AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Matce s postižením bylo upíráno právo starat se o své dítě. Pomohl jí až zásah ombudsmanky

Ženě se zdravotním postižením se narodilo dítě. Orgán sociálně-právní ochrany dětí po jeho narození podpořil návrh babičky na svěření dítěte do její péče. Matka tak nedostala ani šanci prokázat, že se o dítě dokáže postarat. Ombudsmanka během svého šetření zjistila, že se OSPOD v roli kolizního opatrovníka již na počátku přiklonil na stranu babičky, aniž by disponoval dostatkem informací. Nehájil tak nejlepší zájem dítěte, nesledoval ochranu rodičovství a nedal matce možnost prokázat, že se o dítě dokáže postarat. Nakonec se podařilo dosáhnout toho, aby bylo dítě svěřeno do péče matky a OSPOD přijal opatření k nápravě, které by měly podobným případům zabránit. Ombudsmanka Anna Šabatová tak mohla případ uzavřít.

Stěžovatelka žila s otcem dítěte před porodem u jeho rodičů. Matka i otec dítěte jsou osobami se zdravotním postižením. Matce byla diagnostikována dětská obrna, kvůli které má sníženou pohyblivost. Pohyb však zvládá bez opory a ve známém prostředí bez doprovodu.

V době, kdy byla matka s dítětem v porodnici, podala babička ze strany otce soudu návrh na předběžné opatření na svěření dítěte do její péče. Obvodní soud jejímu návrhu vyhověl. Později podala babička návrh na svěření dítěte do její péče, totéž učinila matka dítěte. Soud se přiklonil na stranu babičky, což doporučoval také OSPOD. Jak však ombudsmanka zjistila, OSPOD stál od začátku na straně babičky a jeho posudek pro soud byl jednostranný.

„OSPOD navrhl svěření nezletilého do péče babičky zejména s ohledem na závěry znaleckého posudku. V této souvislosti bych chtěla zdůraznit, že rolí kolizního opatrovníka v soudním řízení je formulovat své vlastní návrhy. Názor na věc by si měl tedy učinit na základě poznatků z vlastní činnosti a znalecký posudek by neměl být hlavním důvodem pro vytvoření jeho stanoviska. Kromě toho nelze říci, že by ze znaleckého posudku vyplývalo, že matka není schopna péče o dítě. Znalkyně požadovaly, aby matka měla k dispozici neustálou podporu blízké osoby. Za této situace měl OSPOD spíše hledat vhodná řešení, jak matce v tomto případě podporu zajistit. Z šetření však vyplývá, že OSPOD žádná taková řešení nehledal,“ konstatuje ombudsmanka Anna Šabatová. 

Matka přitom od počátku navrhovala, že bude s dítětem u svých rodičů, kteří s tím souhlasili, upravili pro ni část domu a připravili tak potřebné zázemí. Podle vyjádření porodnice se matka o své dítě byla schopná starat. Stejně tak se ve své zprávě vyjádřilo dětské centrum nemocnice, kde byla matka na zácviku v péči o dítě. Matka také spolupracovala s neziskovou organizací, která jí měla pomáhat s péči o dítě. OSPOD pro soud uvedl, že matka spolupráci přerušila. Co však neuvedl, bylo, že k přerušení spolupráce došlo kvůli zásahům babičky, která prakticky znemožňovala klidný průběh návštěv sociální pracovnice. Později OSPOD doporučil babičce, aby nechala matku z domu vystěhovat, k čemuž také skutečně došlo. Celkové vztahy mezi babičkou a matkou byly konfliktní, OSPOD se tento konflikt nesnažil řešit a postavil se na stranu babičky. Tím opět nesledoval zájem dítěte, který měl hájit. 

„Kolizní opatrovník pochybil, když nevycházel z řádně zjištěného skutkového stavu a několikrát použil informace, které měl k dispozici, účelově tak, aby vyzněly v neprospěch matky. OSPOD pochybil, když kroky, které podnikal, od samého počátku nesledovaly základní princip sociální práce, kterým je ochrana rodičovství a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou péči,“ uvádí ombudsmanka Anna Šabatová.

„OSPOD se dopustil závažného pochybení, když nezohlednil zdravotní postižení matky, nedal jí možnost, aby projevila své rodičovské schopnosti a neposkytl jí dostatečnou pomoc a podporu s ohledem na její zdravotní omezení. Postupoval tak v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením, podle které dítě nesmí být za žádných okolností odděleno od rodičů z důvodu jeho zdravotního postižení nebo zdravotního postižení jednoho či obou rodičů,“ vysvětluje dále ombudsmanka. 

Po více než roce se podařilo dosáhnout toho, že soud po odvolání svěřil dítě do péče matce, kdy tento návrh již podpořil také OSPOD. Matka také navázala spolupráci s oblastní charitou, jež ji s péčí pomáhá. Současně získala její případ na starosti jiná sociální pracovnice. OSPOD také provedl nová šetření, ve kterých neshledal v péči matky žádné nedostatky. Ombudsmanka mohla případ uzavřít. 

Vytisknout

Zpět na aktuality