Zveřejněno
Při omezování pohybu pacientů nepanují standardy obvyklé v Evropě. Ministerstvo zdravotnictví se dlouhodobě brání jejich zavedení
Jedním z velkých problémů poskytovatelů zdravotních služeb je neexistující evidence případů používání omezovacích prostředků. Ministerstvo zdravotnictví ji dlouhodobě odmítá zavést. Obtížně se proto kontroluje, jak často a v jakých případech jsou omezovací prostředky používány, není možné srovnávat postupy jednotlivých zařízení. Z výsledků šetření ombudsmana vyplývá, že někteří pacienti jsou omezováni i když to není nezbytné, nebo zbytečně dlouho. Ať už jsou zklidňováni léky nebo přikurtováni k postelím.
Velkým rizikem je ohrožení samotných zdravotníků. Řada oddělení psychiatrických nemocnic poskytuje akutní péči, ale od pojišťoven dostávají pouze platby za péči následnou. Chybí tak finance na posílení personálu pro velmi náročnou práci, což zvyšuje stres a napětí. Zdravotníků je málo a přibývá situací, kdy jim hrozí zranění. Situaci pak často řeší tak, že jsou pacienti podrobováni omezovacím prostředkům déle, než je nutné.
Česká republika už přitom ušla kus cesty. Zmíněné používání omezovacích prostředků je jako výjimečný postup upraveno v zákoně o zdravotních službách. Ukazuje se, že samotný zákon nestačí například na to, aby se v praxi zaváděly preventivní postupy a zdravotníci se na omezování pohybu pacientů nemuseli rutinně nespoléhat.
Nyní se připravuje metodický pokyn, který má postup poskytovatelů zdravotních služeb dále usměrnit. Návrh je však často nejasný, jindy ignoruje požadavky Evropského soudu pro lidská práva. Zdravotníci nedostanou jasné zadání, kdy a v jaké míře mohou využívat silové nástroje. Pacienti jsou tak stále vystavováni velké tvrdosti. Za připomenutí také stojí, že ačkoli vláda České republiky oznámila ústup od používání síťových lůžek, návrh metodického pokynu s nimi bez žádného omezení nadále počítá.
„Současný stav je nevyhovující a nebezpečný pro personál stejně jako pro pacienty. Připravovaný metodický pokyn by jako jedno z potřebných opatření mohl situaci zlepšit a není jasné, proč Ministerstvo zdravotnictví odmítá přijmout návrhy, které by nás přiblížily obvyklým evropským standardům,“ dodává ombudsmanka Anna Šabatová.
Klíčové návrhy, které stále chybí:
- Evidování případů, kdy byl použit omezovací prostředek
- Rozvoj alternativních opatření ke zvládání problémového chování pacientů
- Povinnost posílit personál na pracovištích, kde se omezovací prostředky zpravidla používají, aby tím byla zvýšena bezpečnost personálu i pacientů
- Zadání k postupnému opouštění používání síťových lůžek
- Povinnost provádět po uklidnění s pacientem a s personálem rozbor situace, aby se zabránilo dlouhodobé traumatizaci na obou stranách
Současný zákon předepisuje poskytovatelům pouze sledování počtu případů omezení za celý kalendářní rok. Pokud například fakultní nemocnice provozuje dětské oddělení, psychiatrii a léčebnu dlouhodobě nemocných, je povinna sledovat pouze celkový údaj použití určitého omezovacího prostředku za jeden rok ve všech zařízeních dohromady. Takové údaje však nelze hlouběji vyhodnocovat.