Rok 2012: vyšší počet stížností a menší ochota k legislativním změnám

Příčinu nelze hledat v náhlém zhoršení činnosti úřadů, ale zejména v dopadech sociální reformy a v úsporných opatřeních, jako důsledku ekonomické krize, to vše pak v kombinaci se zvyšujícím se povědomím lidí o jejich právech a větší mírou odhodlání domáhat se jich. Dokládá to i skutečnost, že v oblasti sociálního zabezpečení, která vždy patří k nejpočetněji zastoupeným, došlo oproti roku 2011 ke zvýšení počtu stížností o 36 %. Výrazně se zvýšil počet stížností týkajících se dávek pomoci v hmotné nouzi, dávek státní sociální podpory, příspěvku na péči, dávky pro osoby se zdravotním postižením.

Ačkoli si je ochránce vědom toho, že se na něj se svými problémy obrací jen část těch, kdo se do problémů s úřady dostávají, o kvalitě práce úřadů a úředníků svědčí skutečnost, že jen v 628 případech bylo po prošetření stížnosti konstatováno pochybení na straně úřadů. Také nápravy se ochránci daří dosahovat poměrně úspěšně, což svědčí nejen o respektu úřadů k závěrům ochránce, ale o jejich vstřícnosti a snaze problémy odstraňovat. Pouze v 16 případech totiž úřad svá pochybení nenapravil a ochránce se musel obrátit na jeho nadřízený úřad, resp. informovat veřejnost.

Poněkud horší je bilance napravování nedostatků v zákonech a dalších právních předpisech, na něž ochránce při svých šetřeních naráží. Každý rok adresuje Poslanecké sněmovně doporučení na změnu právní úpravy. Vychází vždy z poznatků z šetření konkrétních případů a poskytuje tím Poslanecké sněmovně zpětnou vazbu o tom, jak v praxi zákony fungují, kde způsobují problémy, resp. kde jsou jejich dopady tvrdší, než zákonodárci patrně předpokládali. Od roku 2002, tj. za posledních deset let, ochránce předložil celkem 100 doporučení v naději, že Poslanecké sněmovna uloží vládě připravit potřebné změny, nebo se doporučení ochránce promítne do právní úpravy formou poslanecké iniciativy.

Řada doporučení byla postupem času plně nebo do určité míry realizována, u mnohých však ani po letech nedošlo k posunu. Příkladem může být problematika sociálního bydlení. Ochránce už ve své zprávě za rok 2003 doporučoval zpracovat koncepci bydlení pro osoby ohrožené sociálním vyloučením a v roce 2005 doporučoval přijmout zákon o sociálním bydlení. V následujících letech musel opakovaně konstatovat, že jeho doporučení nebylo realizováno. Nyní ho Poslanecké sněmovně překládá znovu, jako jedno z 11 zásadních legislativních doporučení.

V dubnu 2011 ochránce kvitoval, že z osmi doporučení předložených Poslanecké sněmovně ve zprávě za rok 2010, jich bylo šest vyslyšeno prakticky hned. U zbývajících dvou (svěření působnosti silničního správního úřadu obcím s rozšířenou působností a přijetí nového zákona o památkové péče) došlo k posunu během loňského roku. Osud sedmi doporučení za rok 2011 je však opačný. Až na jednu výjimku nebylo realizováno nic. Vyslyšeno bylo jen doporučení změnit zákon o dani z přidané hodnoty tak, aby se nárok na vrácení DPH osobám se zdravotním postižením vztahoval i na koupi vozidla v zahraničí.

V případě dalších dvou problémů, na něž ochránce upozorňoval a doporučoval jejich odstranění, sice k nápravě došlo, ale nikoli činností zákonodárného sboru. V případě systému DONEZ vláda s názorem ochránce nesouhlasila, nicméně později byl Ministerstvem práce a sociálních věcí informován, že „projekt“ byl koncipován na dobu určitou a do září 2013 skončí. Úsilí ochránce dosáhnout zrušení přechodného ustanovení novely zákona o loteriích bylo naplněno v dubnu 2013 rozhodnutím Ústavního soudu.

Zásadní doporučení Poslanecké sněmovně, jak vyplynula z činnosti ochránce v roce 2012:

1. Zajistit bezplatnou právní pomoc osobám, které si ji z finančních nebo jiných důvodů nemohou obstarat samy. Stát tuto povinnost zcela přenesl na Českou advokátní komoru, přičemž neupravil žádné nástroje, které by výrazněji motivovaly advokáty právní pomoc pro bono poskytovat.
2. Vypracovat legislativní řešení upravující sociální bydlení: na nutnost zabývat se problémem bydlení osob ohrožených sociálním vyloučením upozorňuje ochránce už od roku 2003.
3. Karta sociálních systémů (sKarta): doporučuje schválit právní úpravu, která zejména upraví průkaz pro osoby se zdravotním postižením v souladu s jejich právem na informační sebeurčení; jednoznačně stanoví okruh subjektů, kterým mohou být předávány osobní údaje, a rozsah těchto údajů; upraví výplatu dávek způsobem, který bude respektovat vůli příjemců a jednoznačným způsobem upraví podmínky výkonu veřejné moci při výplatě dávek.
4. Výslovně uvést přednost integrace ve školském zákoně: V návaznosti na provedený výzkum etnického složení žáků bývalých zvláštních škol ochránce doporučil změnu zákona, která by jednoznačně a bezrozporně zakotvila přednost individuální integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v běžné základní škole.
5. Upravit výši soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby: Aktuální výše soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby je podle ochránce jedním z důvodů, proč se oběti diskriminace neobracejí na civilní soudy. Ochránce proto doporučuje upravit výši soudního poplatku za podání antidiskriminační žaloby tak, aby neobsahoval procentuální podíl z výše požadované náhrady nemajetkové újmy v penězích, a zároveň soudní poplatek snížila na 1000,- Kč.
6. Osvobodit správní žalobu ve věcech zaměstnanosti a dávek pěstounské péče od soudního poplatku: Nelze nalézt žádný rozumný důvod pro odlišování režimu dávek v nezaměstnanosti a dávek pěstounské péče od jiných dávek, u nichž je správní žaloba od soudního poplatku osvobozena.
7. Odstranit nežádoucí důsledek zkrácení rozhodného období pro posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti u osob po dlouhodobé pracovní neschopnosti: a to buď přidáním další náhradní doby zaměstnání ve smyslu ustanovení § 41 odst. 3 zákona o zaměstnanosti či jiným vhodným způsobem (např. zavedením institutu odstraňování tvrdosti apod.).
8. Stanovit výslovnou povinnost ministerstev a jiných ústředních správních orgánů povinnost metodické vést a usměrňovat výkon státní správy: Jde o neodmyslitelnou součást výkonu státní správy, které má zajistit především její bezrozpornost. Jednotný výkon státní správy zejména ve výkladově náročných oblastech však mnohdy není zajištěn.
9. Zajistit transparentnost hospodaření podnikatelských subjektů jejíž nedostatek dokládá nízká naplněnost sbírky listin obchodního rejstříku: Ochránce doporučuje odstranit nutnost předkládat účetní závěrku dvakrát různým subjektům (správci daně a obchodnímu rejstříku) a stanovit účinnější sankční mechanismus při nesplnění povinnost předložit účetní závěrku rejstříkovému soudu.
10. Zajistit kontinuitu mysliveckého hospodaření v honitbách, jejichž právní osud je nejistý: novelizovat ustanovení § 69 zákona o myslivosti doplněním odst. 7: „Na honebních pozemcích náležejících do honiteb či obor uznaných podle dosavadních předpisů, o nichž není zřejmé, zda byly uvedeny do souladu s tímto zákonem či zda zanikly, vykonává právo myslivosti až do vyjasnění této otázky dosavadní uživatel.“
11. Legislativně upravit evidenci nakládání s odpady, monitorování pohybu odpadu a nakládání s ním v reálném čase: na nedostatek právní úpravy ochránce upozorňuje od roku 2009. Z hlediska prevence nezákonného nakládání s odpady považuje za klíčové monitorování pohybu odpadů, nakládání s nimi v reálném čase a zejména provázání evidence nakládání s odpady a evidence provozovaných zařízení s evidencí při přepravě nebezpečného odpadu, jakož i průběžné srovnávání a vyhodnocování údajů z těchto evidencí.

Souhrnnou zprávu o činnosti ochránce za rok 2012 najdete zde.