AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Mezinárodní den podpory obětem mučení

"Dnes je den, kdy projevujeme respekt lidem, kteří protrpěli nepředstavitelné. Je to příležitost k tomu, aby se svět vyslovil, proti nevyslovitelnému. Dnešní den je určen k celosvětové podpoře těch, kteří mučení přežili, a vzpomínce na ty, kdo se stali jeho obětí." Kofi Annan, Generální tajemník OSN, 26. 6. 1998 u příležitosti mezinárodního dne podpory obětem mučení.

Před 28 lety vstoupila v platnost Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, klíčový lidskoprávní dokument, chránící samu podstatu lidství – lidskou důstojnost. Od té doby k Úmluvě přistoupilo 158 států a na základě Opčního protokolu k této úmluvě vzniklo 61 národních preventivních mechanismů – institucí, jejichž posláním je prevence špatného zacházení s osobami omezenými na svobodě. Veřejný ochránce práv jako český národní preventivní mechanismus plní své úkoly již desátým rokem a za tu dobu se již nesčetněkrát přesvědčil, že nelidské a ponižující zacházení není reliktem minulosti.

Dnes si připomínáme Mezinárodní den podpory obětem mučení. Mučení je nejzávažnějším zásahem do lidské důstojnosti, je to popření člověka jako lidské bytosti, je to marginalizace lidské osoby na roveň věci – pouhého objektu. Třebaže lze předpokládat, že v současné době je mučení v pravém slova smyslu v České republice pouze výjimečné, mírnější formy špatného zacházení, při nichž je zasahováno do lidské důstojnosti, přetrvávají ve značné míře i nadále. Nebezpečí špatného zacházení je o to vyšší, že se často týká nejzranitelnějších členů společnosti (seniorů, dětí, osob s duševním postižením, příslušníků menšin, uprchlíků aj.) a odehrává se za zdmi institucí, skryto před zraky kontrolních orgánů a často i nejbližších příbuzných.

Odhalení a postih špatného zacházení jsou důležité, zcela zásadní je však prevence a pomoc těm, kteří již byli špatným zacházením zasaženi. S tímto vědomím provádí veřejná ochránkyně práv systematické návštěvy míst, kde se nachází osoby omezené na svobodě, ať už z rozhodnutí státu (např. věznice) nebo v důsledku závislosti na poskytované péči (např. zařízení sociálních služeb). Pomoc a podpora obětem špatného zacházení však nejsou výsadou pouze států, národních preventivních mechanismů či kontrolních orgánů. Může je poskytnout každý, a často postačí málo – zájem o druhé a aktivní projev přirozené sounáležitosti.

Vytisknout

Zpět na aktuality