AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Chybná úprava vozovky může vést k podmáčení sousedních domů. Bránit se je třeba včas.

Na ombudsmana se opakovaně obracejí lidé se stížnostmi na poškozování jejich nemovitostí v důsledku chybně provedené stavby vozovky. Dochází k tomu např. po výstavbě nové kanalizace či vodovodu nebo po rekonstrukci silnice. Na vozovku je na závěr položen nový asfalt, kterým dojde k navýšení nivelety (výška a sklon). Dešťová voda pak z vozovky stéká k přilehlým domům a podmáčí je. Proti takovému riziku je třeba se bránit už v době povolování stavby.

Majitel starého domu stojícího pod úrovní místní komunikace si například stěžoval, že si vybudoval nájezdy k domu tak, aby jejich hrany fungovaly jako zábrany proti vodě. Obec však nejprve při rekonstrukci nechala povrch vozovky vyasfaltovat a následně vybudovala podél silnice odvodnění. Zábrany u nájezdů k domu přitom odstranila a majitel namítal, že v důsledku toho při dešti stéká k jeho domu mnohem více vody.

Zabránit vzniku takových situací je podle ombudsmana možné v rámci správních řízení o umístění stavby a následném povolení stavby. Řešit tento problém v době, kdy už stavba probíhá podle schváleného projektu, je komplikované. Pozor by si podle ombudsmana měli dávat především majitelé nemovitostí stojících níž, než je vozovka. Pro ně je riziko podmáčení stékající vodou reálné. Měli by se zajímat o projekt, ověřit si, jakým způsobem bude dešťová voda odváděna. V případě nejasností ohledně sklonu povrchu vozovky by měli kontaktovat projektanta a ujistit se, že stavba neohrozí jejich majetek. Pokud v rámci správního řízení uplatní připomínky, musí se jimi stavební úřad a projektant zabývat. V některých případech dojde k dohodě s projektantem a ten projekt upraví tak, že se provedou opatření za účelem ochrany přilehlých nemovitostí před podmáčením (např. v podobě osazení odvodňovacích žlabů nebo roštů podél silnice apod.).

Ze stížností, které ombudsman řeší, však vyplývá, že mnoho lidí své námitky proti stavbě ve správním řízení neuplatní. Důvod je prostý – o probíhajících řízeních se nedozvěděli. Předpokládali, že o zahájení řízení a dalších krocích budou úřadem vyrozuměni. Pro řízení, v nichž jsou projednávány stavby kanalizací či vodovodů, rekonstrukce silnic apod. je typický velký počet účastníků. Zákon proto u těchto staveb umožňuje doručovat nikoliv lidem osobně do schránky, ale tzv. veřejnou vyhláškou, kterou úřad fyzicky vyvěsí na své úřední desce, a dále písemnost zveřejní na svých webových stránkách.

„Lidé by se ve vlastním zájmu měli zajímat o to, co se v jejich obci plánuje. Měli by si zvyknout pravidelně sledovat úřední desku místního úřadu. Jen tak se včas dozví o zahájení příslušného řízení, mohou se s projektem stavby na úřadě seznámit a stihnou uplatnit námitky,“ upozorňuje ombudsman Stanislav Křeček. I kdyby na základě námitek nedošlo k úpravě projektu, stále ještě mohou podat odvolání k přezkoumání správnosti postupu úřadu.

Dosáhnout nápravy u již probíhající nebo dokončené stavby je problematické. Občanský zákoník uvádí, že vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil svou stavbu tak, aby z ní nestékala voda nebo nepadal sníh či led na jeho pozemek. Stéká-li však voda na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku, zejména pokud tam pramení nebo stéká v důsledku deště či oblevy, nemůže soused požadovat, aby vlastník výše položeného pozemku provedl úpravy.

Vytisknout

Zpět na aktuality