AKTUÁLNĚ: Українці, увага! Тут ви можете знайти важливі посилання з інформацією про ваше перебування в Чеській Республіці.

Zveřejněno Tisková zpráva

Ombudsmanka žádá ministry o řešení dlouhodobých problémů

Ombudsmanka informovala ministry nové vlády o problémech, s nimiž se v jejich resortech dlouhodobě nebo často setkává. Jde o záležitosti, které mnohdy velmi negativně zasahují do životů lidí, v některých případech se navíc týkají zvlášť ohrožených skupin. Většina problémů má systémový charakter a jejich řešení si vyžádá delší dobu (např. přijetí komplexní novely právního předpisu) a aktivní přístup ministerstva. Politická situace (loňské podzimní volby do Poslanecké sněmovny, vláda bez důvěry) dosud neumožňovala tato témata s ministerstvy projednat.

Ombudsmanka všem ministrům navrhuje osobní setkání k prvotnímu seznámení s tématy. Detailně by se pak jednotlivými problémy zabývali odborníci z ministerstev a Kanceláře veřejného ochránce práv.

Ministerstvo práce a sociálních věcí

Nejvíc témat k řešení adresovala ombudsmanka ministryni práce a sociálních věcí. Jedná se např. o:

  • Délku řízení o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením: časté stížnosti na nepřiměřeně dlouhé posuzování zdravotního stavu v řízeních o příspěvku na péči a dávkách pro osoby se zdravotním postižením. Například v odvolacím řízení jen doba posouzení zdravotního stavu běžně přesahuje půl roku. Pro osoby se zdravotním postižením jde podle ombudsmanky o dlouhodobě neudržitelný problém, který je třeba bezodkladně řešit.
  • Výši částek životního a existenčního minima: i přes rostoucí míru inflace se tyto částky od roku 2012 nezvýšily, takže reálná hodnota dávek pomoci v hmotné nouzi neustále klesá. Lidé, kteří je pobírají, z nich stále obtížněji zajistí základní životní potřeby. Ombudsmanka už před rokem oslovila v této věci předchozí ministryni práce a sociálních. Podporuje proto snahu nové ministryně Jany Maláčové, která aktuálně zvažuje valorizaci částek životního a existenčního minima.
  • Chybějící zákon upravující některá práva osob se zdravotním postižením, které využívají doprovodu psa se speciálním výcvikem
  • Sjednocení systému péče o ohrožené děti: přestože všechna dotčená ministerstva (MŠMT, MPSV a MZd) opakovaně deklarují snahu tento problém řešit, k žádnému posunu zatím nedošlo. Ombudsmanka by se proto chtěla seznámit s aktuálním stavem a vizemi ministryně v oblasti péče o ohrožené děti.
  • Nahlížení do zvláštní složky spisové dokumentace OSPOD: podklady pro zpracování spisové dokumentace se podle zákona nevydávají žádnému orgánu či osobě a lze je předložit jen soudu a státnímu zastupitelství v případě, že se údaje v nich týkají trestního stíhání. Do podkladů nemůže nahlédnout žádný kontrolní orgán – krajský úřad, ministerstvo, ani ombudsman – a odepřen může být přístup i soudu v řízení ve věcech péče o nezletilé. Změnu zákona ombudsmanka doporučila už v roce 2016.

Řada problémů se týká oblasti sociálních služeb. Stále např. není možné postihovat zásah do důstojnosti jako přestupek, takže pokud špatné zacházení s klienty nedosahuje závažnosti trestného činu, nemohou ho kontrolní orgány postihovat. Dlouhodobě také chybí nezávislý stížnostní mechanismus, který by prošetřoval stížnosti klientů na kvalitu poskytovaných sociálních služeb. Zákon o sociálních službách rovněž dosud nestanoví dostatečně jasně požadavky na personální, materiální a technické zajištění poskytovaných pobytových služeb, takže ani řádná registrace poskytovatele nezaručuje bezpečné a kvalitní poskytování sociálních služeb a může docházet ke špatnému zacházení. Ombudsmanka by také ráda započala debatu o fungování Inspekce kvality sociálních služeb MPSV. Jde o státní kontrolu v oblasti, která se hluboce dotýká života desetitisíců lidí a kde kvalita často přímo ovlivňuje jejich bytí či nebytí. Klienti sociálních služeb jsou závislí na poskytované péči a potřebují zvýšenou ochranu a podle informací ombudsmanky nepostupuje inspekce natolik efektivně, jak by mohla.

Ministerstvo zdravotnictví 

Řešení některých témat předložených ministru zdravotnictví nejsou podle ombudsmanky jednoduchá a bude třeba o nich vést odbornou diskuzi. U jiných už ombudsmanka v minulosti řešení nabízela a doporučovala. Řešit je nutné např.:

  • Domovy pro děti do tří let věku: vedle roztříštěnosti péče o ohrožené děti považuje ombudsmanka za nejzávažnější problém situaci nejmenších dětí, které jsou nadále umisťovány do ústavních zařízení. Ráda by proto s ministrem projednala možnou změnu systému péče o děti do 3 let.
  • Přístup k hrazené předporodní a poporodní péči porodních asistentek: v některých oblastech republiky uzavřely zdravotní pojišťovny smlouvy nejen s gynekology, ale i s porodními asistentkami, takže ženy zde mají možnost zvolit si, kdo jim poskytne před a poporodní péči. Jinde však ženy musí péči porodní asistentky hradit samy. Podle ombudsmanky by možnost výběru měly mít ženy ve všech regionech.
  • Komplikace při vyřizování stížností na poskytovatele zdravotních služeb: krajské a ostatní úřady musí žádat stěžovatele o souhlas s nahlížením do jeho zdravotnické dokumentace, bez které nemohou jeho stížnost řešit. Vyžádání souhlasu se všemi potřebnými náležitostmi vyřizování stížnosti zbytečně prodlužuje. Podle ombudsmanky jde o nadbytečnou povinnost, protože stěžovatelé jsou z podstaty věci srozuměni s tím, že úřad při vyřizování jejich stížností musí mít k dokumentaci přístup. Stejně tak je zbytečně komplikovaný postup u stížnosti na lékaře, který je osobou samostatně výdělečně činnou a nepůsobí ve větším zařízení. Pacient musí stížnost podat nejprve přímo tomuto lékaři, který obvykle neví, jak s ní naložit, nezná pravidla pro vyřizování stížností. Mnohem účinnějším a rychlejším řešením by bylo, kdyby se pacient mohl rovnou obrátit na příslušný správní orgán.
  • Zařazení pečujících osob mezi ty, za něž platí pojistné na veřejné zdravotní pojištění stát
  • Šetření stížnosti na zdravotní služby poskytované zařízením sociálních služeb: lidé v zařízeních sociálních služeb nemohou v případě nespokojenosti s poskytnutými zdravotními službami podat stížnost. Zákon o zdravotních službách totiž nedůvodně rozlišuje mezi registrovanými poskytovateli zdravotních služeb a subjekty, které zdravotní služby poskytují na základě oznámení (zařízení sociálních služeb).
  • Neoprávněné použití omezovacího prostředku jako přestupek: v loňském roce ombudsmanka doporučovala, aby byl mezi přestupky v zákoně o zdravotních službách zahrnut také postih za nedodržení zákonných povinností spojených s použitím omezovacího prostředku. Ombudsmanka ministrovi zdravotnictví připomněla jeho příslib zařadit tento bod mezi podněty k novele zákona. 
Ministerstvo vnitra

Ministra vnitra ombudsmanka upozornila na nutnost věnovat se např.

  • Zkrácení doby pro vystavení pasu pro dítě českého občana narozené v cizině a problematice zvláštní matriky: pro vydání prvního pasu dítěti českého občana narozenému v cizině je třeba přiložit osvědčení o státním občanství ČR a rodný list vydaný zvláštní matrikou v Brně. Značně zdlouhavý postup ministerstvo zatím řeší jen dalším navýšením počtu úředníků na zvláštní matrice a o zásadnějších legislativních změnách dosud neuvažovalo. Z poznatků Ministerstva zahraničí přitom vyplývá, že v jiných evropských státech je díky jednodušší právní úpravě první pas dítěti narozenému v zahraničí vydán ve výrazně kratší době.
  • Dálkovému nahlížení do spisu: dálkové nahlížení umožnuje lidem získat informace ze spisu vedeného k jejich správnímu řízení bez toho, aby se museli dostavit do budovy úřadu. Na požádání poštou nebo elektronicky o informace ze spisu by je měl úřad prostřednictvím kopie spisu nebo jeho části stejným způsobem zaslat. Správní praxe je však nejednotná a bylo by vhodné ji sjednotit např. metodickým vedením ze strany ministerstva.
  • Změně správních obvodů pro vstup do partnerství: podle ombudsmanky by bylo vhodné zmenšit obvody registrujících matričních úřadů, aby tuto agendu vykonávaly úřady obcí s rozšířenou působností.
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 

Na několik opakujících se a dlouhodobých problémů, které by vyžadovaly systémové řešení, upozornila ombudsmanka i ministra školství, mládeže a tělovýchovy. Zajímá jí například, zda ministerstvo plánuje změny ve způsobu financování pracovníků školních poradenských pracovišť. Školy i zřizovatelé opakovaně namítají, že nejčastější způsoby financování formou podpůrného opatření na základě doporučení školského poradenského zařízení konkrétnímu žákovi nebo pomocí tzv. šablon jsou nesystémové, postrádají flexibilitu a jsou časově omezené, což školám znemožňuje plánovat svou činnost dlouhodobě.

Ministerstvo školství by podle ombudsmanky mělo také věnovat zvýšenou pozornost přístupu vysokých škol ke studentům se zdravotním postižením. Ne vždy přitom dodržují požadavky na rovné zacházení. Vhodným řešením by mohlo být metodické vedení vysokých škol, aby ke studentům se zdravotním postižením přistupovaly individuálně, zvažovaly přijetí přiměřených opatření apod.

Vytisknout

Zpět na aktuality