Ústecký kraj odepírá informace o platech úředních osob

Veřejný ochránce práv proto rozhodl využít svých sankčních oprávnění a vyrozuměl o protiprávním jednání Krajského úřadu Ústeckého kraje ministra vnitra. Jako další formu sankce se rozhodl informovat o této záležitosti veřejnost.

Pokud občan žádá informaci o platech a odměnách vybraných úředních osob, rozhodování o takové žádosti se neodehrává v prosté rovině poskytnout – odmítnout. Podstatou rozhodování úřadu je naopak otázka, zda sdělit informace o platu všech „příjemců veřejných prostředků“ nebo jen vybraných, u nichž s ohledem na jejich postavení a pravomoci převládá veřejný zájem na zveřejnění takové informace. Teprve na základě této úvahy může úřad o žádosti rozhodnout.

Pochybení Krajského úřadu Ústeckého kraje při zamítnutí odvolání je zcela zjevné, protože v době, kdy krajský úřad o žádosti rozhodoval, byla již známa judikatura Nejvyššího správního soudu týkající se informací o úřednických platech. Ministerstvo vnitra a Úřad pro ochranu osobních údajů navíc zveřejnily společné metodické doporučení, jímž se úřady mají při rozhodování o poskytování informací o platech úředních osob řídit.

Úřady mají pouze dvě možnosti, jak vyřídit žádost občana o informaci o platech úředních osob. Buď v souladu s judikaturou aplikovat test proporcionality uvedený v zákoně o svobodném přístupu k informacím, což by v tomto případě znamenalo poskytnout informace o platech všech úředních osob, jichž se žádost týkala. Druhou možností je odmítnutí judikatury a provedení vlastního testu proporcionality s ohledem na konkrétní okolnosti žádosti. V tomto případě by úřad vyhodnotil, u kterých z dotazovaných úředníků převažuje právo na informace nad potřebou ochrany soukromí, tj. u kterých z nich lze informace o jejich platu poskytnout a u kterých nikoli (např. u řadových zaměstnanců prakticky nelze dovodit převahu veřejného zájmu).

Postup, který Krajský úřad Ústeckého kraje posvětil, však spočíval v odmítnutí judikatury, ale současně v neprovedení testu proporcionality ve vztahu ke konkrétním okolnostem žádosti. Krajský úřad sice test provedl, ale jen v abstraktní ústavní rovině, tj. jako obecný střet práva na informace a práva na ochranu soukromí, aniž by přihlížel ke konkrétním okolnostem a aniž by přistupoval k úředníkovi jako k „příjemci veřejných prostředků“.

Vzhledem k tomu, že při poskytování informací o platech úředních osob je trendem transparentnost a otevřenost, což potvrzuje judikatura Nejvyššího správního soudu, jakož i metodika Ministerstva vnitra i Úřadu pro ochranu osobních údajů, je třeba postup Krajského úřadu Ústeckého kraje hodnotit jako chybný.

Ministerstvo vnitra se s názorem ochránce ztotožnilo a přislíbilo metodicky usměrnit krajské úřady v poskytování informací o platech v souladu se zákonem o svobodném přístupu k informacím u všech „příjemců veřejných prostředků“ nebo pouze u těch, u nichž po pečlivém provedení testu proporcionality na základě konkrétních okolností jednotlivých žádostí převáží právo na informace nad potřebou ochrany soukromí.

Ochránce věří, že Krajský úřad Ústeckého kraje, který dosud sám ochotu neprojevil, svou praxi změní.

 Stanovisko ochránce (236.3 kB, Adobe Acrobat dokument).

Na základě  vyjádření města Děcín  (1.5 MB, Adobe Acrobat dokument)veřejný ochránce práv  akceptoval výhradu (148.6 kB, Adobe Acrobat dokument), že se jeho působnost nevztahuje na jednání statutárního města Děčín v samostatné působnosti, kam patří i rozhodování o poskytnutí informací o platech a odměnách zaměstnanců magistrátu. To však neznamená, že ochránce nesouhlasí s věcným posouzením věci, jak ho provedla jeho zástupkyně.