Listina základních práv EU a a problematika její aplikační praxe
Expertní kulatý stůl, jehož spolupořadatelem je Úřad vlády ČR, probíhá v rámci národního fóra o budoucnosti Evropské unie. Zaměří se na vztah mezi právy obsaženými vi Listině a obecnými zásadami právními, na otázku dělby kompetencí mezi EU a členskými státy apod.
Expertní kulatý stůl
Listina základních práv EU a a problematika její aplikační praxe
probíhající v rámci národního fóra o budoucnosti Evropské unie
Místo: Kancelář veřejného ochránce práv, Údolní 39, Brno
Datum: 30.5.2013
Co je národní fórum o budoucnosti Evropské unie?
Národní fórum o budoucnosti Evropské unie představuje zastřešující název série konferencí a expertních kulatých stolů pořádaných k tematickým okruhům souvisejícím s aktuálním vývojem evropské integrace. K nim náleží jak problematika demokratické legitimizace unijního rozhodovacího procesu a podoby evropských institucí, tak otázky dalšího vývoje vnitřního trhu a hospodářské a měnové unie. Národní fórum o budoucnosti Evropské unie navazuje na stejnojmenný projekt, realizovaný před deseti lety v souvislosti s debatami probíhajícími na půdě Konventu o budoucnosti Evropy. Na konference a kulaté stoly jsou zváni zástupci politické reprezentace, státní správy, územní a zájmové samosprávy, akademické sféry, think-tanků a dalších institucí.
Co je smyslem předmětného expertního kulatého stolu?
Kulatý stůl „Listina základních práv EU a problematika její aplikační praxe“, který Úřad vlády ČR organizuje ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv v Brně, se zaměří na problémové okruhy spojené s aplikací Listiny základních práv EU. Tento dokument připravený původně ve formě právně nezávazné deklarace nabyl po přijetí Lisabonské smlouvy stejné právní síly, jakou mají zakládací smlouvy (čl. 6 Smlouvy o EU, též srov. tzv. lisabonský nález Ústavního soudu ČR).
Klíčovou je nepochybně otázka rozsahu působnosti Listiny. Na jedné straně tak sice tzv. horizontální klauzule omezují aplikační rámec, v němž se má Listina pohybovat. Na druhé straně však Vysvětlení k Listině (Explanations) připouštějí i širší aplikační pole pro její využití. Praxe založená na extensivní interpretaci svěřených pravomocí, která bývá někdy v souvislosti s výkladovou praxí Soudního dvora EU v odborné literatuře konstatována, tak v souladu se starší judikaturou (doktrína ERT) umožňuje dojít k závěru, že Soudní dvůr bude v budoucnosti dovozovat svoji pravomoc vůči orgánům členských států i v případech, které stricto sensu nespadají pod situaci, kdy členské státy přímo „uplatňují právo Unie.“ Značnou pozornost vzbudilo nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci Akerberg Fransson (C-617/10), které podle jeho kritiků dává obavám z extense aplikace Listiny do národních právních a ústavních řádů za pravdu. Ostatně zcela explicitně a kriticky na tento judikát Soudního dvora EU reagoval německý Spolkový ústavní soud svým rozhodnutím ve věci protiteroristické databáze z 24.4.2013.
Z výše řečeného vyplývají následující otazníky? Jaký je vztah mezi právy obsaženými v Listině a obecnými zásadami právními? Jaká výkladová praxe Listiny je z hlediska zachování dělby kompetencí mezi EU a členskými státy žádoucí? Do jaké míry lze zachovat oddělení ústavního řádu členských států a jeho výklad v rukou ústavních soudů? Napomůže Listina prosazení doktríny hierarchické nadřazenosti (nikoli jen aplikační přednosti) evropského práva nad právem ústavním? Jaký smysl může v tomto kontextu mít britsko-polský (potenciálně též český) Protokol k Listině na výklad evropského práva vůči těmto státům? Ovlivní výkladová praxe Soudního dvora EU ve vztahu k Listině ochotu ústavních soudů členských států pokládat předběžné otázky Soudnímu dvoru EU? Jakým způsobem ovlivní interpretace práv obsažených v Listině činnost orgánů veřejné správy v členských zemích?
Program
13:30 – 14:00 registrace účastníků
14:00 – 14:15 Úvodní slovo veřejného ochránce práv Pavla Varvařovského
14:15 – 15:30 Listina základních práv EU – na cestě od deklarace k právně závaznému dokumentu
Jaký je vztah mezi Listinou a národními katalogy lidských práv? Jakou úlohu budou po přijetí Listiny hrát obecné zásady právní v judikatuře Soudního dvora EU? Jaký význam mají její horizontální klauzule? Jaká role připadá Vysvětlením k Listině? A jaký dopad bude mít Listina ve výsledku na fungování veřejné správy v členských zemích?
rozpravy se m.j. zúčastní:
Jan Filip, soudce Ústavního soudu ČR
Vojtěch Belling, státní tajemník pro evropské záležitosti
Miroslav Přidal, Kancelář veřejného ochránce práv
diskuse
15:30 – 15:45 přestávka
15:45 – 17:00 Výkladová praxe Soudního dvora EU ve vztahu k Listině základních práv
Jak lze interpretovat rozhodnutí ve věci Akerberg Fransson v kontextu starší judikatury Soudního dvora EU (ERT, DEB, Melloni atd.)? V jakém světle lze vnímat reakci Spolkového ústavního soudu v případu tzv. antiteroristické databáze (1 BvR 1215/07)? Může mít tzv. český (britsko-polský) Protokol k Listině význam jako nástroj řešení výkladového sporu mezi soudy?
rozpravy se m.j. zúčastní:
Jan M. Passer, předseda senátu Nejvyššího správního soudu
Martin Smolek, vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU
Lenka Pítrová, ředitelka Odboru koncepčního a institucionálního SEZ, Úřad vlády ČR