AKTUÁLNĚ: Proč je potřeba zrušit kojenecké ústavy (tzv. „kojeňáky“)? V novém videu to vysvětlujeme společně s dalšími odborníky

Zveřejněno Tisková zpráva

Po kritice ombudsmana už cizinci nesmí být na letištích vyhošťování příkazem na místě, tj. ihned

Po kritice ze strany veřejného ochránce práv přestala cizinecká policie na letištích protiprávně vyhošťovat cizince z České republiky formou příkazu na místě bez možnosti odvolání. O vyhoštění cizince tak musí být vždy rozhodováno ve správním řízení.

Od 1. ledna 2011 se veřejný ochránce práv stal dohledovým místem nad dodržováním tzv. návratové směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí). V období od 1. ledna 2011 do 19. listopadu 2011 monitoroval 286 rozhodnutí o vyhoštění vydaných Inspektorátem cizinecké policie Praha-Ruzyně a zjistil, že jen v 68 případech bylo o vyhoštění rozhodnuto „klasickým“ správním rozhodnutím, zatímco 218 cizinců bylo vyhoštěno formou vydání příkazu na místě. Na základě podrobného prověření 65 rozhodnutí o vyhoštění vydaných Inspektorátem cizinecké policie Praha-Ruzyně formou příkazu na místě podle správního řádu ochránce ve zprávě o šetření už v březnu 2012 konstatoval, že dochází k porušování vnitrostátních právních předpisů, mezinárodně-právních závazků ČR a rovněž standardů obsažených v návratové směrnici, kterou se Česká republika zavázala respektovat.

Inspektorát cizinecké policie Praha-Ruzyně, Ředitelství služby cizinecké policie i Odbor azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra odmítly argumentaci ombudsmana a dál trvaly na vyhošťování formou příkazu na místě. Ochránce se proto obrátil na ministra vnitra a požádal ho, aby celou záležitost předal k posouzení svému poradnímu sboru pro správní řád.

Poradní sbor ministra vnitra pro správní řád se následně se závěry ochránce plně ztotožnil a na základě jeho souhlasného stanoviska ministr vnitra zajistil, že cizinecká policie protiprávní praxi ukončila. V současné době už tedy cizinci na letištích nemohou být vyhoštěni z České republiky formou příkazu na místě, ale jsou s nimi vedena standardní správní řízení podle zákona o pobytu cizinců, resp. správního řádu, a v souladu s mezinárodně-právními závazky České republiky.

Příkaz na místě je zvláštním druhem příkazu podle správního řádu. Jeho podmínkou je přítomnost účastníka, jeho předběžný souhlas (resp. uznání důvodů vydání příkazu), souhlas s ukládanou povinností a uložení peněžité či nepeněžité povinnosti, kterou může účastník splnit ihned na místě. Příkaz se stává pravomocným a vykonatelným rozhodnutím podpisem účastníka, který však musí být o důsledcích svého podpisu předem prokazatelně poučen. Proti příkazu na místě není možný opravný prostředek – není možné odvolání, ani správní žaloba. Podle mezinárodních úmluv však má mít vyhošťovaná osoba právo se proti rozhodnutí bránit.

Právě v souvislosti s poučením o významu a důsledcích příkazu na místě ochránce zjistil nejvážnější problémy i nezákonný postup. Ve své zprávě o šetření konstatoval, že v analyzovaných spisech se žádné předchozí prokazatelné poučení cizince nenacházelo. Ochránce proto zhodnotil postup cizinecké policie jako nezákonný. Upozornil zejména na fatální důsledky pro cizince, neboť proti příkazu se později nemají jak bránit.

Příkaz na místě je podle správního řádu rozhodnutím sloužícím výhradně k ukládání povinnosti k peněžitému či nepeněžitému plnění, které může účastník uskutečnit ihned na místě. To však nelze aplikovat na rozhodování o vyhoštění. Podle zákona o pobytu cizinců se doba k vycestování stanoví v rozmezí 7-60 dnů a i kdyby cizinec vycestoval ihned, pak vzhledem k tomu, že současně je mu stanovena i lhůta, po kterou nesmí vstoupit na území členských států EU, jde o povinnost, která má trvání a nelze ji tedy splnit „ihned“.

**********

Nejčastějším důvodem správního vyhoštění cizinců je jejich pobyt na území „Schengenu“ či České republiky po uplynutí platnosti víza či povolení k pobytu. Cizinci jsou na letišti vyhošťováni nejčastěji v situaci, kdy jim Česká republika slouží jako tranzit mezi jiným státem Evropské unie a třetí zemí. Z ochráncem analyzovaných rozhodnutí také vyplývá, že nejvíce vyhošťovaných cizinců v daném období pocházelo z Arménie, Ruska a Ukrajiny.

Vytisknout

Zpět na aktuality