Zveřejněno
100 let – proměny měst
Na památkovou péči v České a Slovenské republice a na rozvoj našich historických sídel se zaměřila konference „100 let – proměny měst“, které jsme se účastnili. Téma bylo současně připomínkou stoletého výročí ukončení 1. světové války, úcty ke svobodě, občanským právům, rovnoprávnosti a mírové spolupráci evropských národů.
Konferenci pořádalo Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska společně se Združeniem historických miest a obcí SR, Národním památkovým ústavem ČR a Pamiatkovým úradom SR ve dnech 22. – 24. března ve Valticích, v rekonstruovaných prostorách zimní jízdárny valtického zámku, kulturní památky UNESCO.
Mezi více než 200 účastníky reprezentujícími samosprávy měst a obcí, kraje, Ministerstvo kultury ČR, Národní památkový ústav ČR a Pamiatkový úrad SR a další instituce, nechyběli ani dva zástupci Kanceláře veřejného ochránce práv – JUDr. Marek Hanák a JUDr. Jana Vašíková -, kteří se zabývají problematikou památkové péče. Oba se v uplynulých letech aktivně zapojili do diskuzí a prací na přípravě nového, moderního památkového zákona, který České republice chybí.
Příspěvky, které na konferenci zazněly, upozorňovaly na stavební vývoj a urbanistickou proměnu měst se zachovalou historickou zástavbou na území Čech, Moravy a Slovenska a současně připomínaly zásadní momenty v přístupu státu k ochraně památkového fondu v předválečném a poválečném Československu.
Účastníci konference se shodli na tom, že zásadním právním nástrojem ochrany urbanistických a architektonických hodnot území je územní plán ve spojení s kvalitně zpracovanými územně analytickými podklady. Stejně důležitá je pak kvalitní práce stavebních úřadů při rozhodování o stavebních záměrech umisťovaných v prostředí historické zástavby.
Památková péče není v agendě ombudsmana častým tématem šetření. V posledních dvou letech se vlastní památkové péče týkalo asi 10 stížností. Není však bez zajímavosti, že v letošním roce evidujeme už 8 podnětů týkajících se této problematiky. Mnohem častěji je však předmětem stížností právě ochrana urbanistických hodnot území, tj. zejména činnost stavebních úřadů. Tato skutečnost vedla k vypracování Desatera dobré praxe pro posouzení stavebních úprav měnících vzhled památkově nechráněných staveb. Materiál by měl pomoci stavebním úřadům v rozhodování právě tam, kde se jedná o stavby s určitou architektonickou hodnotou, stavby, které spoluutvářejí vzhled obce a města a jako celku.
Desatero je k dispozici zde.