3. čtvrtletí: víc případů v působnosti i zmírnění tvrdého zákona

Lidé se na veřejnou ochránkyni práv mnohem častěji obraceli s problémy, kterými se může zabývat, v nichž může zahajovat šetření nebo účinně radit, v případech, kdy se na ni lidé obrátili např. předčasně a sami ještě mají možnost se bránit. Podnětů v působnosti bylo ve třetím čtvrtletí už 65 %, což je letos největší podíl. Jen pro srovnání, zatímco v loňském roce tvořily podněty v působnosti 58 %, letos je jich stále nad 60 %. Svědčí to o zvyšujícím se povědomí lidí o tom, čím se veřejný ochránce práv může zabývat.

„U případů, které jsou v působnosti, jsme velmi úspěšní a za celý rok se najde jen tak do deseti případů, v nichž se nám nepodaří dosáhnout nápravy. Víc podnětů v působnosti tedy znamená, že mohu s využitím svých pravomocí pomoci více lidem,“ komentuje údaje ze statistik ochránkyně Anna Šabatová.

Nejvíce lidí se ve třetím čtvrtletí na ochránkyni obrátilo opět s problémy v oblasti sociálního zabezpečení (291 podnětů). Druhou nejpočetnější oblastí však tentokrát nebylo stavebnictví (88 podnětů). Předstihly ho stížnosti týkající se vězeňství, policie a armády (94 podnětů). Ve stavebnictví se nejčastěji jednalo o problémy související s rozhodováním o umístění stavby nebo o změně stavby. Ve vězeňství pak převládají stížnosti týkající se přemístění do jiné věznice.

Devadesát osm lidí potřebovalo ve třetím čtvrtletí, aby jim veřejná ochránkyně práv pomohla vyřešit jejich problémy s důchodem. U starobních důchodů šlo ve většině případů o zhodnocení všech dob pojištění do výpočtu důchodu, u invalidních důchodů se pak často jedná o nesouhlas s určením stupně invalidity.

Asi nejvýrazněji se letní měsíce projevily na stížnostech týkajících se práce a zaměstnanosti. Oproti druhému čtvrtletí jich ubylo téměř o polovinu. Lidé žádali o pomoc nejčastěji při problémech se zařazením či vyřazením z evidence úřadu práce nebo s rozhodnutím o podpoře v nezaměstnanosti.

Ochránkyně se však setkala i s případem ilustrujícím tvrdost zákona o zaměstnanosti, který nepříznivě dopadá na zaměstnance, jimž vznikla dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě 7 dnů po skončení zaměstnání, popř. těsně před skončením pracovního poměru, a trvala cca 1 rok. Přesně v takové situaci se ocitla stěžovatelka, která z důvodu vážného onkologického onemocnění a dlouhodobé pracovní neschopnosti nezískala v rozhodném období požadovaných 12 měsíců doby důchodového pojištění (chybělo jí cca 15 dnů). Nebyla jí proto přiznána podpora v nezaměstnanosti. O změnu zákona a jeho zmírnění v těchto případech usiloval ochránce už od roku 2012. Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová se o změnu zasazovala v rámci připomínek k novele zákona o zaměstnanosti. Výsledek je pozitivní, a podle novely účinné od 1. 10. 2015 by už k takovým případům nemělo docházet.