkušeností s ochranou práv osob omezených na osobní svobodě a ochranou práv zdravotně postižených. Ombudsmani svou činností zajišťují úkoly národního preventivního mechanismu podle Opčního protokolu k Úmluvě OSN proti mučení a většina plní i úkoly monitorovacího orgánu podle Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.
S diskriminací se může setkat každý z nás. Často se tak děje pouze na základě předsudků a stereotypů. Letos jsme se proto prioritně zaměřili na diskriminaci z důvodu věku. Co je to sendvičová generace a digitální znevýhodnění? Může se zaměstnavatel ptát na věk? A jak se zachovat, když se s diskriminací setkáte? Na koho se obrátit? Poslechněte si nejnovější vydání podcastu Na kávu s ombudsmanem, které se věnuje právě tématu diskriminace.
Jen polovičaté pomoci se získáním dostupného bydlení se od úřadu práce dostalo ženě se třemi dětmi. Když jí končila lhůta nouzového ubytování, poohlížela se po dostupných nájmech. Na pokrytí provize realitní kanceláři a složení kauce ale neměla dost peněz. Proto požádala úřad práce o mimořádnou okamžitou pomoc. Úřad jí přiznal dávku pouze na kauci. Rozhodnutí odůvodnil tím, že ve městě lze najít nájem i bez provize, a proto nemá na peníze na provizi nárok. S postupem úřadu souhlasilo i Ministerstvo práce a sociálních věcí. O opaku je přesvědčil až ombudsman.
V České republice stále existují překážky, které lidem s postižením brání žít podle svých představ – samostatně, důstojně a s rovnými příležitostmi. Vyplývá to z nového výzkumu zástupce ombudsmana, který zjišťoval, jak stát naplňuje některé sliby dané přijetím Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Hodnocení ukazuje, že stát plní své povinnosti jen z 38 %.
„Náboženský teror“ tak podle médií popsali někteří obyvatelé obce Tvarožná nahrávky, které se po většinu dne linuly z jednoho místního pozemku. Ombudsman Stanislav Křeček se rozhodl přímo na místě zjistit, jak se úřady vypořádávají s podobnými případy.
