AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Sankce proti Ministerstvu pro místní rozvoj za neposkytování zadostiučinění v případech nemajetkové újmy

Ministerstvo pro místní rozvoj neposkytuje odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem. Chybně vyhodnocuje nesprávný úřední postup a po žadatelích vyžaduje prokázání nemajetkové újmy, ačkoli v těchto případech je věcí státu, aby vyvrátil tvrzení o jejím vzniku.

Stěžovatelé se v roce 2011 obrátili na Ministerstvo pro místní rozvoj s žádostí o přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem v podobě průtahů na straně Stavebního úřadu v Napajedlech trvajících od června 1998 do září 2009.

Stěžovatelé se na Stavební úřad v Napajedlech obraceli od roku 1997 s žádostí o odstranění terasy na střeše přístavby ke krytému bazénu na sousedním pozemku. Stavba byla zahájena i dokončena bez stavebního povolení a stěžovatelé uváděli, že v jejím důsledku došlo k zastínění a následnému zavlhání jejich nemovitosti a namítali rovněž omezení soukromí. V roce 1998 zastavil Stavební úřad v Napajedlech řízení o odstranění nepovolené stavby a zůstal nečinný až do roku 2009, kdy vlastník pozemku s terasou podal žádost o zahájení řízení o dodatečném povolení stavby. Toto řízení bylo pravomocně ukončeno v roce 2011.

Ministerstvo žádost stěžovatelů o přiměřené zadostiučinění zamítlo s odůvodněním, že žadatelé neuvedli, v čem spatřují nemajetkovou újmu a okolnosti jejího vzniku, jak se tato nemajetková újma projevuje, ani k žádosti nepřiložili žádné doklady, kterými by vznik nemajetkové újmy způsobené nečinností, tj. nesprávným úředním postupem, prokázali.

Zástupce veřejného ochránce práv, který šetření tohoto případu převzal, konstatoval v činnosti ministerstva pochybení a nerespektování ochráncem zformulovaného a vládou doporučeného[1] „Desatera dobré praxe pro posouzení žádostí o odškodnění“. Ministerstvo nevyzvalo stěžovatele k doplnění žádosti o odškodnění, ačkoli mělo za to, že žádost nebyla úplná, a nepoučilo stěžovatele o možnosti obrátit se v případě zamítnutí žádosti na soud. Tato pochybení ministerstvo odůvodnilo faktem, že stěžovatelé byli zastoupeni advokátem.

Za obzvlášť závažnou však zástupce ombudsmana považuje skutečnost, že ministerstvo zamítlo žádost o přiměřené zadostiučinění s tím, že stěžovatelé neprokázali potřebnými doklady vznik nemajetkové újmy. Takové odůvodnění je v rozporu s ustálenou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva i Nejvyššího soudu ČR, dle kterého se při posuzování vychází ze „silné, ale vyvratitelné“ domněnky, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu, a žádné důkazy v tomto ohledu v zásadě nevyžaduje. Ministerstvo se naopak zcela vyhnulo zhodnocení, jestli se v daném případě jednalo o nepřiměřenou délku řízení, či nikoli.

Postoj ministerstva neodpovídá podle zástupce ombudsmana smyslu zákona o odškodňování. Přijetím Listiny základních práv a svobod stát výslovně přiznal občanům právo na náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím soudu, státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným úředním postupem. Zároveň se zavázal toto právo občanům garantovat. Nejen v tomto, ale i v dalších obdobných případech však Ministerstvo pro místní rozvoj odmítá poskytovat zadostiučinění za nemajetkovou újmu a tuto praxi nehodlá měnit.

Je zjevné, že dokud ministerstvo nepřijme fakt, že při odškodňování není ryzím obhájcem státu, ale je i vykonavatelem veřejné správy (tj. jedná v souladu s právem, nestranně, přesvědčivě, efektivně, otevřeně, vstřícně, včas a odpovědně), bude vůči žadatelům o odškodnění dál volit cestu minimální komunikace a transparentnosti. Podle zástupce ombudsmana je takové jednání pro stát i společnost krátkozraké, prohlubuje nedůvěru občanů v právní stát a negativně ovlivňuje atmosféru ve společnosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj stanovisko zástupce ombudsmana neakceptuje, svůj postup i nadále vnímá jako správný a žádná opatření k nápravě nepřijalo. Nerespektuje ani podstatné body „Desatera dobré praxe při odškodňování“ s tím, že vláda usnesením pouze doporučila jejich respektování, aniž by se jednalo o závazný první předpis. Jde přitom o obecný postoj ministerstva přesahující rámec jen jednoho konkrétního případu.

Zástupce veřejného ochránce práv se za dané situace rozhodl přistoupit k svému sankčnímu oprávnění a o nesprávném postupu Ministerstva pro místní rozvoj informovat veřejnost.

 Zpráva o šetření (268.3 kB, Adobe Acrobat dokument)

 Stanovisko ochránce (167.3 kB, Adobe Acrobat dokument)


[1] Usnesení vlády ze dne 15. 8. 2012 č. 593: vláda vzala na vědomí vyrozumění ochránce a doporučila členům vlády, vedoucím ostatních ústředních správních úřadů a vedoucím jiných správních úřadů Desatero přiměřeně dodržovat. Viz  http://www.ochrance.cz/uploads-import/Zvlastni_opravneni/Vlada/SZD_3-12_usneseni-vlady.pdf (29.8 kB, Adobe Acrobat dokument)

Vytisknout

Zpět na aktuality