Zveřejněno
Připomínky ochránce k navrhované novele školského zákona
Navrhovaná novela školského zákona, k níž veřejný ochránce práv připojil své připomínky, je pro něj spíše zklamáním. Četné diskuze odborníků v uplynulém roce ukázaly, že český vzdělávací systém vyžaduje radikální změnu přístupu všech klíčových aktérů – zřizovatelů skol, rodičů, pedagogů, odborníků v oblasti zdravotnictví i orgánů státní správy. Předložený návrh novely školského zákona je však kompromisem, který podle ochránce zásadní změnu praxe nepřinese.
Bez ohledu na odborné diskuze o tom, zda je český vzdělávací systém připraven na inkluzivní vzdělávání či nikoli, nemůže veřejný ochránce práv, jako tzv. antidiskriminační místo, přihlížet přetrvávající segregaci romských žáků a žáků s postižením. Jde o politické rozhodnutí státu, zda bude zaručovat dodržování práva na rovný přístup ke vzdělání plynoucí u Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a z Úmluvy o právech osob s postižením, či zda chce podstupovat riziko soudních řízení pro diskriminaci. Podle ochránce by mělo být přirozené, že se v jedné škole a třídě společně vzdělávají děti cizinců, děti s postižením, děti mimořádně nadané, děti z majority a děti z etnických menšin, a to vždy, pokud je to v jejich nejlepším zájmu. Vzdělávání jednotlivých skupin ve speciálních institucích je navíc zatěžující pro státní a obecní rozpočet a dlouhodobě neudržitelné, což prokazují ekonomické studie renomovaných institucí a zahraniční zkušenosti. Jako zásadní připomínku proto ochránce navrhuje zakotvit do školského zákona prioritu individuální integrace a doplnit ji změnou ve financování vzdělávání žáka s potřebou podpůrných a vyrovnávacích opatření.
Pokud v odůvodněných případech odborníci shledají, že je v nejlepším zájmu dítěte vzdělávat je ve speciální třídě nebo speciální škole, je možné ho tam zařadit, ovšem toto se týká výhradně žáků se zdravotním postižením. Ochránce proto navrhuje přeformulovat zavádějící znění novely v tomto smyslu.
Výhrady má ochránce například i k navrhovanému změkčení povinnosti krajského úřadu aktivně řešit situace dětí, jejichž obec nezřídí základní školu, není členem svazku obcí zřizujícího školu a ani neuzavřela dohodu o společném školském obvodu. Povinnost školní docházky ukládá stát, který proto musí mít i právní nástroje k jejímu zajištění, pokud obec selhává. Nelze tedy dát krajskému úřadu pouhou možnost aktivně zasáhnout v případě, že obec své úkoly neplní, jsou ohroženy zájmy dětí a plnění povinné školní docházky, ale je třeba, aby měl krajský úřad povinnost aktivně situaci řešit v rámci přenesené působnosti.
Celý text připomínek najdete v oddíle Zvláštní právnění - Připomínky k zákonům