Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Další aktivity > TV seriál > Ochránce I (2011) > Seriál ČT „Ochránce“ – 12. díl: Příspěvek na péči

Seriál ČT „Ochránce“ – 12. díl: Příspěvek na péči

18. listopadu 2011

Pečujete o někoho, kdo se o sebe pro své zdravotní postižení nedokáže postarat sám nebo takovou pomoc potřebujete sami? 12. díl seriálu Ochránce vysílaný na ČT2 v úterý 22. 11. v 17.20 hod a v repríze ve středu 23. 11. v 9:35 hod poradí, jak se domoci příspěvku na péči, který vám náleží.

Paní Návratová už několik let pečuje o syna, který trpí závažnou formou lupénky, takže vyžaduje každodenní zvýšenou péči. Musela kvůli tomu dokonce odejít ze zaměstnání. Vzhledem k zdravotnímu stavu syna, jeho závislosti na péči a schopnosti postarat se sám o sebe, požádala o zvýšení příspěvku na péči z prvního na druhý stupeň. Magistrát na základě zprávy posudkového lékaře její žádost zamítl, stejně tak následně i posudková komise MPSV. Paní Návratová sice doložila odborné lékařské zprávy, které dokládaly závažnost onemocnění, ale chyběly v nich informace o tom, jaký dopad má toto onemocnění na soběstačnost a schopnost syna pečovat o sebe sám. V případě, že onemocnění nepatří k běžným a je pravděpodobné, že posudkový lékař nebude mít detailní znalosti o jeho dopadech, doporučuje ochránce komunikovat s ošetřujícím lékařem, aby podklady o zdravotním stavu žadatele o příspěvek na péči pro okresní správu sociálního zabezpečení nevyplnil jen formálně, ale zaznamenal i dopady onemocnění na schopnost žadatele starat se sám o sebe. Na základě tohoto doporučení požádala paní Návratová o příspěvek na péči znovu s tím, že ošetřující lékaři specifikovali dopady onemocnění. Touto cestou se jí podařilo dosáhnout zvýšení příspěvku.

Sedmiletý Erik Rebernak trpí nízkofunkčním autismem. Jeho rodiče několikrát marně žádali o zvýšení příspěvku na péči. Opakovaně se však setkali s tím, že posudkoví lékaři si neuvědomují závažnost tohoto postižení a ve svých posudcích nedostatečně zohledňují náročnost péče, kterou autisté potřebují. Stávalo se, že i přes lékařské posudky a stanovenou diagnózu posudkoví lékaři konstatovali, že jde třeba jen o nezralost dítěte. Ochránce v těchto případech rodičům doporučuje, aby intenzivně spolupracovali s ošetřujícím lékařem a psychologem. Zejména ošetřující lékař je důležitý, protože dává posudkovému lékaři lékařskou zprávu, na jejíž podrobnosti a srozumitelnosti závisí, do jaké míry posudkový lékař diagnózu a její dopady na schopnosti dítěte vyhodnotí. Potvrzují to i zkušenosti některých úspěšných rodičů, kteří například uváděli, že pomohlo, když ošetřující lékař pro lepší představu posudkového lékaře ve své zprávě připodobnil handicap autistického dítěte k jinému postižení, například k hluchotě, slepotě, schizofrenii apod. Je tedy důležité, aby byl ošetřující lékař obeznámen se specifiky autismu. Stejně tak je důležitá spolupráce se sociálními pracovníky provádějícími sociální šetření. Je třeba seznámit je s projevy autismu a především u jednotlivých hodnocených úkonů konkrétně popsat specifické obtíže, které je doprovázejí nebo přímo znemožňují, aby je sociální pracovnice slovně vepsala do protokolu namísto nic neříkajících čárek (zvládá-nezvládá). Je také vhodné mít k dispozici diagnostiku a vyšetření od organizace pomáhající lidem s autismem (APLA).

Paní Horáková žije déle než 40 let s roztroušenou sklerózou a podle svých pečovatelek dávno dosahuje nejvyššího stupně závislosti na péči. Přestože nyní už sama nedokáže udělat téměř žádnou z běžných každodenních činností, posudková lékařka jí několik let odmítala přiznat příspěvek odpovídající jejímu zdravotnímu stavu. U některých činností, které sociální pracovníci při místním šetření posoudili, že je paní Horáková sama nezvládá, posudková lékařka je hodnotila jako zvládnuté, aniž by řádně odůvodnila, jak k rozdílnému hodnocení dospěla. Posouzení schopnosti paní Horákové samostatné péče o vlastní osobu a soběstačnosti ze strany posudkových orgánů budilo nedůvěru. Rozhodnutí nebyla odůvodněná, nebyly řádně vysvětleny rozdíly v hodnocení. Posudky nebyly úplné ani přesvědčivé. Ochránce proto žádal Ministerstvo práce a sociálních věcí o provedení přezkumného řízení a provedení kontroly posudkového zhodnocení, a to k datu podání první žádosti, tj. od roku 2007. Přezkumné řízení vedlo k rozhodnutí, kterým byl v roce 2011 paní Horákové přiznán příspěvek na péči ve 4. stupni závislosti se zpětnou platností a byl jí také za přibližně čtyři roky zpětně doplacen.

 

Již odvysílané díly seriálu najdete v archivu ČT na www.ceskatelevize.cz 
Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv