Veřejný ochránce práv - Výzkum – obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení
Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888


Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2020 > Výzkum – obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení

Výzkum – obecní bydlení z pohledu práva na rovné zacházení

19. června 2020

Ombudsman zveřejnil zprávu z výzkumu týkajícího se obecního bydlení z pohledu práva na rovné zacházení. Výzkum realizovala bývalá ombudsmanka a zabývala v něm zejména pravidly pro přidělování obecních bytů. Pozornost se však zaměřila také na stav bytového fondu obcí a sociální práci s klienty v bytové nouzi. Omezená dostupnost obecního bydlení a bytová nouze spolu totiž úzce souvisí. 


Na ombudsmana se opakovaně obrací lidé, kteří jsou v bytové nouzi. Pro některé z nich je jednou z mála možností, jak získat standardní bydlení, nájem obecního bytu. Jejich žádosti jsou však mnohdy neúspěšné, protože nesplní pravidla, která si obce pro přidělení bytů stanovují. V některých případech však mohou být taková pravidla v rozporu se zákazem diskriminace, a tedy nezákonná. 

První ombudsman Otakar Motejl vydal již v roce 2010 doporučení k naplňování práva na rovné zacházení s žadateli o pronájem obecního bytu. S problematickými pravidly přidělování obecních bytů se však ombudsmani setkávali i nadále. Přístupy jednotlivých obcí při přidělování obecních bytů se zabývali především na základě podnětů a hodnotili tak přístup konkrétních obcí. Podmínky jednotlivých obcí se však velmi liší. Proto jsme přistoupili v minulém roce k realizaci výzkumu, jehož cílem je přinést ucelenější přehled o stavu obecního bydlení a o pravidlech obcí pro přidělování bytů z pohledu práva na rovné zacházení. 

Samotného výzkumu se formou dotazníkového šetření zúčastnilo v polovině roku 2019 celkem 395 obcí. V rámci výzkumu byly analyzovány zásady pro přidělování obecních bytů od 241 obcí. Při šetření byla zkoumána kritéria jednotlivých zásad, která už ombudsman v minulosti hodnotil, jako například znevýhodňování osob pobírajících rodičovský příspěvek či peněžitou pomoc v mateřství nebo znevýhodnění z důvodu zdravotního postižení. Sledovaná kritérii byla doplněna o další, která považuje za nezákonná Ministerstvo vnitra. 

Některé poznatky z výzkumu: 

  • Poptávka po obecním bydlení výrazně převyšuje nabídku, o jeden volný obecní byt žádá průměrně 17 zájemců. Některé obecní byty zůstávají neobsazené kvůli špatnému technickému stavu vyžadujícímu rekonstrukci. Většina obcí vnímá potřebu obecního bydlení, ale jen část plánuje rozšíření bytového fondu. 
  • Byty pro sociální účely se v rámci jednotlivých obcí mnohem častěji než běžné byty nacházejí na jednom místě.  
  • Téměř čtvrtina obcí využívá pro výběr nájemce obálkovou metodu. Byt získává tedy ten žadatel, který nabídne nejvyšší nájemné. Některé obce také vybírají zájemce na základě toho, zda je ochoten zaplatit dluh po předchozím nájemci či rekonstruovat byt na své náklady. Lze se dokonce setkat s požadavkem na dar či jiný „finanční příspěvek“ obci za možnost získat byt. To ovšem  může být v rozporu se sociální funkcí obce. 
  • Téměř tři čtvrtiny obcí řeší situaci neúspěšných žadatelů o obecní byt, kteří se ocitnou v bytové nouzi, prostřednictvím sociální práce. Každá čtvrtá z těchto obcí se ale soustředí výhradně na bytovou nouzi neúspěšných žadatelů a jejich pomoc spočívá v prostém předání informací o možnostech řešení.  
  • Obce u běžných obecních bytů nejčastěji preferují příjem z výdělečné činnosti, pouze část z nich přistupuje stejně k lidem s příjmem z invalidního či starobního důchodu a rodičovského příspěvku/peněžité pomoci v mateřství. Některé obce pak tyto druhy příjmů znevýhodňují. 
  • Většina obcí negativně hodnotí dluhy. Dominuje požadavek na bezdlužnost vůči obci, který pouze některé obce mírní možností splátkového kalendáře. Podmínka bezdlužnosti se objevuje i v pravidlech pro přidělování sociálních bytů. Část obcí u žadatelů také negativně hodnotí exekuci či insolvenci.  
  • Některé obce umožňují podat žádost o obecní byt jen občanům ČR. Taková podmínka je v rozporu s právem EU.  
  • Část obcí dopředu vylučuje žadatele, kteří jsou omezeni ve svéprávnosti. Takový postup je v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a diskriminační z důvodu zdravotního postižení. 
  • Přítomnost nezletilých dětí v rodině obce pozitivně hodnotí u žadatelů o běžné a sociální obecní byty.  
  • Téměř pětina pravidel pro přidělení bytů v domech s pečovatelskou službou uvádí, že člověk s duševním onemocněním nemůže byt získat. Obce se tak mohou dopouštět diskriminace z důvodu zdravotního postižení.


Při hodnocení tohoto, před delším časem prováděného průzkumu, je třeba brát v úvahu, že přístup k obecním bytům se řídí stejnými ustanoveními občanského zákoníku jako byty, které nejsou ve vlastnictví obcí. Občané v obcích velmi citlivě vnímají potřebu jednoty práv a povinností nájemců zejména u obecních bytů a proto velmi negativně vnímají destrukci tohoto bytového fondu, což ovšem  přidělování obecních bytů determinuje.

Celý výzkum:

https://www.ochrance.cz/fileadmin/user_upload/ESO/69-2019-DIS-JMK-vyzkum_obecni_bydleni.pdf

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv