Odepření vstupu do kavárny kvůli postižení dítěte byla diskriminace, rozhodl dánský úřad
Dánský Úřad pro rovné zacházení rozhodl, že kavárna musí vyplatit dítěti se zdravotním postižením i jeho matce odškodné v celkové výši 10 000 dánských korun.
Od roku 2009 je ombudsman národním orgánem pro rovné zacházení a ochranu před diskriminací. Jeho úkolem je poskytovat obětem diskriminace metodickou pomoc, provádět výzkumy v oblasti diskriminace, vydávat doporučení k prosazování rovného zacházení.
Zatímco „tradiční“ působnost ombudsmana se vztahuje pouze na úřady a instituce vykonávající státní správu, v oblasti diskriminace se ombudsman může zabývat i stížnostmi na diskriminační jednání obcí (např. při pronajímání obecních bytů), zaměstnavatelů (při výběru zaměstnanců, odměňování, ukončování pracovního poměru apod.), obchodníků (při nabízení produktů a služeb), škol a dalších.
Diskriminací se obecně rozumí odlišné zacházení ve srovnatelných situacích bez rozumného odůvodnění. Nestačí se však diskriminovaným či diskriminovanou pouze cítit – diskriminace musí skutečně existovat jako jednání popsané a zakázané zákonem. Antidiskriminační zákon stanoví, z jakých důvodů je rozlišování mezi lidmi nepřípustné. Jsou to rasa, etnický původ, národnost, státní příslušnost, pohlaví, sexuální orientace, věk, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víra a světový názor. Současně antidiskriminační zákon vymezuje situace, v nichž je diskriminace zakázána. Jde o zaměstnání, podnikání, vzdělání, zdravotní péči, poskytování zboží a služeb včetně bydlení, pokud jsou nabízeny veřejnosti.
Některé další zákony (např. školský zákon, zákoník práce, zákon o ochraně spotřebitele aj.) zakazují diskriminaci i z jiných důvodů, např. z důvodu členství v odborových organizacích či politických stranách, z důvodu rodinného stavu, sociálního původu, majetku atd. Na jejich dodržování dohlížejí jiné kontrolní orgány, např. Česká školní inspekce, Česká obchodní inspekce, inspektoráty práce aj.
Výpověď z práce kvůli věku
Paní Marie dosáhla důchodového věku a zaměstnavatel se jí chtěl zbavit, stejně jako několika dalších starších kolegyň. Snažil se je přimět k tomu, aby přistoupily na dohodu o ukončení pracovního poměru. Těm, které odmítly, nevyplatil roční odměny a vyhrožoval jim, že je bude přesouvat z místa na místo a znepříjemňovat jim zaměstnání tak, že samy odejdou. Když se nedaly zastrašit, dal jim výpověď pro nadbytečnost, ale vzápětí na jejich místa vypsal výběrové řízení.
Paní Marie se s diskriminací nesmířila a rozhodla se bránit. Potvrdili jsme, že šlo o diskriminaci z důvodu věku. Paní Marie se obrátila na soud a uspěla. Soud rozhodl, že její výpověď pro nadbytečnost je neplatná. Zaměstnavatel se odvolal, ale neuspěl. Případ definitivně uzavřel Nejvyšší soud, který rozhodnutí nižších soudů potvrdil.
Zákaz vstupu do prodejny s kočárkem
Majitelka obchodu s potravinami nechtěla v prodejně kočárky, a tak na dveře umístila obrázek s přeškrtnutým kočárkem. Paní Ivana nechtěla nechávat svého dvouletého syna v kočárku samotného venku před dveřmi, když byl obchod dostatečně prostorný i pro její kočárek. Obrátila se tedy na Českou obchodní inspekci, která se ale jejím problémem odmítla zabývat.
Nakonec se paní Ivana obrátila na ombudsmana. Ombudsman situaci posoudil jako nepřímou diskriminaci z důvodu pohlaví. Ačkoli se na první pohled může zdát, že si obchodníci mohou stanovit své podmínky, jak uznají za vhodné, není to tak vždy. Ani obchodníci nesmí diskriminovat – jejich podmínky a pravidla nesmí při nákupu zboží nespravedlivě dopadat na rodiče malých dětí.
Po upozornění ombudsmana provozovatelka obrázek s přeškrtnutým kočárkem odstranila. Bezpečnost zákazníků je možné řešit i jinými způsoby než úplným zákazem vstupu rodičů s kočárky. Pokud zrovna obchod nebude plný zákazníků a neohrozí to ničí bezpečnost, provozovatelka rodičům vjezd s kočárkem dovolí.
Nepřidělení obecního bytu kvůli etnicitě
Paní Růžena se potřebovala přestěhovat do bytu, který by lépe vyhovoval jejímu synovi se zdravotním postižením. Dvakrát žádala o městský byt, dvakrát vyhrála výběrové řízení, ale město s ní nájemní smlouvu neuzavřelo. Paní Růženě se postup města nelíbil a obrátila se na ombudsmana.
Ombudsman zjistil, že město jednalo s paní Růženou jinak než s jinými žadateli o byt. Žadatelé, kteří splnili podmínky pro přidělení bytu a nebyli Romové, byt od města dostali. Paní Růžena jako Romka byt nedostala. Ombudsman řekl, že to je diskriminace, a doporučil paní Růženě, aby se soudila, pokud se s městem nedohodne. Město uznalo svou chybu a s paní Růženou uzavřelo smlouvu na byt na dobu neurčitou.
Podívejte se na výstupy z naší činnosti nebo si vyhledejte naše zajímavé případy.
Dánský Úřad pro rovné zacházení rozhodl, že kavárna musí vyplatit dítěti se zdravotním postižením i jeho matce odškodné v celkové výši 10 000 dánských korun.
Podle Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE) dosáhneme genderové rovnosti za stávajícího tempa až za 60 let.
Za porušení zákazu hrozí podle předkládaného zákona pokuta až do výše 45 tisíc eur.