AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Ministerstvo financí odmítá řešit průtahy u žádosti o prominutí vrátit dotace

Pokud někdo poruší podmínky dotace, vznikne mu povinnost ji vrátit a zaplatit penále, v souladu se smlouvou o poskytnutí dotace. I v takovém případě by však měl mít možnost obrany. Ministerstvo financí by se při posuzování případů mělo zabývat například tím, zda rada kraje nepřekročila meze správního uvážení při rozhodování o žádosti o prominutí odvodu, jakým způsobem si vyložila „důvody hodné zvláštního zřetele“, které by mohly vést k prominutí povinnosti vrátit dotace apod.

Paní D. získala dotaci krajského úřadu na podporu svého podnikatelského projektu z programu pro začínající podnikatele. Z vážných osobních důvodů však musela po nějaké době podnikání ukončit. Odstoupila od smlouvy o poskytnutí dotace a požádala, aby jí byla prominuta povinnost vrátit část peněz, které už v rámci podnikání z dotace vyčerpala (60 000 Kč). Krajský úřad však o její žádosti ani po opakovaných výzvách téměř rok nerozhodl. Stěžovatelka proto podala stížnost Ministerstvu financí, které krajský úřad vyzvalo k činnosti. Krajský úřad nakonec její žádost zamítl, uložil jí povinnost vrátit dotaci a současně jí vyměřil penále. Stěžovatelka přijatou část dotace vrátila, ale proti penále se odvolala k Ministerstvu financí. Namítala, že vysoké penále narostlo mj. z důvodu průtahů na straně krajského úřadu. Ministerstvo se věcí odmítlo zabývat s tím, že není příslušné k vyřízení takového podání.

Zástupce ochránkyně nezpochybnil rozhodnutí krajského úřadu, který stěžovatelce uložil povinnost vrátit dotaci a zaplatit penále. Toto ostatně vyplývalo ze smlouvy o dotaci, kterou stěžovatelka podepsala. Zabýval se však postupem Ministerstva financí.

„Žadatelé by měli mít možnost obrany,“ zdůraznil zástupce veřejné ochránkyně práv Stanislav Křeček. „Přitom je ale postup při prominutí odvodu a penále podle malých rozpočtových pravidel v praxi stále rozdílný a problematický.“ Zástupce ombudsmanky dospěl k závěru, že žadatel v případě rozhodování rady či zastupitelstva kraje může podat podnět k přijetí opatření proti nečinnosti adresovaný právě Ministerstvu financí.

„Pokud má žadatel o dotace za to, že rozhodnutí o žádosti o prominutí povinnosti vrátit dotaci a uhradit penále je nesprávné, může Ministerstvu financí podat podnět k zahájení přezkumného řízení,“ doplnil zástupce veřejné ochránkyně práv. Ministerstvo by se při posuzování případů mělo zabývat například tím, zda rada kraje nepřekročila meze správního uvážení při rozhodování o žádosti o prominutí odvodu a jakým způsobem si vyložila „důvody hodné zvláštního zřetele“, které by mohly vést k prominutí povinnosti vrátit dotace. Také by mělo vzít v potaz, zda rozhodnutí není vydané v rozporu s právními předpisy nebo zda rozhodnutí předcházel řádný a spravedlivý proces. Na situaci se totiž podpůrně vztahuje daňový řád, který možnosti přezkoumání rozhodnutí i ochrany před nečinností orgánů nabízí.

Vytisknout

Zpět na aktuality