Stížnost na průtahy je důvodná, i když za ně nemůže soudce, ale stát

Stěžovatel namítal průtahy v rozvodovém řízení, kdy ani po roce a půl nebyla žaloba doručena protistraně. Soud ale jeho stížnost na průtahy shledal nedůvodnou, protože k průtahům nedošlo vinou soudce. K prodloužení řízení totiž došlo v důsledku vyhotovování překladu do exotického jazyka manželky stěžovatele. V seznamu soudních tlumočníků je pro daný jazyk zapsán pouze jeden tlumočník. Kvůli jeho vytížení a onemocnění byl i přes urgenci soudu překlad vyhotoven až za dlouhou dobu. Ombudsman tak v postupu soudce nespatřil zaviněné průtahy, upozornil však, že stále platí odpovědnost státu, který má zajistit, aby činností znalců a tlumočníků nedocházelo k průtahům. Prodlevy způsobené tlumočníkem tak lze přičíst státu. Současně ombudsman vytkl soudu, že stížnost stěžovatele na průtahy nesprávně vyhodnotil jako nedůvodnou. Stížnost na průtahy je totiž důvodná i tehdy, pokud došlo k závadám v plynulosti řízení v důsledku objektivních okolností na straně soudu. Objektivními okolnostmi se přitom rozumí například nadměrný nápad podání, vysoký počet nedodělků, nedostatečné personální a technické vybavení soudů či dlouhodobá pracovní neschopnost soudních osob. Pod objektivní okolnosti na straně soudu lze podle ombudsmana zařadit i průtahy způsobené znalcem či tlumočníkem.

Ombudsman tedy uzavřel své šetření s tím, že soudce aktivně konal a průtah nezavinil a také místopředsedkyně soudu se snažila hledat alternativní možnost řešení vzniklé situace, k průtahům však objektivně došlo (jsou přičitatelné státu), takže stížnost byla důvodná a soud by měl takto v obdobných případech postupovat. V tomto konkrétním případě už ombudsman nepožadoval opatření k nápravě, protože v případu došlo aktuálně k vývoji a rozvodové řízení bylo skončeno. Ombudsman ale upozornil stěžovatele, že může do 6 měsíců od skončení řízení požádat Ministerstvo spravedlnosti o náhradu nemajetkové újmy (přiměřené zadostiučinění) za průtahy v soudním řízení.