Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888




Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2020 > Výzkum rozhodování soudů o podpůrných opatřeních: nejčastěji volí omezení svéprávnosti

Výzkum rozhodování soudů o podpůrných opatřeních: nejčastěji volí omezení svéprávnosti

19. listopadu 2020

Celkem je v Česku asi 40 tisíc lidí omezených ve svéprávnosti. Výzkum zástupkyně ombudsmana, který analyzoval 256 rozhodnutí soudů z let 2013 až 2019, ukazuje, že omezení svéprávnosti je nejčastěji využívaným opatřením u lidí, kteří potřebují podporu v rozhodování. Nejčastěji soudy omezují svéprávnost v oblasti nakládání s majetkem. Průměrná částka, se kterou mohou tito lidé nakládat je 3170 korun, což je méně než životní minimum. Třetina lidí má dokonce méně než tisíc korun měsíčně. Všechny platby nad tuto částku za ně musí provádět opatrovník.

V téměř 40 % analyzovaných rozsudků soud rozhodl o omezení všech nebo téměř všech oblastí právního jednání. Téměř polovina lidí byla omezena také ve výkonu volebního práva.  

Přitom Úmluva o právech osob se zdravotním postižením vyžaduje, aby byla zajištěna ochrana zranitelných lidí tak, aby nedocházelo k ztrátě svéprávnosti – například prostřednictvím institutu nápomoci při rozhodování nebo zastoupení členem domácnosti.  Jejich využívání však brání fakt, že mnozí nemají žádnou blízkou osobu, která by jim mohla v životě pomáhat.  

Nejčastěji využívanou alternativou je ustanovení opatrovníka bez omezení svéprávnosti, tedy zastoupení člověka rodinným příslušníkem či obcí, pokud si není sám schopen zajistit zástupce například sepsáním plné moci. Opatrovníka bez omezení svéprávnosti často využívají lidé, kteří jsou dlouhodobě v ústavní péči a nehrozí tedy, že by se svým jednáním nějak poškodili.  

„Je to rychlejší a pohodlnější než omezení svéprávnosti, zároveň člověk nedostane nálepku 'nesvéprávný,' kterou vnímá většina těchto lidí velice úkorně,“ uvedla zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková.  Současně ale dodává, že nezbytnou podmínkou je, aby soud jednoznačně stanovil povinnosti opatrovníka. V podnětech na výkon veřejného opatrovnictví, které v rámci své působnosti šetří, se často setkává s tím, že lidem vadí již samotné rozhodnutí o omezení svéprávnosti a to, že někdo cizí má rozhodovat, jak naloží se svým majetkem.  

„Pozitivní vliv mělo zavedení povinnosti soudů před vydáním rozhodnutí osobně zhlédnout člověka, o kterém rozhodují, či pravidelný přezkum svéprávnosti po třech, výjimečně po pěti letech. V jednom zkoumaném případu byl například posuzovaný zbaven svéprávnosti Lidovým soudem v roce 1955. Další přezkum jeho svéprávnosti nastal až v roce 2015. Soud jej tedy neviděl celých 60 let,“ uvedla zástupkyně ombudsmana. 

Právník Jiří Černý, který se mimo jiné specializuje na zastupování klientů v soudních řízeních o svéprávnosti, například pro sociální službu organizace Quip, k tomu uvádí své zkušenosti: “Ve své praxi zastupování klientů v soudních řízeních o svéprávnosti se stále v obrovské míře setkávám s přístupem některých soudců, podle nichž je pro klienty nejlepší je ve svéprávnosti co nejvíce omezit. Podobně bohužel jednají někdy také advokáti, kteří vystupují jako procesní opatrovníci nebo znalci, jejichž posudkem se soudci řídí (dle výzkumu v 88 % případů). Pokud má obdobný odborně překonaný názor také veřejný opatrovník posuzovaného, je pak velmi časově náročné klienta před zbytečně silným omezením uchránit. Proto jsem rád, že byl uskutečněn výzkum, který přináší zásadní statistická data k této problematice,” říká Jiří Černý, který je také členem poradního orgánu ombudsmana pro oblast ochrany práv osob se zdravotním postižením. 

Od zásahů do svéprávnosti postupně v důsledku přijetí Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením postupně upouštějí země po celém světě. Například Rakousko minulý rok zcela nahradilo svůj starý systém, který byl podobný tomu českému, novými způsoby zastoupení, které nemají vliv na svéprávnost člověka.   

Výzkum vznikl v rámci monitorování naplňování Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením. Zástupkyně ombudsmana analyzovala 256 rozhodnutí soudů z let 2013 – 2019, které jí zaslaly samotné soudy. 

Zpráva z výzkumu:  

 Křižovatky autonomie. Praxe soudů při rozhodování o podpůrných opatřeních  (11.8 MB, Adobe Acrobat dokument)

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv