Vyhledávání
Filtr témat
 
informační linka
+420 542 542 888

Elektronický zpravodaj

Pro přihlášení k odběru našeho elektronického zpravodaje zadejte svůj email.

Aktuálně > Tiskové zprávy 2017 > Když je soused sousedovi „vlkem“

Když je soused sousedovi „vlkem“

29. června 2017

Na začátku řady stížností veřejnému ochránci práv jsou spory mezi sousedy. Počet podnětů, v nichž významnou roli hraje sousedský spor, dokonce stoupá. Nejčastěji jde o problémy soužití nebo konflikty související s bydlením a užíváním nemovitostí. Minimálně každý druhý podnět ve stavebnictví tak souvisí se sousedským sporem a podobné je to u přestupků proti občanskému soužití. Neschopnost dohodnout se je ale typická také např. u záležitostí veřejných cest apod.

„Pominu-li případy, kdy sousedé zjevně jednají v rozporu se zákonem a například staví bez povolení, tak většina sporů vzniká hlavně z neschopnosti domluvit se, hledat kompromisy a navzájem si vycházet vstříc. Lidé přitom často zapomínají, že sousedské vztahy jsou dlouhodobé a staré křivdy někdy zbytečně zasáhnou i další generace. Ani pravomocná rozhodnutí úřadů či soudů skutečný spor mnohdy neukončí,“ shrnuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček to, co je pro sousedské spory charakteristické. Setkává se s nimi především v oblasti stavebnictví, ať už jde o problémy spojené s povolováním staveb, vlastní stavební činností nebo s užíváním staveb. Lidé se však často stěžují na sousedy, kteří jim brání v užívání cesty přes pozemek, instalují si kamerové systémy narušující soukromí, dělají naschvály, slovně i fyzicky je napadají apod. Stížností, v nichž hraje roli sousedský spor, také každý rok mírně přibývá. Podle zástupce ombudsmanky se tento trend nejspíš nezmění. V kombinaci s lidskou povahou k němu navíc do jisté míry mohou přispívat i některé právní předpisy, ať už jde o přestupkový zákon nebo o novelu stavebního zákona.

Přestupková řízení se pro lidi zjednodušují

V uplynulých třech letech se zástupce veřejné ochránkyně práv zabýval 351 podněty týkajícími se přestupků proti veřejnému pořádku a občanskému soužití. Nejméně v polovině z nich šlo o konflikty mezi sousedy, při nichž se některá ze stran obrátila na policii, případně rovnou oznámila přestupek souseda obecnímu úřadu. Zástupce ombudsmanky se tak setkal s případy, kdy přestupkové komise řešily urážky, pomluvy a naschvály mezi sousedy, časté je obtěžování nejrůznějším hlukem, přes plot přerůstající rostliny, ořezání stromů, obtěžování chovem domácích zvířat, znečišťování pozemku, obtěžování zápachem aj.

Od 1. července je účinný nový přestupkový zákon a právě v případech urážek na cti přináší pro občany zjednodušení. Až dosud museli poškození u těchto přestupků sami zformulovat a úřadu podat návrh se všemi právními náležitostmi na zahájení správního řízení o přestupku. Nově postačí jen přestupek pouze oznámit a úřadu následně potvrdit souhlas se zahájením správního řízení. Už také nehrozí, že bude osoba uražená na cti, s jejímž souhlasem se řízení konalo, hradit náklady správního řízení, pokud by přestupková komise řízení zastavila, protože se o přestupek nejedná nebo se ho nepodařilo prokázat. Náhradu nákladů řízení bude nově hradit jen obviněný, pokud by byl uznán vinným. Na druhou stranu se ale osoba uražená na cti proti takovému rozhodnutí úřadu nově nemůže odvolat. Úřadům pak zákon explicitně ukládá povinnost snažit se vést znesvářené strany k dohodě.

„Je otázkou, jak se nový přestupkový zákon projeví v praxi. Nedá se vyloučit, že stoupne počet řízení o přestupcích. Lidé možná přestupek oznámí i v méně vyhrocených sporech, protože nemají co ztratit,“ uvažuje o možném úskalí zástupce ombudsmanky. Teoreticky jediné, co podle něj oznamující riskuje, je, že obviněný jako odvetu podá oznámení o přestupku na něj. Úředníci pak budou muset zvažovat, jestli v prvním případě nešlo o přestupek formou nepravdivého obvinění z přestupku. Problém ale podle zástupce ombudsmanky není v tomto případě v zákoně, to spíš v mezilidských vztazích. Lidé se také obvykle mylně domnívají, že se v přestupkovém řízení domohou náhrady škody, obzvlášť v případě, kdy došlo k prokázání přestupku a uložení pokuty viníkovi. Nárok na odškodnění však musí uplatnit u soudu.

Své obavy z možného zvýšení počtu oznamovaných přestupků opírá zástupce ombudsmanky o případy, kterými se zabýval. Stěžovateli jsou nejčastěji lidé postižení možným protiprávním jednáním, ale podněty někdy podávají i ti, kdo jsou z přestupku obviněni a s rozhodnutím přestupkové komise nesouhlasí. Typickými přestupky, s nimiž se zástupce ombudsmanky setkává, jsou slovní napadání a urážení, šíření pomluv, hlučné chování (zejména v nočních hodinách), ať už jde o různá bouchání, dupání, křik, hlasitou hudbu, štěkot psů apod., nechybí stínění pozemku či různá forma vnikání na sousední pozemek. Výjimkou nejsou ani vzájemná obvinění sousedů.

U spáchání přestupku často nejsou další svědkové, takže přestupková řízení se zastavují, protože nelze prokázat, že k namítanému jednání skutečně došlo. Lidé s touto zkušeností se proto mnohdy zajímají, jestli si mohou urážky či slovní napadání nahrát a nahrávku použít jako důkaz. Podle zástupce ombudsmanky je použití nahrávky jako důkazu v zásadě přípustné, pokud byla nahrávka pořízena za účelem zaznamenání protiprávního jednání. Ani pak ale nesmí nepřiměřeně zasahovat do oprávněných zájmů nahrávaných osob, tedy např. do ochrany důstojnosti, cti, soukromí apod.

Sousedské spory a stavební činnost

Jakákoli stavební činnost ovlivňuje a dopadá zejména na sousedství. Právě proto zde nejčastěji dochází ke konfliktům a sporům. Zpravidla přitom nehraje roli rozsah stavební činnosti. I stavba plotu může sousedské vztahy nevratně narušit. Lidé namítají dopady terénních úprav a stavební činnosti v sousedství (stínění, podmáčení apod.), narušení soukromí, poškození vlastního majetku stavební činností sousedů apod. Velmi často uvádějí, že jde ze strany sousedů o nepovolenou činnost, že se o stavbě včas nedozvěděli, nebyli účastníky řízení a nedali ke stavbě souhlas atd. Přibývá také podnětů, v nichž lidé namítají, že sousedé v rozporu se zákonem využívají své nemovitosti k jinému účelu, než k jakému byly zkolaudovány. Nejčastěji jde o objekty určené k bydlení, které jejich majitelé začnou využívat např. jako dílny, penziony pro krátkodobé ubytování, jako školky aj. Takovým využíváním stavby se výrazně mění podmínky v lokalitě (zvýšená dopravní aktivita a nároky na parkování, hluk atd.) a narušuje to pohodu bydlení.

Už za současné právní úpravy je oblast stavebnictví spouštěčem řady konfliktů a sousedských sporů. Podle zástupce ombudsmanky může situaci ještě více zhoršit novela stavebního zákona, obzvlášť pokud jde o větší stavby, jako jsou rodinné domy a objekty pro bydlení, které bude možné stavět jen na ohlášení bez ohledu na jejich velikost. „Dnes jsou stavby na ohlášení limitovány velikostí a podmínkou, že stavebník musí získat souhlas všech vlastníků sousedních nemovitostí. Přesto se občas na některého souseda ‚zapomene‘. Novela stavebního zákona toto ‚opomíjení‘ přímo umožní, protože stavebník si bude zcela legálně sám rozhodovat, jestli sousedův souhlas potřebuje nebo ne. Pokud se pak soused o stavbě dozví, až když se na ní začne pracovat, už se nebude mít jak bránit. Tyhle situace budou pro sousedské vztahy smrtící,“ varuje zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček.

Spory o cesty

Přístupové cesty jsou také častým zdrojem konfliktů. Počet podnětů týkajících se správy pozemních komunikací dokonce každý rok stoupá. Zatímco v roce 2014 jich bylo 119, o dva roky později už 162. Lidé si totiž stále neuvědomují, že pokud koupí, zdědí nebo si pronajmou pozemek, jehož součástí je účelová komunikace, musí strpět její užívání, a tedy omezení svého vlastnického práva. Typicky dochází k tomu, že nový vlastník pozemku cestu zahradí s tím, že jde o jeho pozemek. Klíčovou roli v těchto záležitostech hrají silniční správní úřady. Na jejich rozhodnutí, zda sporná cesta je veřejnou účelovou komunikací nebo ne, záleží, jakým způsobem budou moci sousedé problém vyřešit, zda vlastník pozemku musí strpět užívání cesty, nebo se sousedé musí dohodnout na podmínkách užívání cesty sami (zřízení věcného břemene apod.). I v těchto případech by měl úřad znesvářené sousedy vést ke smírnému řešení.

PŘÍKLADY SOUSEDSKÝCH SPORŮ

Občanské soužití:
  • Stěžovatelé uváděli dlouhodobě vyhrocené vztahy se sousedy, kteří je pomlouvají, urážejí je, dělají jim různé drobné naschvály, vyhrožují, vnikají na jejich pozemek a podali dokonce anonymní oznámení orgánu sociálně-právní ochrany dětí kvůli údajnému nepřiměřenému trestání dětí. Sousedé na oplátku obvinili stěžovatele, že je sledují kamerami a narušují jejich soukromí, rovněž je pomlouvají apod.
  • Stěžovatel uváděl, že ho soused vulgarismy hrubě urážel, dopouštěl se schválností a vyhrožování. Obviněný to v rámci přestupkového řízení popřel, manželky obou potvrdily verze svých manželů a ani svědectví další osoby nevneslo do věci jasno. Úřad řízení zastavil, protože se nepodařilo zjistit stav věci, o němž by nebyly důvodné pochybnosti. Stěžovateli pak bylo uloženo uhradit náklady řízení.
  • Stěžovatel uváděl, že ho soused slovně napadl a vyhrožoval mu v souvislosti s vyměřením pozemku kolíky – stěžovatel totiž na posunul hranici svého pozemku do pozemku souseda na základě nového zaměření pracovníky geodézie. Stěžovatel popsal, že má se sousedem dlouhodobé spory ohledně hranice pozemků, kdy soused má svoje sloupky zaražené na jeho pozemku. Pracovníci geodézie provedli nové vyměření a pomocí kolíků vytyčili přesné hranice. Soused tyto kolíky odstranil, proto na jejich místa stěžovatel zarazil železné trubky. Soused mu měl vyhrožovat a slovně ho napadat ve smyslu, že „pokud tam ty trubky a geodetické značky ještě jednou zarazí, tak ho tou trubkou přerazí a rozbije mu s ní palici“. Přestupková komise to řešila napomenutím. Úřadu jsme v šetření vytkli, že nepoučil stěžovatele o nutnosti podat návrh na projednání přestupku, nevyslechla ani obviněného ani svědka a nezabýval se námitkou podjatosti jedné z členek přestupkové komise.
  • Sousedka obvinila stěžovatelku, že má v bytě špínu a štěnice. Stěžovatelku tyto výroky poškozují a urážejí. Vysvětlili jsme jí, že může podat návrh na projednání přestupku, ale měla by si zajistit dostatečná svědectví. Neprokáže-li se totiž její tvrzení o urážkách a pomluvách, bude pak povinna uhradit náklady správního řízení o přestupku.
  • Soused dělá stěžovateli schválnosti, opakovaně vniká na jeho pozemek. Nachází pak zpřeházené věci, vysypaná krmítka, poházené nářadí a odpadky apod., později se mu začalo některé nářadí ztrácet. Soused ho šikanuje, posílá na něj pod nejrůznějšími záminkami úředníky a snaží se zpochybnit jeho psychickou způsobilost.
  • Soused v podnapilém stavu v noci buší na stěžovatelovy dveře. Dělá to opakovaně i dalším sousedům v domě. Stěžovatel se obrátil na úřad, který se tím sice zabýval, ale souseda pouze napomenul, což se stěžovateli zdá příliš mírné.
  • Soused stěžovatele fyzicky i slovně napadl a spolu s ním i majitele pozemku, který si stěžovatel pronajímá. Stěžovatel to oznámil policii a ta to předala obecnímu úřadu. Ten ho ale nevyrozuměl, jestli bylo vedeno správní řízení o přestupku a s jakým výsledkem, nebyl ani vyzván k účasti při projednání věci. Uvedl, že rovněž napadený majitel pozemku, který se na úřad obracel také s návrhem na projednání přestupku, vyrozuměn byl. Vysvětlili jsme stěžovateli, že podle stávající právní úpravy jde o návrhové přestupky, tj. nelze je pouze oznámit, ale je třeba podat návrh na projednání přestupku, což neudělal. V jeho věci tak řízení o přestupku nebylo vedeno.
  • Stěžovatel nesouhlasil s tím, že úřad odložil jeho návrh na zahájení přestupkového řízení se sousedem pro podezření ze spáchání přestupku nepravdivým obviněním z přestupku. Soused totiž stěžovatele obvinil z přestupku v podobě schválnosti, protože stěžovatel měl údajně bez jeho souhlasu chodit po střeše jeho garáže a sbírat tam ořechy. Stěžovatel to popíral a přestupková komise řízení zastavila, protože se nepodařilo prokázat, jestli k tomuto protiprávnímu jednání skutečně došlo nebo ne. Stěžovatel následně obvinil souseda, že učinil vědomě nepravdivé oznámení s cílem přivodit stěžovateli postih za přestupek.
  • Stěžovatel poukazuje na dlouhodobé obtěžování štěkotem sousedova psa, a to i v nočních hodinách. Soused měl také přes plot naházet stěžovateli na pozemek hromadu psích exkrementů.
  • Dcera sousedů v panelovém domě studuje hru na klavír a její hlasitá hra stěžovatele ruší, přestože dívka hraje jen v denních hodinách.
  • Soused vysazuje dřeviny a jiné porosty v těsné blízkosti hranice zahrádek a dřeviny stíní stěžovatelův pozemek. V blízkosti jeho studny vysadil ořech, jehož kořeny mohou studnu poškodit. Ve věci studny jsme doporučili obrátit se na odbor životního prostředí místního úřadu.
  • Sousedé dělají v noci neustále hluk, který se nedá vydržet. Stěžovatelka opakovaně volala policii, ale nejen, že se tím nic nevyřeší, ale naopak to pak odnáší ona. Sousedé nechodí do práce, přes den spí, a když pak ona třeba vysává nebo dělá přes den práci, která není úplně tichá, nadávají jí a stěžují si, že je schválně budí.
  • Soused je minimálně jednou za rok vytopí a tohle se opakuje už asi 8 let. Zjistili, že soused si vodoinstalaci dělal sám a neodborně, ale nedokážou ho přimět, aby si nechal udělat revizi. Za ty roky už panely v místech sousedovy koupelny změkly a jsou tam viditelné mapy.
  • Sousedé postavili králíkárnu a hnojník přímo pod okna jejího obývacího pokoje. Nemůže otevírat okno a zvlášť v létě se tam nedá vydržet. Stavebními úpravami jí prakticky „zazdili“ několik oken a původně nepovolená stavba jim prý byla dodatečně povolena. Upozornili jsme ji, že v procesu povolování stavby musela být účastníkem řízení a pokud se už nyní nestihne odvolat, může požádat krajský úřad o zahájení přezkumného řízení.
  • Soused a jeho rodina stěžovatele opakovaně napadají, ohrožují mu a ubližují jeho psovi. Sousedova manželka do něj měla bez příčiny najíždět autem, když venčil psa, soused jeho psa bezdůvodně silně nakopl, takže ten pak byl celý zhmožděný. Stěžovatel sousedovi pohrozil, že na něj zavolá policii, ale místo toho soused zavolal policii na něj s tím, že je nebezpečný a ohrožuje je. Přijeli policisté a neustále se ho měli vyptávat na zbraně, které on ale nemá. Stěžovatel je v částečném invalidním důchodu a stará se o těžce nemocnou manželku.
  • Stěžovatel namítal, že se k nim do bytu přenáší veškerý hluk od sousedů z bytu nad nimi. I jejich lehké kroky zní jako bubnování na strop, ale zvlášť iritující je cupitání jejich malého dítěte.
  • Sousedé dělají bezohledné naschvály a světlem z jejich okna ho oslňují v ložnici. Vědí o tom a schválně večer svítí dlouho do noci. Snažil se je ústně i písemně požádat, ať to nedělají, ale výsledek je opačný, schválně svítí ještě víc.
  • Sousedův plot oddělující zahrady je ve špatném stavu. Stěžovatel souseda opakovaně upozorňoval, že je třeba, aby plot opravil nebo postavil nový. Soused na to nereaguje. Stěžovatel se obává o bezpečnost svého majetku. Pouští totiž na zahradu slepice, které se mohou zatoulat na sousedův nezajištěný pozemek, nebo naopak volně pobíhající psi mohou proniknout na stěžovatelův pozemek a způsobit mu tam škodu.
  • Seniorka si stěžovala, že v bytě žije už 35 letech a nyní čelí neúnosnému tlaku. Byt nad ní si projala mladá žena, kterou ve dne v noci navštěvují různí pánové. Z bytu se pak ozývá dupot, bouchání, smích, hlasité projevy sexu. Tohle trvá už 3 roky.
  • Stěžovatelka měla výhrady vůči jednání své sousedky v bytě nad ní. Stěžovatelka má zdravotní problémy a potřebuje klidný, nepřetržitý spánek. Ten ale není možný, protože sousedka v noci v pravidelných intervalech chodí na záchod a zvuk splachování stěžovatelku budí.
  • Stěžovatelka namítala, že dřeviny sousedky se tlačí na plot mezi pozemky. Ten je už úplně vykloněný na pozemek stěžovatelky. Ta sousedku upozorňovala, ať tomu zamezí a nějak porost na své zahradě zredukuje či upraví. Sousedka ale nereaguje. 
Stavební činnost:
  • Sousedka v rámci rekonstrukce domu měnila střešní plášť a provedla přesah laťováním a položenou krytinou nad pozemek stěžovatelů. Bez jakéhokoli povolení postavila kolnu tak, že jako její zadní stěnu využila zděný plot stěžovatelky a provedla na něm betonový věnec, kde jsou položeny krokve střechy kolny. Část střechy kolny je také položena nad stěžovatelčin plot. Jelikož šlo o záležitost 10 let starou a navíc podle krajského úřadu nešlo o nepovolené stavební úpravy, zástupce ombudsmanky šetření nezahajoval. Pokud jde o přesah na pozemek stěžovatelů, je třeba to řešit cestou soukromého práva.
  • Stěžovatel namítal, že soused postavil bez povolení přístřešek (cca 9 m2) s králíkárnou ukotvený na stěžovatelovu zeď, kterou králičí moč poškozuje. Podle stěžovatele je zeď z jeho strany trvale mokrá. Stavební úřad zahájil v roce 2014 řízení o odstranění stavby, ale přerušil ho na základě žádosti souseda o dodatečné stavební povolení stavby a tento stav trvá. Stavební úřad uváděl, že jde o dlouholetý sousedský spor, kdy oba sousedé v minulosti opakovaně navzájem napadali nejrůznější i naprosto bagatelní stavební úpravy a stavební úřad se oba snažil dovést ke smíru, ale marně. Podle zástupce ombudsmanky kauza má podtext sousedského sporu, ale stavební úřad nemůže rezignovat na řešení nepovolené stavební činností.
  • Stěžovatel má dlouhodobé spory se sousedy. Ti nově provedli terénní úpravy a pozemek navýšili, aniž by měli stavební povolení. Původní sedlovou střechu nahradili pultovou, rovněž bez povolení, a stejně provedli další stavební úpravy. Stavební úřad tam na jeho oznámení provedl kontrolní prohlídku, změřil navýšení terénu a uzavřel, že je v limitu, pro které není třeba stavební povolení. S tím stěžovatel nesouhlasí. Nesouhlasí ani s tím, že úřad sice zahájil řízení o odstranění stavby nepovolených úprav (střecha aj.), ale přerušil ho, protože soused požádal o dodatečné povolení. Aby toho nebylo málo, tak během kontrolní prohlídky úředníků stavebního úřadu soused upozornil, že stěžovatel buduje jezírko bez povolení. Místo toho, aby stěžovatel s pomocí stavebního úřadu vyřešil problémy se sousedem, musí teď kvůli němu sám se stavebním úřadem řešit své jezírko.
  • Stěžovatelé namítali, že jímky jejich sousedů jsou v havarijním stavu a kvůli tomu pronikají odpadní vody do okolní půdy v rekreační oblasti. Stěžovali si, že stavební úřad nepřistupuje ke všem stejně a jímky sousedů neprověřil. U nich naopak jímku zkontroloval a konstatoval její nezávadnost, to vše za přítomnosti sousedů. Stavební úřad jejich přítomnost odůvodnil tím, že jako sousedé mají právo přesvědčit se o dobrém stavu jímky. Stěžovatelům však nebylo umožněno účastnit se kontrolních prohlídek na sousedních pozemcích.
  • Stěžovatel poukazoval na celkově špatný stavební stav svého domku a přičítal ho stavební činnosti souseda. Ten přímo na hranici pozemku postavil zpevněnou plochu pro parkovací stání. Stěžovatel uváděl, že jde ze strany souseda o schválnost, protože měli neshody už v minulosti, kdy se stěžovatel obracel na stavební úřad v záležitosti týkající se odvodnění sousedova pozemku. Podle stěžovatele jsou jeho pozemek i domek podmáčené kvůli tomu, že soused k němu svádí vodu. Stavební úřad pak oba pozemky i objekty zkontroloval, nechal zpracovat znalecký posudek. Podle něj nemá zpevněná plocha vliv na odvádění vody. Dále konstatoval, že ani kdyby zpevněná plocha nebyla vybudována, na stav stěžovatelova domku by to nemělo vliv. Stavební úřad také při kontrolních prohlídkách zjistil některé nepovolené stavební úpravy na stěžovatelově domku.
  • Stěžovatel vlastní historický rekreační objekt, který na základě povolení postupně rekonstruoval. Problémy nastaly se změnou vlastníka sousední nemovitosti. Sousedé začali tvrdit, že provádí nepovolené práce, požárně je ohrožuje a staví na cizím pozemku. Na jejich podnět se věcí začal zabývat stavební úřad, který ve věci některých úprav vedl řízení o odstranění a pak o dodatečném povolení stavby. Došlo to až k soudu, který rozhodl ve prospěch stěžovatele s tím, že vše bylo prováděno na základě původního stavebního povolení. Stavební úřad tedy řízení o odstranění stavby zastavil. Sousedé se opět odvolali a takhle to trvá pořád dokola.
Cesty:
  • Stěžovatelé řeší problém přístupu k rodinnému domu po účelové komunikaci. Pozemek s cestou několikrát změnil majitele, ale nikdy nebyly problémy s užíváním cesty. Poslední majitel však pozemek pronajal a nájemce ihned cestu zatarasil svým automobilem. Opakovaně to řešili s policií, úřad jim sdělil, že jde o účelovou komunikaci. Vysvětlili jsme, že musí úřad žádat o rozhodnutí, jestli jde o účelovou komunikaci, pouhé sdělení nestačí.
  • Stěžovatelé před téměř 30 lety koupili dům s pozemkem k rekreačním účelům a tráví tam každé léto. K domu vede jediná příjezdová cesta, kterou vždy užívali. Před třemi lety je soused, který pozemek s cestou dostal v restituci, přestal pouštět. Problémy nemají jen oni s příjezdem, ale nepouští k nim popeláře, poštovní doručovatele, firmu, u které si už před třemi lety zaplatili výměnu okapů apod.
 
Sdílet stránku 
Blind Friendly Web – přístupnost webových stránek pro nevidomé a slabozraké blind friendly web
vyrobila Omega Design
Tisk  -  Mapa webu  -  O webu  -  Kontakty  -  Přístupnost webu  -  RSS - Tiskové zprávy  -   RSS - Aktuality z detencí
© Kancelář veřejného ochránce práv