Veřejný ochránce práv - Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce - kontroverzní Šantovka Tower posílá k soudu
Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2020 > Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce - kontroverzní Šantovka Tower posílá k soudu

Ombudsmanka brání historické panorama Olomouce – kontroverzní Šantovka Tower posílá k soudu

14. února 2020

Ombudsmanka podala žalobu ve veřejném zájmu proti rozhodnutí Magistrátu města Olomouce o umístění stavby Šantovka Tower. Magistrát podle ní porušil zákon o státní památkové péči, zákon o ochraně přírody a krajiny, správní řád, stavební zákon i závazky České republiky z Úmluvy o ochraně architektonického dědictví Evropy. Zcela popřel samotné principy zákonnosti a jeho jednání vzbuzuje vážné pochybnosti o systémové nepodjatosti.

Stavební úřad v Olomouci povolil na základě nezákonného závazného stanoviska památkářů umístění stavby, která může nevratně poškodit historické panorama městské památkové rezervace, na základě nezákonných závazných stanovisek a v rozporu s územním plánem. Těchto skutečností si přitom byl plně vědom. O věci navíc rozhodovali úředníci magistrátu, u nichž lze pochybovat o jejich nepodjatosti, protože magistrát prostřednictvím svého primátora uzavřel s investorem smlouvu, v níž se město zavázalo pod hrozbou sankcí, že nebude stavební činnosti developera v dané lokalitě bránit.

Protože územní rozhodnutí již nabylo právní moci a stavebníkovi nic nebrání v tom, aby požádal o vydání stavebního povolení a zahájil výstavbu, požádala ombudsmanka Krajský soud v Ostravě o přednostní projednání a také o přiznání odkladného účinku žalobě. Předešlo by se tak riziku nevratných zásahů do území.

Jednáním magistrátu města Olomouc byl porušen zájem na zachování hodnot městské památkové rezervace umístěním výškové stavby v ochranném památkovém pásmu. Byl rovněž porušen veřejný zájem na zachování hodnot území umístěním stavby v rozporu s územním plánem města a porušen byl také veřejný zájem na příznivé životní prostředí v důsledku neposouzení vlivu stavby na krajinný ráz.

Na konci roku 2017 požádal developer o územní rozhodnutí o umístění stavby Šantovka Tower. Celková výše budovy činí až 74 m na pozemcích v ochranném pásmu městské památkové rezervace. Přestože odbor památkové péče odmítal v jiných případech stavební záměry kvůli jejich výšce s odůvodněním, že by výrazně narušily celkový obraz a charakter městské památkové rezervace, v případě Šantovka Tower i přes jednoznačný nesouhlas Národního památkového ústavu a dalších odborníků opakovaně vydával souhlasné stanovisko, které krajský úřad v rámci přezkumného řízení rušil.

Tento případ se podle ombudsmanky zcela vymyká principům řádného fungování státní správy. „Platí-li, že je veřejná správa uspořádána hierarchicky, tedy nižší úřad je vázán názorem nadřízeného, pak tady máme zcela absurdní výsledek. I přes jasně vyjádřený odlišný názor nadřízených orgánů, vydával prvostupňový orgán památkové péče stále stejné souhlasné stanovisko,“ komentuje ombudsmanka Anna Šabatová skutečnost, že opakovaně vydávané kladné závazné stanovisko orgánu památkové péče je v přímém rozporu s odbornými podklady. Na nepřijatelnosti stavebního záměru z hlediska památkové péče se jednomyslně shodla vědecká rada Národního památkového ústavu. Stejný názor vyslovilo ve svém stanovisku Ministerstvo kultury a obdobně na věc nahlížel i krajský úřad. Samotný magistrát Olomouce, jako orgán památkové péče, si vyžádal nezávislé odborné posouzení záměru stavby od renomovaného historika architektury. Dokonce i on v posudku uvedl, že stavba je v dané lokalitě nevhodná, protože narušuje mimořádně cennou sestavu kostelů, chrámů a radniční věže, tvořící panorama historického jádra Olomouce.

Poslední pokus o získání závazného stanoviska orgánu památkové péče učinil stavebník v roce 2017 poté, co novela stavebního zákona znemožnila takové stanovisko přezkoumat v rámci přezkumného řízení. Orgán památkové péče se k záměru opět vyjádřil kladně, ale tentokrát už ho z důvodu změny právní úpravy krajský úřad zrušit nemohl. Mohl by tak učinit až v rámci odvolacího řízení proti rozhodnutí o umístění stavby, ale pouze za předpokladu, že by se proti němu některý z účastníků odvolal.  Stavebník k tomu neměl důvod a město Olomouc se podle smlouvy zavázalo nečinit proti developerovi žádné kroky. Územní rozhodnutí, jehož podkladem je už čtvrté nezákonné souhlasné stanovisko orgánu památkové péče, je tak pravomocné.

Územní rozhodnutí pro stavbu Šantovka Tower bylo podle ombudsmanky vydáno také v rozporu s územním plánem. Ten pro danou lokalitu stanovuje blokový typ zástavby vyznačující se polyfunkčními obytnými domy s komerčním parterem městského charakteru, s ulicemi. Výšková budova Šantovka Tower je naopak typickým příkladem urbanistického solitérů, který dramatickým způsobem vstupuje do okolní zástavby, svou výškou a objemem se zcela záměrně vymyká ustálené zástavbě v dané lokalitě a narušuje historické panorama. Na nesoulad stavby s územním plánem upozorňoval odbor koncepce a rozvoje Magistrátu města Olomouc, ale stavební úřad se tím podle ombudsmanky dostatečně nezabýval.

Porušen byl i zákon o ochraně přírody, podle kterého je k umisťování a povolování staveb, které by mohly snížit nebo změnit krajinný ráz, nezbytný souhlas orgánu ochrany přírody. Výjimkou jsou situace, kdy územní plán obsahuje podmínky plošného a prostorového uspořádání území a výškovou regulaci zástavby, které zajišťují ochranu hodnot krajinného rázu. Součástí územního plánu sice byla i výšková regulace v ploše budoucího záměru Šantovka Tower, ale správní soudy ji v roce 2015 zrušily kvůli nedostatečnému odůvodnění. Nejvyšší správní soud však v rozsudku přímo doporučil Magistrátu města Olomouc vydat stavební uzávěru, která by bránila nevratným zásahům do území do doby, než bude přijata změna územního plánu, která by výškovou regulaci opět zavedla. Rada města Olomouc sice rozhodla o pořízení návrhu stavební uzávěry, ale dál zůstala nečinná. Protože v územním plánu nebyla schválená výšková regulace, zákon vyžadoval jako podmínku pro umístění stavby souhlasné stanovisko orgánu ochrany přírody. Stavební úřad však o umístění stavby rozhodl bez něj, čímž zákon porušil.

V neposlední řadě ombudsmanka v žalobě upozorňuje na systémovou podjatost úředníků magistrátu. „Proti vydanému územnímu rozhodnutí se kvůli jeho nezákonnosti mohlo odvolat město Olomouc, ale neučinilo tak. Důvodem může být mimo jiné existence smlouvy s developerem. Ten se dokonce dopisem přímo obrátil na primátora, tajemníka a další klíčové představitele města s důraznou připomínkou závazku města nečinit žádné kroky proti projektu. Uvedený postup developera nelze vnímat jinak, než jako nátlak na město, aby dodrželo své smluvní závazky a v územním řízení nepostupovalo nezávisle,“ konstatuje ombudsmanka. Podle ní jde o ukázkový příklad rizika systémové podjatosti, obzvlášť v kontextu nezákonného správního rozhodování.

Celý text žaloby

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv