Pomáháme bez rozdílu
Vyhledávání
 
Aktuálně > Tiskové zprávy 2017 > Ochránkyně usiluje o spravedlivější odškodňování pracovních úrazů

Ochránkyně usiluje o spravedlivější odškodňování pracovních úrazů

24. května 2017

Jedno z letošních doporučení veřejné ochránkyně práv Poslanecké sněmovně směřuje ke zlepšení situace lidí, kteří utrpěli pracovní úraz nebo nemoc z povolání. Ochránkyně usiluje o spravedlivější způsob jejich odškodňování za snížení příjmu kvůli trvalým následkům úrazu či nemoci. Za problematický považuje způsob výpočtu renty se započítáním fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy a také rozdílný přístup odškodňujících pojišťoven.

Důsledkem pracovních úrazů či onemocnění nemocí z povolání bývá vedle zdravotních omezení také velmi často snížení pracovních schopností zaměstnance, a tedy i snížení výdělku. Zaměstnavatel toto snížení příjmu kompenzuje formou renty, kterou zaměstnanci vyplácí pojišťovna. Renta má za úkol dorovnat rozdíl mezi současným výdělkem (s případným zápočtem invalidního důchodu) a tím, který zaměstnanec pobíral před pracovním úrazem či nemocí z povolání.

Počet podnětů týkajících se renty, či jiných problémů souvisejících s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, se z pohledu veřejné ochránkyně práv v loňském roce ztrojnásobil. Zatímco v předchozích letech se počet těchto stížností pohyboval kolem 25 za rok, v loňském roce jich bylo už přes 70. 

Za problematický považuje ochránkyně jednak způsob výpočtu renty využívající započítání fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy, a také rozdílný přístup odškodňujících pojišťoven.

1. Pravidlo fiktivního výdělku

V mnoha případech se stává, že v důsledku snížení pracovních schopností nejsou zaměstnanci schopni dosavadní pracovní činnosti vykonávat. Pokud zaměstnavatelé pro ně nemají jiné vhodné pracovní zařazení, ukončují s nimi pracovní poměry. Jestliže se těmto zaměstnancům nepodaří najít jinou práci a evidují se na úřadu práce, nárok na rentu neztrácí. Rentu pak tvoří rozdíl mezi příjmem, který by měli, kdyby byli zdraví (tzn., který měli před pracovním úrazem či nemocí z povolání), a tzv. fiktivním výdělkem ve výši minimální mzdy (případně se do fiktivního výdělku započítá i invalidní důchod, pokud ho pobírají). Důvodem zohlednění minimální mzdy je v obecné rovině snaha motivovat lidi, aby si i se svým zdravotním omezením hledali práci.

Podle ochránkyně je tento model problematický, protože minimální mzda se zvyšuje rychleji, než se valorizují platy, a renta (rozdíl mezi platem, který by měli jako zdraví, a minimální mzdou) je tak čím dál nižší. Fakticky se tím snižuje i povinnost zaměstnavatele, který objektivně nese odpovědnost za pracovní úraz či nemoc z povolání, zaměstnance odškodňovat.

Stěžovatelé obvykle namítají, že se na ně pohlíží, jako kdyby pobírali stále vyšší minimální mzdu, případně invalidní důchod a navíc ještě rentu. Ve skutečnosti však mají jen rentu případný invalidní důchod.

Ochránkyně považuje za nezbytné vyhodnotit reálný dopad fiktivního výdělku ve výši minimální mzdy na vyplácené renty a na základě výsledků analýzy zvolit jiné kritérium nebo za fiktivní výdělek určit vhodnou poměrnou část minimální mzdy. Doporučila proto Poslanecké sněmovně, aby požádala vládu o předložení návrhu změny zákoníku práce, která by změnila způsob výpočtu renty.

2. Přístup odškodňujících pojišťoven  

Od roku 1993 jsou zaměstnavatelé povinně pojištěni pro účely odškodnění pracovních úrazů či nemocí z povolání buď u České pojišťovny, a. s., nebo u Kooperativy pojišťovny, a. s. Pojišťovny pak za ně zaměstnance odškodňují.

Renta je soukromoprávním nástrojem odškodnění, kterým se veřejná ochránkyně práv nemůže zabývat, ale ze zvyšujícího se počtu stížností v posledních letech zjistila, že obě pojišťovny uplatňují odlišný způsob výpočtu renty u rentistů, kteří jsou v evidenci úřadu práce. Odlišně přistupují ke srovnání výdělku se zvyšující se minimální mzdou.

  • Kooperativa pojišťovna, a.s. počítá s minimální mzdou ve výši, jaká platila v okamžiku, kdy byl rentista zařazen do evidence úřadu práce. Jakmile je renta přiznána, k následnému zvyšování fiktivního výdělku v podobě minimální mzdy už nepřihlíží a rentu znovu nepřepočítává. Řídí se přitom soudními rozhodnutími, podle kterých se výše renty mění tehdy, když dojde u příjemce ke změně jeho situace (slovy zákona tzv. změna poměrů), a rozhodnutí vlády zvýšit minimální mzdu nelze chápat jako změnu situace na straně příjemce renty.
  • Naopak Česká pojišťovna, a.s. s každým zvýšením minimální mzdy již dříve přiznané renty přepočítává, jejich výši příjemcům postupně snižuje. Po posledním zvýšení minimální mzdy na 11 000 Kč už mnozí příjemci o rentu úplně přišli.

Rozdílný přístup pramení z odlišného výkladu § 271b odst. 3 zákoníku práce, tedy z toho, jaká výše minimální mzdy se považuje za fiktivní příjem.

Tento problém může odstranit velká novela zákoníku práce, kterou projednává Poslanecká sněmovna. Ta mimo jiné řeší i sjednocení postupu obou pojišťoven tak, že rentistům evidovaným u úřadu práce bude započítávána minimální mzda ve výši, v jaké byla v době přijetí rentisty do evidence. Pokud bude novela zákoníku schválena, jednotný postup by měl platit od 1. 7. 2017 do budoucna, nic se však nebude revidovat zpětně. 

Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -   Přístupnost webu
© Kancelář veřejného ochránce práv