AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Šikanu na pracovišti nelze tolerovat

Řešili jsme případ ženy, kterou v práci šikanovala její nadřízená. Žena se obrátila na inspektorát práce, který v případu neshledal žádné vážné pochybení. Zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková však v šetření inspektorátu shledala pochybení několik. Inspektorát práce vyhověl závěrům zástupkyně a v podobným případech bude postupovat dle jejích doporučení.

Stěžovatelka pracovala v mateřské škole, kde čelila šikaně ze strany své nadřízené – zástupkyně ředitelky. Ta se měla projevovat neustálými výtkami při plnění pracovních úkolů, nepodloženou kritikou, vyhrožováním a vulgárním vyjadřováním zástupkyně ředitelky vůči všem podřízeným. Nevhodné jednání vygradovalo odebráním osobního příplatku stěžovatelce. Žena se proto obrátila na inspektorát práce, který zahájil své šetření. 

Přestože výtky stěžovatelky byly adresovány na zástupkyni ředitele, inspektorát s ní samotnou o případu nehovořil a její jednání se zaměstnanci ani s ředitelkou zařízení prakticky neřešil.

“Nedůvěryhodně působily závěry inspektorátu o namítané šikaně, kdy uvedl, že chování zástupkyně ředitelky bylo způsobeno její povahou a projevovalo se nejen na pracovišti, ale také mimo něj. Chování zástupkyně ředitelky bylo podle inspektorátu vůči všem podřízeným i nadřízeným stejné. Z toho inspektorát dovodil, že se nemohlo jednat o nerovné zacházení se zaměstnanci, protože zástupkyně jednala stejně nevhodně se všemi zaměstnanci. Pokud se však nadřízený chová ke všem svým podřízeným zaměstnancům stejně nevhodně, jedná se o porušení zákoníku práce, protože vedoucí zaměstnanec má povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky. Nelze proto kontrolu ukončit se závěrem, že nebyly zjištěny nedostatky,” vysvětluje zástupkyně ombudsmana. 

Inspektorát také pochybil, když stěžovatelku neinformoval o možnosti zbavení mlčenlivosti. Jednalo se o malé pracoviště s několika zaměstnanci, kde nejspíš všichni věděli, kdo si na koho stěžuje. Pokud by stěžovatelka přistoupila na zbavení mlčenlivosti, mohl inspektorát při šetření pokládat zcela otevřené otázky a přímo zjišťovat okolnosti stížnosti. Místo toho se spokojil s anonymním dotazníkem s dvěmi obecnými otázkami na situaci na pracovišti. Z toho vyvodil, že na pracovišti žádné problémy nejsou. 

“Osobní příplatek byl stěžovatelce odebrán s odůvodněním, že došlo ke zhoršení dlouhodobých pracovních výsledků. Toto odůvodnění měl inspektorát v rámci kontroly ověřit. Měl si vyžádat hodnocení práce stěžovatelky za kontrolované období, což učinil, a za předchozí období, což neučinil. Teprve porovnáním těchto období by mohl určit, zda se pracovní výsledky skutečně zhoršily, a příplatek tak mohl být odebrán. To ale inspektorát neučinil a spokojil se jedním posudkem. Takto postupovat nelze,” vysvětluje zástupkyně ombudsmana. 

“Povinnost vytvářet příznivé pracovní podmínky nelze vykládat pouze v tom smyslu, že se sám zaměstnavatel musí zdržet určitého typu jednání. Zaměstnavatel musí k vytváření příznivých podmínek aktivně přispívat, například výběrem vhodných vedoucích zaměstnanců a přiměřenou kontrolou, zda tito zaměstnanci plní zákonem stanovené povinnosti. To platí především vzhledem k pravomocím, které mají vedoucí zaměstnanci vůči svým podřízeným. Pokud tak zaměstnavatel nečiní a vedoucí zaměstnanci dlouhodobě své povinnosti porušují, je v konečném důsledku za tato porušení odpovědný zaměstnavatel. O odpovědnosti zaměstnavatele pak není pochyb v situaci, kdy jej zaměstnanci na porušení povinnosti ze strany vedoucího zaměstnance upozorní, ale zaměstnavatel na toto upozornění žádným způsobem nereaguje,” uzavírá Monika Šimůnková. 

Dotčený inspektorát práce akceptoval připomínky zástupkyně ombudsmana a bude se jimi v budoucnu řídit.

Vytisknout

Zpět na aktuality