Zveřejněno
Znalecký systém má vážné trhliny. Zástupce ombudsmana proto zahajuje šetření
Znalecké posudky hrají podstatnou roli v soudních řízeních. Od jejich závěrů se často odvíjí rozhodnutí o důležitých životních otázkách, jako je například svěření dítěte do péče nebo omezení svéprávnosti. Z podnětů od stěžovatelů i z dalších veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že znalecká činnost naráží na závažné problémy. Zástupce ombudsmana proto zahájil šetření z vlastní iniciativy. Spolupracovat bude s Ministerstvem spravedlnosti i odbornou veřejností.
Zástupce ombudsmana je znepokojený stavem znalecké činnosti v České republice. Jeho poznatky totiž svědčí o vážných systémových problémech.
Například v některých odvětvích působí extrémně málo znalců – v dětské a dorostové psychiatrii jich je aktuálně pouze šest.
Nepřehledná může být i samotná evidence jednotlivých oborů a odvětví znalecké činnosti. V současné době totiž existují dva seznamy podle starého zákona č. 36/1967 Sb. a nového zákona č. 254/2019 Sb., které se liší. „To může být matoucí zejména nejen pro soudce, ale i pro každého, kdo chce požádat znalce o zpracování znaleckého posudku, “ uvedl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
Významnou část nedostatků představuje i nedostatečná kvalita znaleckých posudků. Někteří znalci používají zastaralé nebo nevhodné metody, jiní nepracují se všemi podklady, které mají k dispozici. V některých oborech také chybí obecně uznávané postupy a standardy, které by sjednotily práci znalců a zvýšily její odbornou úroveň.
Stává se také, že někteří znalci (včas) neinformují soudce o tom, že nedokážou odpovědět na položené otázky nebo že úkol přesahuje jejich odbornost. Takové situace mohou vést k průtahům v řízení či nutnosti vyžádat si posudek od jiného znalce.
„Znalecké posudky mohou mít zásadní dopad na osudy konkrétních lidí. Ty se často dotýkají zranitelných skupin osob (zejména dětí či lidí s duševním onemocněním). Cílem mého šetření je pojmenovat příčiny těchto problémů a také navrhnout konkrétní způsoby jejich řešení,“ doplnil Schorm.
Během šetření bude zástupce ombudsmana spolupracovat s Ministerstvem spravedlnosti, které vykonává dohled nad znalci. K debatě přizvou také zástupce odborné veřejnosti, kteří mají dlouhodobé zkušenosti se znalci. Oslovit chtějí například advokáty, neziskové organizace nebo členy poradních a pracovních orgánů Úřadu vlády.
„Ministerstvo již delší dobu poukazuje na skutečnost, že nedostatek znalců v některých odvětvích, především v psychiatrii, je systémový problém, který je třeba řešit mezirezortně. Iniciativa zástupce ombudsmana je připravena navázat na dosavadní aktivity ministerstva na tomto poli a společně přispět k objektivnímu zhodnocení současného stavu i návrhům na jeho systémové řešení,“ doplnil Radek Čujan, ředitel odboru soudních znalců a tlumočníků Ministerstva spravedlnosti.
Znalec – osoba, která má odborné znalosti (například vysokoškolské vzdělání a dlouhodobou praxi) a úspěšně složila vstupní zkoušku na Ministerstvu spravedlnosti.
Znalecké obory a odvětví – kategorie, podle kterých se člení znalecká činnost.
- Obor označuje širší oblast odborného zaměření znalce (například zdravotnictví, ekonomika nebo stavebnictví),
- Odvětví představuje užší odbornost v rámci oboru (například ortopedie, účetnictví nebo údržba staveb).